Každému podle jeho gusta. ČT art se na podzim zajímá o Národní divadlo, loutky i hip hop

Nahrávám video

ČT art se už stala stálicí televizních obrazovek, kulturní program České televize slaví v září šest let existence. Podzimní nabídku tak tradičně otevře Týdnem dárků, k nimž mimo jiné patří přímý přenos z představení novocirkusového souboru Losers. Na podzim pak divákům slibuje pořady o vážné hudbě i hip hopu nebo dokumentární seriály přibližující historii Národního divadla či českého loutkářství.

Novinky v rozhovoru přiblížil generální ředitel ČT Petr Dvořák, výkonný ředitel ČT art Tomáš Motl a ředitel Národního divadla Jan Burian. 

Jak oslavíte šest let ČT art?
TM: Oslava bude velkolepá a tradiční. Jako každý rok přineseme přímý přenos výjimečné inscenace. Tentokrát odvysíláme v neděli 1. září přenos z festivalu Letní Letná, představení Kolaps souboru Losers Cirque Company. Stále populárnějším žánrem nového cirkusu odstartujeme tradiční Týden dárků, tedy týden plný premiér, jakousi ochutnávku všeho, co mohou diváci vidět až do konce roku.

Hudební fanoušci se například mohou těšit na záznamy koncertů Queen a Visacího zámku nebo na dokumentární sérii o historii hip hopu. Snaží se ČT art pokrýt všechny hudební žánry?
TM: Velkou výhodou ČT art je, že se neuzavírá do škatulek, ale dává na televizní obrazovku zdánlivě různorodé hudební směry. Typickým příkladem tohoto přístupu je i nová řada hudební talk show Linka, kdy si muzikant Rudy Linka zve na svou jihočeskou chalupu jazzmany, folkaře, rockery i operní hvězdy a tuto nesourodou skupinu spojuje univerzální jazyk – skvělá muzika. A takový bude celý podzim: od klasické hudby, například zahajovacího koncertu České filharmonie nebo úvodního koncertu Dvořákovy Prahy, až po zmíněný seriál o hip hopu, který mimo jiné před dvěma lety získal International Emmy Awards, a troufám si říct, že zaujme i ty, kteří hip hop dvakrát nemusí. 

ČT art vytvořila neměnný prostor pro českou kulturu, možnost systematicky ji mapovat, což je velmi důležitý úkol. Například pořadů o hudbě a divadle jsme v loňském roce natočili desetkrát víc než v roce 2012.
Petr Dvořák

Nachystán je také několikadílný dokument o historii Národního divadla. Od koho vzešel impuls k natočení takového projektu?
JB: Impuls vzešel, myslím, z České televize. Každopádně jsme se shodli na tom, že nejen Národní divadlo, ale česká kultura a její zdroje obecně by si zasloužily pravdivý a velkorysý seriál, protože historie Národního divadla je obrazem historie českého státu. Česká státnost se odvíjí od hledání kulturní identity a symbolicky místem hledání kulturní identity bylo divadlo a Národní divadlo zvlášť. A historie obou je stejně bohatá, plná zákrut, plná mýtů. Dokument o Národním divadle přináší důležité téma, které míří hlouběji k tomu, proč zrovna na tomhle území máme mít vlastní kulturu a co naše kultura znamená v evropském kontextu. 

Další z původních dokumentárních cyklů se bude věnovat tradici českého loutkářství, které bylo nedávno zapsáno na seznam nehmotného dědictví UNESCO. Co se diváci v seriálu Česká loutka dozvědí?
TM: Stejně jako v případě Národního divadla jsem rád, že Česká televize tento pořad připravila. Sám jsem byl překvapen, že takto komplexně se ani české loutce, ani Národnímu divadlu nikdy v historii Česká televize tolik nevěnovala. Česká loutka je obrovský fenomén a sedm dílů dokumentu ho zaznamanává v celé, dvěstěpadesátileté historii. Troufnu si říct, že každý, kdo vyrostl na Hurvínkovi, se má na podzim na co těšit.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...