Hudba je pro nás droga, říká Cais k dokumentu o Tata Bojs

Milanu Caisovi a Marku Huňátovi alias Mardošovi bylo čtrnáct a chodili na základní školu, když v roce 1988 na pražské Hanspaulce založili kapelu Tata Bojs. Za více než třemi dekádami jejich společného hraní se ohlíží dokument tata_bojs.doc v režii Marka Najbrta. Na snímek koprodukovaný Českou televizí mohou fanoušci kapely do kin zajít od 5. září. „Markovi se podařilo zachytit nepopsatelnou atmosféru, která levituje nad Tata Bojs celá ta léta,“ ocenil Milan Cais v Událostech, komentářích.

Alternativně-rocková kapela Tata Bojs se vyhýbá mainstreamu, přitom se stala součástí české kulturní scény a své fanoušky si drží po celá tři desetiletí. Nápad na dokument o Tata Bojs vznikl už před osmi lety, na filmu původně začal pracovat režisér Václav Kučera, po jeho smrti v roce 2019 převzal natáčení Marek Najbrt.

Dokument propojuje archivní materiály s pohledem do zákulisí a vzpomínkami. Vedle Caise a Mardoši mluví před kamerou i další postavy spojené s „Tatáči: současní i bývalí členové kapely, rodiče zakládajícího dua a osobnosti showbyznysu s kapelou spojené. Protipólem archivních materiálů jsou ve filmu „futuretroskopické” hrané scény divadla Vosto5, které naopak přibližují možnou budoucnost.

Hodný a zlý

„Baví mě, že Tata Bojs nestojí na místě, mají přirozený sklon se měnit a vyvíjet,“ říká Najbrt. „Ve čtrnácti jsme měli jiné starosti, psali jsme písničky o školní jídelně, a teď už píšeme zase o něčem jiném. Prostě rosteme s kapelou,“ souhlasí Cais. 

Najbrt má jasno v tom, co je hnací silou klíčového tandemu: baskytaristy Mardoši a zpěváka, bubeníka Milana Caise, který se podepisuje i pod vizuální stránku kapely, jak ke třicátým narozeninám Tata Bojs připomněla rozsáhlá výstava v pražském Centru DOX.

„Jejich vztah vnímám jako dokonalou symbiózu protikladů, ať už se jedná o osobní rovinu nebo tvůrčí spolupráci. Film je nejen o hudbě a kapele, ale hlavně o jejich mimořádném přátelství,“ dodává Najbrt.

„Je to hodně založené na našem kamarádství, jsme si vzájemní průvodci životem, známe se od školky. A protože filmaři potřebují všechno vyhrotit, tak Mardoša je tam – v uvozovkách – ten hodný, já ten zlý,“ podotýká Cais. „Je to Markův autonomní pohled na skupinu Tata Bojs, my jsme mu do toho až tak moc nezasáhli,“ upozornil ještě.

Konstantní radost z hudby

Průlom pro Tata Bojs přišel na přelomu milénia, kdy podepsali smlouvu s velkým hudebním vydavatelstvím a vydali album Futuretro. Zatím poslední položkou v jejich diskografii zůstává deska Jedna nula, za níž si odnesli Anděly pro skupinu roku 2020. „V dokumentu není žádný propad. Jede to v konstantě radosti z hudby, baví nás to po těch šestatřiceti letech stejně nebo možná víc, je to prostě svým způsobem jako droga,“ říká Milan Cais.

Do kin vstupuje dokument tata_bojs.doc s druhý místem v divácké ceně na letošním festivalu v Karlových Varech. Hned 6. září Tata Bojs snímek uvedou před svým pražským koncertem a během září Milan Cais a Mardoša nebo režisér Marek Najbrt doprovodí osobně film na projekcích v dalších městech. Potvrzeno je Brno, Uherské Hradiště, Plzeň a Olomouc. 

„Možná jsme trošku divná kapela pro rádia, ale za ta léta jsme si našli fanoušky a jezdí za námi po celé republice. My se jim snažíme vždycky dát tu radost a i radost čerpáme trochu z nich. To je vlastně podstat toho všeho,“ uzavírá Cais. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...