Herec i cestovatel musí mít rád lidi, říká Martin Písařík. Na scénu se už vrátil, do Afriky se chystá

Nahrávám video

Martin Písařík je hercem, dabérem, muzikantem a také cestovatelem. O své dobrodružné povaze přesvědčil nedávno diváky cestovatelského dokuseriálu, v němž „po jedné stopě“ projel mimo jiné kus Afriky. Cestu po kontinentu by rád, opět s kamerou za zády, dokončil. Návrat komplikuje nestabilní situace v některých zemích. A bouřlivým se zdál poslední rok i pro umělce v Česku. Vynucená pauza podle Písaříka ukázala, že živá kultura je nepostradatelná, ale herci a diváci si na sebe musí zase zvyknout. O herectví i cestování mluvil jako host Interview ČT24.

Martin Písařík se věnuje více uměleckými profesím: činohře i muzikálu, dabuje, hraje v kapele. Přiznává, že taková „rozpolcenost“ ho baví, herectví bere jako „olympiádu, která se skládá z několika disciplín“. Uvědomuje si ale zároveň, že univerzálnost s sebou nese jisté nevýhody. „V ničem nevyniknu tak, abych si řekl: Tak v tomhle jsem opravdu dobrý,“ má dojem.

K muzikantství či herectví přidal ještě cestování. To bere jako příbuznou činnost ke svým uměleckým profesím. „Aby člověk dělal tu práci, kterou dělá, měl by mít rád lidi, což je samozřejmě občas těžké. Já mám lidi rád, a proto taky rád cestuju,“ vysvětluje. „Přemýšlel jsem, jestli mi herectví pomáhá, nebo nepomáhá. A myslím, že na cestách jsem míň herec, protože neumím na lidi něco hrát. Prostě se jim otevřu, a když to dopadne dobře, tak i oni mně,“ dodává.

Nemůžu říct: Jsem unavený a jdu si lehnout

Diváci ho jako cestovatele zaznamenali v dokumentární roadmovie Po jedné stopě. Spolu se zkušenějším cestovatelem a motorkářem Igorem Brezovarem se napřed vydal z Turecka do Iráku a poté se rozhodli na motorkách projet Afriku. „Kdybychom jeli autem, jsme v uzavřeném prostoru, na motorce je člověk lidem blíž. Je to takový čundr, akorát se jde nebo jede rychleji,“ míní Písařík.

Jejich komorní výprava budila v Africe pozornost. „Samozřejmě jsme pro ně zdrojem obživy. A to už je na zkušenosti, poznat, kdy dát a kolik dát, jak se nenechat obrat,“ podotýká Písařík. Někde je brali jako turistického oslíčka otřes se, jinde je přivítali s nezištnou pohostinností.

„Ti lidé jsou často rádi, že tam přijedeme, protože když se třeba řekne Sierra Leone nebo Libérie, tak si lidé myslí, že je tam občanská válka,“ doplňuje. „Ale už si nepřečtou na internetu, že to je třeba z roku 2006. Místní si říkají, to je hezké, že jezdí turisti, že nám tady bude líp, že se o nás dozvědí v Evropě třeba.“

Podle Martina Písaříka by měla návštěva upřímný zájem umět oplatit, i když nemá třeba náladu. „Nemůžu říct: Promiňte, já mám za sebou náročný den, jdu si lehnout, nechte mě být. Tady se můžu zavřít domů a říct, s nikým nemluvím. Ale tam to nejde. Tam je potřeba sám sebe nějak drobně potlačit, otevřít upřímnost a těm lidem se odevzdat. A ono se to pak vrátí v určité energii,“ nepochybuje.

Aby africké obyvatele nezklamal, musel prý sáhnout i po milosrdné lži. Třeba tvrdit, že je ženatý, i když není, protože tak to spíš odpovídalo místnímu očekávání. V radách na cestu, které s Igorem Brezovarem natočili pro stránku seriálu, mimo jiné zmiňují, že Afričany potěší, když jim návštěvník zdaleka ukáže fotografie své rodiny i země. