Filmová a divadelní režisérka Alice Nellis začíná natáčet v koprodukci České televize nový film Buko. Má jít o temnou komedii o štěstí, vnitřní svobodě a odvaze žít naplno. Filmařka, která stojí za snímkem Výlet nebo seriálem Pustina, mluvila v Interview ČT24 o své tvorbě, koních i Prodané nevěstě.
Nový snímek má být příběhem ženy, které zemře manžel, jenž jí odkáže cirkusového koně. Před hrdinkou se tak otevírá nečekaná, absurdní situace a jde o to, jak se k ní žena postaví, a zda začne žít svobodněji, když se zbaví strachu. Pro Nellis je přitom důležitá vnitřní svoboda.
„Myslím, že tahle kategorie je opravdu hodně vnitřní. Aspoň pro mě je svoboda spíš stav uvnitř, než že by to bylo něco nutně vnějšího. I v nepříliš ideálních podmínkách může být člověk sám sobě svobodný,“ míní režisérka. A naopak může mít maximální vnější svobodu, ale pokud podle Nellis nepřekoná nějaké svoje vlastní sevření, svoje strachy, svoje lpění na věcech, tak mu ta svoboda je k ničemu.
Nellis pro psaní slouží konkrétní situace, nápady si nechává dlouho v hlavě. „Ty nápady většinou vychází z nějaké konkrétní situace, ze silného zážitku, prostě z něčeho, co člověk vidí, pocítí a začne se ptát, co kdyby se stalo tohle, nebo co kdyby to bylo ještě trošku jinak. Je to pro mě série otázek,“ uvádí. Novinku prý připravovala dlouho a v relativní svobodě. Koně do snímku nezačlenila náhodou, sama je chová.
„Kůň je strašně zajímavé zvíře. Když se k němu chcete přiblížit, když s ním chcete pracovat nebo být, tak se musíte zastavit. Musíte tam opravdu s tím koněm být. Koně nesnáší, když člověk se tváří jinak, než se opravdu cítí,“ sděluje. Kůň tak bude v příběhu zrcadlem toho, co hrdinka prožívá.
Aby se u Prodané nevěsty lidé bavili
Režisérka však pracovala i na scénářích snímků Zátopek nebo Myši patří do nebe, které se v příštích týdnech a měsících chystají do kin. Na jaře začne také v Národním divadle zkoušet Prodanou nevěstu.
„V době, kdy byla Prodaná nevěsta uvedena, tak to byla komická opera. V daném žánru to bylo opravdu komické představení. Já jsem si dala za úkol, že bych ten žánr ráda zachovala. Tak, aby se opravdu lidé bavili. Chceme dělat trochu operu o tom, jak se dělá opera,“ podotýká.
