Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.

„Papež Lev XIV. vyjádřil přání prohloubit dialog se světem filmu, zejména s herci a režiséry, a prozkoumat možnosti, které umělecká kreativita nabízí pro poslání církve a prosazování lidských hodnot,“ stojí v prohlášení uveřejněném Vatikánem tento týden.

Papež obecné přání hned konkrétně naplňuje. Prozradil totiž své nejoblíbenější filmy, všechny mají buď Oscara, nebo aspoň nominaci na tuto prestižní cenu.

Papežův filmový vkus: Redfordův debut i muzikál o novicce

Jsou mezi nimi dva tituly se stejným názvem v českém překladu: Život je krásný. Jeden (v originále It's a Wonderful Life) je ale americkou vánoční klasikou z roku 1946 od Franka Capry, druhý (La vita è bella) přinesl na konci devadesátých let tři Oscary italskému herci a filmaři Robertu Benignimu. Příběh o vězni koncentračního tábora, který předstírá, že všechny hrůzy jsou jen hra, aby ochránil svého syna, napsal, režíroval a i si v něm zahrál hlavní roli.

Roberto Benigni před plakátem na film Život je krásný, nominovaném na Oscara (1999)
Zdroj: Reuters

V papežské videotéce ještě nesmí chybět psychologické drama Obyčejní lidé, jehož premiérou v roce 1980 debutoval Robert Redford jako režisér.

A papeže také potěší, když dávají americký muzikál Za zvuků hudby, natočený v polovině šedesátých let a odehrávající se v předválečném Rakousku o tři dekády dříve. Hlavní hrdinkou je novicka, kterou matka představená pošle jako vychovatelku do rodiny ovdovělého námořního kapitána, aby mu pomáhala s výchovou sedmi dětí. A nakonec v jejím srdci nezůstane místo jen pro lásku k Bohu.

Záliba v americké produkci není překvapující vzhledem k tomu, že Lev XIV. se narodil – coby Robert Francis Prevost – v Chicagu. Mimochodem právě na předměstí Chicaga se odehrávají i Obyčejní lidé.

Sentimentální příběh o holocaustu radši ne

Deník Los Angeles Times postrádá i – částečně v nadsázce – ve výčtu tituly jako Vymítač ďábla, Sestra v akci nebo historické drama Ve službách papeže o zakázce na výzdobu Sixtinské kaple.

Pontifikův filmový vkus zhodnotil i The Hollywood Reporter. Soudí, že každý z titulů je „základem morálně povznášejícího kánonu“. Čtveřice přináší podobenství o milosti a vykoupení i poselství o rodinných hodnotách či antifašismu. K Benigniho snímku ale server poznamenává, že s odstupem se může jevit jako povrchní a sentimentální pohled na holocaust.

Britský The Guardian zařazení filmu Život je krásný nepovažuje za vhodné navíc kvůli problematickým vztahům římskokatolické církve s nacistickým režimem. Doporučuje Lvovi XIV. pustit si místo toho drama Padlé ženy o tom, jak irské kláštery převychovávaly „padlé dívky“ v takzvaných Magdaleniných prádelnách.

Podle britského listu výběr Lva XIV. na první pohled působí velmi tradičně ve srovnání s oblíbenými tituly jeho předchůdce Františka, k nimž patřily snímky jako Viscontiho Gépard a Felliniho Silnice. Zatímco třeba Janu Pavlu II. se prý líbilo znepokojivé pojetí Umučení Krista od Mela Gibsona.

Audience pro Al Pacina, Leeho i Blanchettovou

Seznam oblíbených filmů každopádně mohl Lvu XIV. posloužit ke small talku v sobotu 15. listopadu, kdy hlava katolické církve přivítala zástupce kinematografie v Apoštolském paláci. Pozvání přijalo na tři desítky osobností, mezi nimi italská herečka Monica Bellucciová, argentinský filmař Gaspar Noé, z Austrálie pocházející Cate Blanchettová, američtí režiséři Spike Lee a Gus Van Sant či jejich krajan, herec Viggo Mortensen. Dorazilo na 160 herců, režisérů a dalších osobností filmového průmyslu.

„Kina trpí znepokojivou erozí... a existuje mnoho těch, kteří tvrdí, že umění filmu a filmový zážitek jsou v ohrožení. Vyzývám instituce, aby se s tím nesmířily,“ řekl papež, který si tím vysloužil potlesk v sále.

