Jedním ze dvou tuzemských titulů v hlavní soutěži letošního filmového festivalu ve Varech je detektivní drama Úsvit. Odehrává se v meziválečném období na Slovensku, přesto podle režiséra Matěje Chlupáčka pojednává o současných tématech. V hlavní roli silné ženské postavy, která se pokusí vzepřít utopickému světu, se představuje Eliška Křenková.
Děj zavede diváky na Slovensko na sklonku třicátých let. Do Tater přijíždí těhotná lékařka Helena spolu s manželem, ředitelem továrny, který zde má vystavět pokrokové město Svit. Vzorem je baťovský Zlín. Jejich plán ale naruší záhadný nález a příjezd policie.
Na začátku vzniku filmu stál také vlastně objev. Scenárista Miro Šifra v antikvariátu narazil na první díl soudního lékařství od Františka Hájka. Zarazilo ho, jaká témata se už tehdy řešila. „I na dnešní dobu jsou to témata hodně peprná, kontroverzní a zajímavá. Ten film je mnohem současnější, než se zdá být,“ upozorňuje režisér Matěj Chlupáček.
Připouští, že kontroverzně mohou Úsvit přijmout i někteří diváci. „Ale zároveň jsme se snažili udělat ten film co nejmainstreamovějším způsobem, aby všichni diváci, i kteří s tím tématem nepřišli v životě do styku, byli skrze postavu Heleny filmem provedeni a na konci porozuměli, o čem se snažíme vyprávět,“ ujišťuje.
V přijetí jinakosti se společnost neposunula
Pokud jde o jinakost, oproti třicátým letům se naše společnost podle režiséra příliš neposunula. „V určitém slova smyslu je i horší,“ míní. „Film se odehrává na Slovensku, a když se podíváte na to, co se na Slovensku v posledních měsících děje, tak si myslím, že je to horší a horší.“ Podotýká, že dobře toto srovnání vystihuje anglický název filmu: We Have Never Been Modern.
Čeští (a slovenští) diváci v originálním názvu Úsvit čtou odkaz na „krále“ obuvnického impéria Tomáše Baťu. Vedle pro drama zajímavé doby třicátých let, kdy Evropu vzmáhající se po jednom světovém konfliktu rozpoltí další, zajímal Baťa autory snímku i z jiného důvodu.
„Bylo pro nás důležité vytvořit svět, který má absolutně striktní pravidla a jejich narušení znamená problém pro fungování té společnosti. Do příběhu zasahuje něco, co lidé, kteří žijí ve městě Svit, vůbec neznají, a naruší to jejich povědomí o tom, co znamená být normální,“ vysvětlil Chlupáček.
Konflikt zasáhne i do vztahu manželů, kteří jsou ve městě novými obyvateli. „Oba dva dají přednost něčemu jinému před svým vztahem. Oba dva mají pravdu, která je platná v jejich jednotlivém světě,“ naznačuje představitelka Heleny Eliška Křenková. Jejího muže, ambiciózního ředitele továrny, hraje Miloslav König.
Futuristický Baťa
Inspirace Baťou se promítá i do vizuální podoby snímku. Přestože promlouvá o současných tématech, na věrné dobovosti filmařům prý velmi záleželo.
„Některé věci jsme i posouvali v rámci té doby o pár let dopředu, aby to působilo trošku futuristicky, protože Baťa nějakým způsobem futurismus představoval ve své době. Postava továrníka je vizionářská. A hodně jsme pracovali s barvami. Každá postava má svůj color code, má to svůj systém,“ popsal Chlupáček.
Na barvení filmu si přizval Natashu Leonnetovou, která pracovala na oscarové muzikálové romanci La La Land nebo marvelovce Spider-Man: Napříč paralelními světy. Město, kde se příběh odehrává, vzniklo kombinací reálných záběrů, dekorací a sedmkrát zmenšených modelů.
Do kin se Úsvit dostane na podzim, jestli ověnčený cenou z karlovarkého festivalu, bude známo 8. července. Tvůrci film, natočený v koprodukci České televize, chtějí představit také zahraničnímu publiku.
