Když je vyřešení záhady nemožné. Ve filmu Nezanechat stopy ubije policie středoškoláka k smrti

Nahrávám video
Události v kultuře: Nový film Nezanechat stopy
Zdroj: ČT24

Osmnáctiletého středoškoláka zatkne policie a na služebně ho ubije k smrti. Skutečná událost ze začátku osmdesátých let posloužila jako inspirace pro polský film Nezanechat stopy. Politický thriller o praktikách totalitního režimu a odvaze jim čelit měl loni světovou premiéru v hlavní soutěži benátského festivalu. Teď vstupuje do tuzemské distribuce.

Grzegorze Przemyka, syna básnířky a opoziční aktivistky zmlátí příslušníci tak, že na následky zranění o dva dny později umírá. Film založený na skutečných událostech sleduje příběh Jurka, jediného svědka, který se přes noc stal nepřítelem státu číslo jedna.

„Případ Przemyka je tak složitý, mnohovrstevnatý, že ho můžeme vnímat z různých úhlů pohledu. Napoprvé mě zajímal z pohledu matky. Ale pak jsme si uvědomili, že by to byl příliš omezený pohled. Že by to byl jen intimní příběh o zármutku. Bylo by to velmi důležité, emocionální, to ano, ale nebyl by to film, na který bych se chtěl dívat,“ popisuje režisér Jan P. Matuszyński.

Grzegorze Przemyka čekala v polovině května roku 1983 už jen ústní maturita. Policie ho v centru Varšavy zatkla, protože odmítl předložit občanský průkaz. Později se ukázalo, že ho měl u sebe. Nechtěl to udělat proto, že stanné právo bylo tou dobou pozastaveno, tudíž se postavil za svá občanská práva. Zemřel tři dny před devatenáctými narozeninami. Jeho pohřeb byl manifestací odporu proti komunistickému vedení Polska.

Jaká byla 80. léta v Polsku

„Moje generace se neučila nic o tom, co se u nás odehrávalo v posledních padesáti, sedmdesáti letech. A domníval jsem se, že právě případ Grzegorze Przemyka mi nabídne velmi dobrou příležitost zjistit, jaká byla osmdesátá léta v Polsku,“ říká Matuszyński, jenž se inspiroval i knihou Nezanechat stopy: Případ Grzegorze Przemyka od Cezaryho Łazarewicze.

Podle režiséra se film odchyluje od tradičních struktur thrilleru. „Otázkou je, kde se odehrálo největší násilí. Zajímají mě věci, které se zdají být zřejmé pouze na první pohled. Jenže když se do nich člověk ponoří, zjistí, že jsou mnohem složitější. Z nich může vzniknout dobrý film,“ myslí si.

Jurek Popiel, tedy hlavní postava a svědek, toho podle režiséra viděl nejvíce, ale neviděl všechno. „Je to stejný druh perspektivy jako v Antonioniho filmu Zvětšenina. Chcete vyřešit celou záhadu, ale je to nemožné. To mě velmi zaujalo, protože pojem pravdy, alespoň v objektivním slova smyslu, zde vlastně neexistuje. Každý má svou vlastní pravdu, se kterou lze manipulovat, a navíc má téměř každá postava zcela odlišné motivace,“ domnívá se.

Tísnivost a útlak

Matuszyńskiho inspiroval prý Coppolův Rozhovor nebo Pollackovy Tři dny Kondora a další americké filmy ze sedmdesátých let. „Pokud jde o hudbu Ibrahima Maaloufa, od začátku jsem chtěl, aby byla hodně expresivní. Když jsem hledal heslo, který by ji nejlépe vystihovalo, přišel jsem na to, že by měla působit tísnivě. Tísnivost a útlak jsou společným rysem celého příběhu a přišlo mi, že hudba by měla jeho postavy ještě víc drtit a držet je v labyrintu, z něhož se nedokážou vymanit,“ říká režisér.

Drama Nezanechat stopy koprodukovala ČT a podpořil ho i Státní fond kinematografie, proto mohlo získat na letošních cenách Trilobit od Českého filmového a televizního svazu FITES hlavní cenu. V Polsku má teď třináct nominací na výroční ocenění tamní filmové akademie. Matuszyńskiho celovečerní debut Poslední rodina, který v příběhu dysfunkční rodiny malíře Zdzisława Beksińského ohýbal konvence životopisných dramat, byl uveden na více než stovce festivalů po celém světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obluda vrací knihy, na které se radši zapomnělo. Začala „komunistickým románem“

Tuzemská literární díla, která byla označována jako závadná, psaná čistě pro zisk nebo z politického přesvědčení, spojuje nově jedna edice. Pod názvem Obluda ji připravilo nakladatelství Academia a zahájilo „komunistickým románem“ Tegtmaierovy železárny. Knihu napsal coby svůj debut Karel Schulz v sociálně rozjitřených dvacátých letech minulého století.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 9 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Kvíz: „Děti, rychle sem!“ Jak dobře znáte tvorbu oslavence Zdeňka Svěráka?

Scenárista, cimrmanolog, divadelník, herec, autor písniček pro děti i spisovatel Zdeněk Svěrák slaví 28. března devadesáté narozeniny. Česká televize připomíná jeho tvorbu při té příležitosti ve svém programu. A jak dobře Svěrákovy role, filmy či písňové texty znáte, prověří webový kvíz.
včera v 09:00

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Rodina odráží společnost, míní Omerzu. V kinech to dokládají Nevděčné bytosti

Do tuzemských kin vstupují Nevděčné bytosti. Nový snímek režiséra a scenáristy Olma Omerzua odkrývá problémy během jedné rodinné dovolené. Herecké obsazení je mezinárodní, například otce si zahrál Ir Barry Ward.
27. 3. 2026

Peníze či drogy za „správný“ lístek. Film viní Fidesz z kupčení s hlasy

Vládní Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána před dubnovými volbami do parlamentu čelí obvinění z masového kupčení s hlasy, píše server BBC News s odkazem na dokumentární film s názvem Cena hlasu. Snímek nezávislých tvůrců dlouhodobě mapoval praktiky, které nyní v průzkumech zaostávající strana používá ke zvrácení výsledků. Představitelé Fideszu obyvatelům maďarských žup prý nabízí třeba peníze, práci, potřebné léky nebo nelegální drogy.
27. 3. 2026

Noc s Andersenem má děti opět přivést k zájmu o literaturu

V celé řadě knihoven, škol a na dalších místech po celém Česku se chystají na Noc s Andersenem. Akce se koná každým rokem na podporu dětského čtení a čtenářství u příležitosti výročí narození tohoto dánského pohádkáře. Večerní program, či dokonce nocování mezi knihami, připravily na noc z 27. na 28. března pro zájemce stovky knihoven a škol po celém Česku, ale také v dalších zemích.
27. 3. 2026
Načítání...