Japonská kimona, české kroje a současnou módu spojuje modrotisk

Nová výstava v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze představuje dvě odlišné kultury, v nichž se dlouhodobě užíval modrotisk. Pod názvem Móda v modré přibližuje tradici i současnost indiga v českém a japonském textilu. V Česku se technice s dvoutisíciletou tradicí věnují už jen dvě rodinné dílny.

„Původně pochází z oblasti Dálného východu, ze starověké Číny, Indonésie a Indie,“ představuje modrotisk kurátorka Markéta Vinglerová. Japonské barvení látek indigem využívalo techniku rezerváže, kdy se pomocí šablon či forem nanáší takzvaná rezerva na plátno a chrání tak místa, která mají zůstat nezbarvená. Poté se opakovaně látka namáčí do kádí s indigem a nakonec se rezerva odstraní. V Japonsku se používaly papírové či kovové šablony, v českých zemích nejčastěji dřevěné formy.

Jen dvě dílny

Metoda modrotisku užívaná v českých zemích byla před třemi lety zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Na základě společné nominace Česka, Rakouska, Maďarska, Německa a Slovenska.

Zatímco v devatenáctém století byla modrotiskařská dílna téměř v každém malém městečku, v současnosti se u nás technice modrotisku věnují už jen dvě rodinné dílny. „Jedna je v Olešnici na Vysočině, druhá ve Strážnici na Moravě. Jsou to opravdu staré dílny, kde se toto řemeslo předává z generace na generaci,“ upřesňuje kurátorka.

Na krojích i současných modelech

Výstava ukazuje genezi vývoje modrotisku na našem území. Oblíbenost techniky dokládají kroje zapůjčené z Rožnova a Strážnice i produkce z dob socialistického Československa. „Modrotisk byl v druhé polovině dvacátého století velmi populární, bylo to také podporováno sítí obchodu Krásná jizba, kde byl k dostání, i prostřednictvím Ústavu lidové a umělecké výroby, který měl pod svými křídly modrotiskové dílny,“ doplnila Markéta Vinglerová.

Vystaveny jsou například šaty podle návrhu Liběny Rochové z osmdesátých let. Rochová patří i k současným módním návrhářům, na výstavě jsou zastoupeny i oděvy od Pavla Ivančice, Alice Klouzkové, Moniky Drápalové nebo Kláry Nademlýnské.

„Současní návrháři hodně diskutují téma udržitelnosti a lokálnosti a modrotisk je technologií, která toto může poskytnout,“ míní kurátorka. Návštěvníci uvidí také využití modrotisku ve volném umění, třeba na textilní instalaci Adély Součkové.

Jukaty z devatenáctého století

Jako doplnění k českému modrotisku je vystaven japonský tradiční modrotiskový textil, tedy kimona a jejich letní varianty jukaty z devatenáctého století. Zjednodušené oděvy z jednoho kusu látky byly používané třeba jako domácí oděv nebo oblečení do lázní. Spoluautorka expozice Secuko Šibata upozorňuje, že se jich zachovalo jen málo, byly často velmi obnošené.

Současnější módu zastupují například modely od Isseie Mijakeho. Kam dnes v Japonsku směřuje využití prastaré techniky, je vidět i na příkladech tvorby studia Buaisou či prací výtvarnice Fukamoto Šihokoové. Pohled do Japonska rozšiřují ukázky metráže, vzorů a látek a doplňků.

„Nechtěli jsme žádnou srovnávací výstavu,“ vysvětluje Markéta Vinglerová, „chtěli jsme ukázat bohatost vzorů v obou tradicích. Přispělo k tomu i to, že loni, kdy měla být výstava původně organizována, bylo stoleté výročí navázání diplomatických vztahů mezi Českem a Japonskem.“

Móda v modré je v Uměleckoprůmyslovém muzeu k vidění do 20. února příštího roku. Doprovodný program nabízí mimo jiné výtvarné dílny.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...