Londýnský umělec maluje na zaschlé žvýkačky

Britský umělec Ben Wilson si dává pozor, aby v ulicích Londýna nešlápl do žvýkačky. Ovšem z jiného důvodu než většina lidí, kteří lepivou hmotu pak nechtějí seškrabávat z podrážky. Wilson se totiž zaschlé žvýkačky rozhodl využít jako malířské „plátno“.

Po Londýně chodí Wilson v oranžové pracovní kombinéze zacákané od barev. To, čemu se většina lidí aktivně vyhýbá nebo co prostě nevidí, považuje za příležitost, jak z malého kousku nepotřebného odpadu udělat něco krásného. Ve svém počínání vidí způsob, jak potěšit kolemjdoucí a nalákat je, aby se podívali zblízka. „Když namalujeme tak malý obraz, ti, kteří ho uvidí, objeví skrytý svět pod svýma nohama. Je to o vnímání,“ vysvětluje.

Na netradičním „plátně“ oceňuje jeho rozmanitost. „Je krásné, že jde o různé tvary a velikosti, nenajde se shoda,“ říká. Žvýkačky nosí i do svého ateliéru, kde je využije jako základ miniaturních obrázků.

Maluje také na malé mozaikové dlaždice, které následně lepí na nástupiště londýnského metra. Tyto mozaikové obrázky považuje za osobnější než ty žvýkačkové, popisuje je jako „intuitivní vizuální deník“.

„Obrazy jsou oslavou mého života a těch, na kterých mi velmi záleží. Jsou také procesem vizuálního zkoumání – snahou dát světu smyslu,“ říká.

Poškozování veřejného majetku? Ne, spontánní umění

Šedesátiletý Wilson vyrostl v Londýně v umělecké rodině. Vzpomíná, že s hlínou pracoval pomalu ještě jako batole, pomáhal při výrobě různých nádob. První výstavu uspořádal coby jedenáctiletý kluk, když hliněné nádoby nosil ukazovat do školy. Věnoval se sochařství, ale pak se jeho zájem obrátil k uměleckému využití odpadu a předmětů vyřazených z konzumního světa, jako jsou právě žvýkačky.

Přemalovávat je začal ještě jako mladík. Vyřešeny má i právní otázky. Povrch zaschlé žvýkačky třeba na chodníku může prý pomalovat, aniž by tím zároveň poškozoval veřejný majetek. „Našel jsem tento malý prostor, na němž jsem mohl tvořit spontánně umění a udělat něco, co se odvíjí od daného místa,“ těší ho.

I přesto, že většinu jeho pouličních děl, ať už žvýkačkové malby, nebo dlaždice v metru, úřady dříve nebo později odstraní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
před 1 hhodinou

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
před 15 hhodinami

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
před 17 hhodinami

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
před 21 hhodinami

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Nebezpečné vztahy ve Slováckém divadle si zahrávají s city

Slovácké divadlo rozehrává milostné intriky francouzské aristokracie. Do repertoáru poprvé zařadilo Nebezpečné vztahy. Inscenace vychází z románu z osmnáctého století, který se dočkal řady divadelních i filmových zpracování.
9. 9. 2026

VideoBydžovská předvede Tango v Činoherním klubu

Herečka Zuzana Bydžovská se vrací do Činoherního klubu. Pražská scéna s ní v premiéře uvedla inscenaci Tango, kterou v šedesátých letech napsal polský dramatik Sławomir Mrożek. Je to hra o rozpadlé rodině, ve které se střetávají tři generace. Každá představuje jiný světonázor a jiný postoj ke svobodě. Inscenaci z šedesátých let divadlo posunulo do nedaleké budoucnosti. Svobodomyslní rodiče revoltují, potomci touží po řádu a pravidlech. Tango možná začíná jako groteskní komedie, ale postupně se mění v drama.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.