Kynžvartská daguerrotypie: Fotografický unikát na seznamu UNESCO

Jedna z nejvzácnějších fotografií na světě byla objevena v roce 1960 na zámku Kynžvart. Dnes ji vlastní český stát a od dubna je zapsána i v prestižním seznamu dokumentů UNESCO Paměť světa. Takzvaná Kynžvartská daguerrotypie je jedním z nejzachovalejších a nejstarších snímků vytvořených Louisem J. M. Daguerrem, francouzským vynálezcem prvního patentovaného fotografického procesu.

Podle pražského Národního technického muzea, kde je dnes vzácný obraz vystaven ve vitríně s ochrannou atmosférou, pochází fotografie z doby před oficiálním vyhlášením vynálezu 19. srpna 1839. To znamená, že jde o jednu z deseti nejstarších dochovaných fotografií na světě. Kurátor Rudolf Jung však považuje Kynžvartskou daguerrotypii za nejzdařilejší z nich. 

Daguerre při snímání scény nepoužil zrcadla, neboť nápis na štítku u zavěšeného obrazu v pozadí je stranově převrácený. Autor rozeslal přibližně deset kusů těchto světelných obrazů nejvýznamnějším postavám té doby, mezi nimi i  kancléři Matternichovi, hraběti z Kynžvartu.

„Panu knížeti věnuje jeho velmi pokorný a oddaný služebník Daguerre,“ napsal vynálezce vlastnoručně na obraz. Metternich pak daguerrotypii zařadil do svého kabinetu kuriozit.

Zachráněný poklad

Poprvé se daguerrotypie dostala do muzea v polovině osmdesátých let, kdy se musel tehdy zavřený zámek kvůli napadení dřevomorkou vyklidit. Podle fotografa Rudolfa Skopce mladšího ale za záchranou jedinečného snímku stál už dříve jeho děda. Historik fotografie Rudolf Skopec našel kolem roku 1960 daugerrotypii na zámku ve špatných podmínkách a po domluvě se zámeckou správou ji pak měl asi patnáct let doma.

Nahrávám video

V dalších letech pak sběratel Rudolf Skopec se synem Petrem (tehdy zaměstnancem Národního technického muzea) několikrát odmítli prodej vzácné fotografie do zahraničí. Zahraniční instituce za Kynžvartskou daguerrotypii nabízely podle kastelána zámku Miloše Říhy v 90. letech až milion dolarů, tedy více než 20 milionů korun.

Před třinácti lety se daguerrotypie stala národní kulturní památkou. V současné době je zátiší součástí fotografické expozice Národního technického muzea v Praze, kde patří k nejcennějším exponátům. Nejpozději roku 2021 se má vrátit zpět na zámek Kynžvart. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...