Papež Lev XIV. při setkání s hercem Robertem De Nirem ve Vatikánu (listopad 2025)
Zdroj: Reuters/Vatican Media/­Handout

Už minulý týden se Lev XIV. soukromě sešel s Robertem de Nirem. Herec narozený sice v New Yorku, ale hlásící se k italským kořenům přebíral v Římě vyznamenání udělované městem. Papež mu pro změnu daroval růženec.

Lev XIV., jak vzpomínají mnozí jeho dlouholetí přátelé z Chicaga, vždy rád chodil do kina, poznamenaly při té příležitosti noviny Vatican News.

Cti být první celosvětově známou filmovou hvězdou, která si potřese rukou s novým papežem, se dostalo nedlouho po uvedení Lva XIV. do úřadu Al Pacinovi. K neveřejné rozmluvě se připojil spolu s dalšími tvůrci natáčeného snímku o bratrech, kteří vybudovali italskou automobilovou značku Maserati.

Novou kapitolu předznamenal František a komici

Na akcích pořádaných papežem jsou hollywoodské hvězdy málokdy přítomny, poznamenává agentura Reuters. A i další komentáře zmiňují, že častější kontakty hlavy katolické církve s filmovými star znamenají novou kapitolu ve sbližování církve se světem kinematografie a celebrit.

Úplnou výjimkou ale osobnosti (pop)kultury ve vatikánských prostorách nejsou. Chystaná audience totiž volně navazuje na loňské a předloňské akce, kdy se Lvův předchůdce František setkal s výtvarnými umělci v Sixtinské kapli, respektive o rok později dokonce se zhruba stovkou komiků z celého světa.

Papež František při setkání s komiky ve Vatikánu (2024)
Zdroj: Reuters/Vatican Media/­Handout

Je v pořádku si z Boha dělat legraci, pokud vtip neuráží, podělil se tehdy František o svůj názor na humor. Ve Vatikánu se s ním při té příležitosti osobně potkaly i americké celebrity jako Whoopi Goldbergová, Chris Rock nebo Jimmy Fallon, byť mezi hosty převažovali Italové.

Naděje i pro současnou kulturu

Vatikán a umění jsou provázané staletí. Zvýšený zájem o současnou kulturu zapadá do takzvaného Jubilejního neboli Svatého roku, který je v křesťanské tradici rokem milosti a odpuštění. Koná se pravidelně jednou za čtvrtstoletí, hlavním letošním tématem je naděje. V únoru – tedy ještě za papeže Františka – už Vatikán pořádal několikadenní Jubileum umělců a světa kultury. Uznával tak schopnost umění a kultury „snít o nových verzích světa“.

František už ale třeba v roce 2023 podpořil konkrétní film, když ve Vatikánu uspořádal zvláštní projekci italského dramatu Já Kapitán. Promítáním epického vyprávění o cestě senegalských mladíků do Evropy chtěl dát najevo, že vždy stál na straně migrantů, uvedl tvůrce snímku Matteo Garrone. Sám papež pocházel z imigrantské rodiny.

František se do filmových studií nedostal, Jan Pavel II. ano

V rámci programu zmíněného Jubilea umělců měl František, jako vůbec první hlava katolické církve, navštívit italská filmová studia Cinecitta. V dobách největší slávy zde filmoval Federico Fellini svůj Sladký život i hollywoodští filmaři výpravné snímky Ben Hur či Kleopatra.

V kulisách Cinecitta mimo jiné také jeden z nejuznávanějších současných italských režisérů Paolo Sorrentino natáčel své seriály o fiktivním prvním americkém papeži s Judem Lawem v titulní roli.

Skutečný pontifik ale nakonec do filmových ateliérů nezavítal. František musel návštěvu zrušit ze zdravotních důvodů, které ho víceméně upoutaly na lůžko až do jeho smrti letos dubnu.

Mezi filmaře se nicméně vydal jeden z jeho předchůdců. A dál než jen na kraj Říma. Jan Pavel II. se totiž v roce 1978 podíval do Hollywoodu. Aby hlavu katolické církve náležitě pozdravili, zakryli tehdy vtipálci v obřím nápisu studia na kopci v Los Angeles jedno „L“ – čímž rázem vzniklo slovo „holy“, tedy svatý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...