Je to skladba od AI, nebo ne? Rozdíl nepoznalo v průzkumu 97 procent lidí

Pro posluchače je téměř nemožné rozlišit mezi hudebními skladbami plně vygenerovanými pomocí umělé inteligence od hudby vytvořené lidmi. Vyplývá to z průzkumu, který pro francouzskou streamovací platformu Deezer provedla sociologická agentura Ipsos. Vyšel v době, kdy se na vrchol žebříčku Billboard v USA poprvé dostala country skladba generovaná AI.

Do průzkumu se zapojili lidé z USA, Británie, Francie, Německa, Nizozemska, Brazílie, Japonska a Kanady. Respondenti si měli poslechnout tři skladby, z nichž dvě vygenerovala AI a jednu vytvořili lidé. Ukázalo se, že 97 procent posluchačů nedokáže rozpoznat, zda za tvorbou stojí člověk, nebo „umělý“ autor.

Většinu z devíti tisíc dotázaných, konkrétně 71 procent, výsledek slepého testu překvapil. U více než poloviny lidí vyvolala vlastní neschopnost rozpoznat hudbu od AI nepříjemné pocity. Průzkum také ukázal, že většina posluchačů chce jasné označení hudby generované umělou inteligencí.

Závěr průzkumu podtrhuje rostoucí obavy, že AI by mohla změnit způsob, jakým se hudba vytváří, konzumuje a zpeněžuje.

AI hudba nemá porušovat autorská práva, míní většina

Zlepšování AI nástrojů schopných generovat skladby vede mimo jiné k debatám ohledně autorských práv. I tato otázka v průzkumu padla. Podle 65 procent respondentů by nemělo být dovoleno používat materiály chráněné autorskými právy pro trénování modelů AI generujících hudbu. Za neetické takové počínání považuje 73 procent respondentů.

Ostatně tento týden soud v Mnichově rozhodl, že ChatGPT americké společnosti OpenAI porušil německé autorské zákony, když umělou inteligenci trénovala pomocí licencovaného obsahu. Soud totiž vyhodnotil jako důkaz to , že chatbot vytvořil z velké části shodné texty existujících písní, přestože OpenAI dříve argumentovala, že ChatGPT neukládá texty trvale, pouze generuje nový obsah na základě vzorců, informoval německý veřejnoprávní rozhlas Deutschlandfunk.

K soudu původně mířila také žaloba, kterou loni podala velká hudební vydavatelství Sony Music, UMG a Warner Records. Obviňovala firmy Suno a Udio, že jejich internetové aplikace uživatelům umožňují generovat hudbu pomocí AI. Žaloby hovořily o porušování autorských práv v masovém měřítku.

UMG a Udio se letos v říjnu dohodly na mimosoudním urovnání sporu. Součástí dohody je strategické partnerství obou stran. Podle UMG budou obě společnosti „spolupracovat na inovativní, nové, komerční hudební tvorbě, poslechu a streamování“. Plánují v roce 2026 spustit platformu pro tvorbu hudby založenou na AI, která bude k trénování nástroje využívat licencovanou hudbu.

Třetina skladeb od AI

Jen samotná platforma Deezer denně odhalí přibližně 50 tisíc nově nahraných skladeb vytvořených výhradně pomocí AI. To představuje víc než třetinu všech skladeb, které na platformu za den někdo vloží. Navíc jde o výrazný nárůst jen za pár měsíců – v dubnu taková tvorba zabrala osmnáct procent a deset v lednu, kdy Deezer spustil nástroj na detekování AI hudby.

Skladby plně vygenerované pomocí AI začala tato francouzská společnost letos označovat, což odůvodnila potřebou transparentnosti. „Jsme pevně přesvědčeni, že kreativita je dílem lidí a měla by být chráněna,“ řekl agentuře Reuters generální ředitel Alexis Lanternier.

Hrozba pro živobytí hudebníků

Nárůst věrohodné AI tvorby má dopad na živobytí hudebníků a souvisejících profesí z masa a kostí. Takový pocit má i sedmdesát procent účastníků průzkumu, podle nichž představuje hudba generovaná výhradně pomocí AI ohrožením pro obživu hudebníků, interpretů a skladatelů.

Že by tantiémy za hudbu vygenerovanou AI měly být nižší, se domnívá 69 procent respondentů zmíněného výzkumu.

Švédská platforma Spotify, která má největší podíl na trhu hudebního streamingu, upozornila, že od podzimu zavádí nový filtr hudebního spamu, jelikož „nástroje umělé inteligence usnadňují komukoliv generovat velké objemy hudby“, čímž „rozdrobují prostředky na autorské honoráře“.

Zmiňuje také, že pracuje na „novém standardu“ pro uvádění, jak se do dané hudební tvorby zapojila AI. Poznamenává při tom, že nelze hudbu jednoduše klasifikovat jako „buď – nebo“, protože využití umělé inteligence představuje široké spektrum: od pomoci při postprodukci skladby až po složení a nahrání celé písně.

Platforma YouTube třeba požaduje přiznání se ke generovanému obsahu a uvádí, že vyvinula technologii umožňující mimo jiné zpěvákům detekovat obsah, který pomocí AI simuluje jejich zpěv.

AI hudba dobývá hitparády

Označování AI hudby vyvolalo širokou diskusi letos v červnu, kdy se virálním fenoménem na Spotify stala kapela The Velvet Sundown, která později potvrdila, že je kompletně dílem umělé inteligence. Její největší hit byl přehrán víc než třímilionkrát.

Výsledky průzkumu navíc vyšly jen chvíli poté, co se na první místo žebříčku Billboard mapujícího digitální prodeje hudby v USA vyšvihla poprvé skladba vytvořená umělou inteligencí.

Píseň Walk My Walk „zpívá“ AI generovaný umělec Breaking Rust. Osamělý melancholik v kovbojském klobouku podle svého profilu nabízí „hudbu pro bojovníky i snílky“. Na Spotify, kde se chlubí fajfkou ověřeného umělce, se může těšit z více než 220 tisíc posluchačů měsíčně. Podobný počet poslechů mají jeho videa na YouTube, nicméně píseň Livin’ on Borrowed Time přesáhla na této platformě už čtyři miliony zhlédnutí.

„Stvořitelem“ syntetické country hvězdy má být Aubierre Rivaldo Taylor, o němž je toho ovšem známo pramálo, jasno ani není, zda jde jen o jednoho tvůrce, nebo skupinu.

Jason Palamara, zaměřující se na Indiana University na hudební technologie, označil produkci Breaking Rusta pro server Newsweek za vágní s digitálním leskem, nicméně ve srovnání s The Velvet Sundown za pokrok v agentic AI, tedy autonomních systémů v oblasti umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...