Lojzek Lapáček v ostravském divadle dribluje napříč dvacátým stoletím

Nahrávám video

Národní divadlo moravskoslezské (NDM) sáhlo po adaptaci románu spojeného s Ostravou. Spisovatel Ota Filip v autobiografickém Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy použil ostravský region jako hřiště, přes které se přehnala druhá světová válka i komunistický puč. Fotbal v nich hraje důležitou roli. NDM hru uvádí s podtitulem Fotbalový driblink napříč dějinami dvacátého století. Lojzka hraje Robert Finta.

Román Oty Filipa má pro ostravský region svůj význam. „Když se chce někdo dozvědět, co je mentalita Ostravy, ať si přečte Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka od Oty Filipa. Pozná tam ten národnostní mumraj Ostravy, jak se v ní spolu potýkali a někdy i žili v harmonii Češi, Němci, Poláci a Židé,“ radí historik literatury Jan Malura.

Lojzka stvořil Filip nejprve ve své hlavě, zatímco byl zavřen na samotce v ostravské věznici. Více než rok dostal za protestní list, který napsal komunistickým pohlavárům k prvnímu výročí srpnové okupace. Titulního hrdinu vybavil autor schopností „létat a mluvit s mrtvými“, ale do příběhu zapletl i své vlastní zážitky z dětství a dospívání ve Slezské Ostravě.

Děj se odehrává na pozadí vzniku a vzestupu místního fotbalového klubu. Inspirací byl mimo jiné Filipův otec, který provozoval kavárnu, kde se scházeli fotbaloví funkcionáři. Za války se táta Oty Filipa dal k Němcům, podobně románový Lojzek vstoupí do Hitlerjugend. „Udělali jsme básnickou metaforu Ostravy a jakousi upoutávku na román. Neměli jsme tendenci ho převyprávět, to se nedá,“ uvedl Tomáš Vůjtek, který knihu převedl do jevištní podoby.

Život Oty Filipa by vydal na román

Román, který si přinesl z vězení jen ve své hlavě, sepsal Ota Filip po svém propuštění na papír. V obavě z domovní prohlídky ho pak odeslal tajně svým přátelům do Německa, kde nejprve kniha vyšla. V Československu mohl příběh Lojzka Lapáčka vyjít jen v samizdatu, nakladatelství v sedmdesátých letech rukopis zejména s ohledem na „závadnou“ osobu autora odmítla. Do knihkupectví se tak dostal až v devadesátých letech, kdy také vznikl seriál České televize.

Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy
Zdroj: Martin Kusyn/Národní divadlo moravskoslezské

Za románem brzy odjel do Německa i Ota Filip, emigroval pod nátlakem Státní bezpečnosti. Pracoval v nakladatelství i jako novinář – a nesl si s sebou vinu za zradu kamarádů. Dopustil se jí na vojně, kdy byl coby syn zrádce (jeho otce odsoudili za kolaboraci s Němci) přiřazen k takzvaným černým baronům. Dozvěděl se o plánovaném útěku za hranice a ze strachu o něm řekl svému strýci, komunistovi. Jeho kamarádi skončili ve vězení.

Přestože on sám se později dostal za mříže i do emigrace, německý dokument ho v devadesátých letech označil za agenta StB. Jeho syn obvinění neunesl a spáchal sebevraždu. Ota Filip zemřel v Německu v roce 2018.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
před 6 hhodinami

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
před 20 hhodinami

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
před 22 hhodinami

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
včera v 10:32

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Nebezpečné vztahy ve Slováckém divadle si zahrávají s city

Slovácké divadlo rozehrává milostné intriky francouzské aristokracie. Do repertoáru poprvé zařadilo Nebezpečné vztahy. Inscenace vychází z románu z osmnáctého století, který se dočkal řady divadelních i filmových zpracování.
9. 9. 2026

VideoBydžovská předvede Tango v Činoherním klubu

Herečka Zuzana Bydžovská se vrací do Činoherního klubu. Pražská scéna s ní v premiéře uvedla inscenaci Tango, kterou v šedesátých letech napsal polský dramatik Sławomir Mrożek. Je to hra o rozpadlé rodině, ve které se střetávají tři generace. Každá představuje jiný světonázor a jiný postoj ke svobodě. Inscenaci z šedesátých let divadlo posunulo do nedaleké budoucnosti. Svobodomyslní rodiče revoltují, potomci touží po řádu a pravidlech. Tango možná začíná jako groteskní komedie, ale postupně se mění v drama.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.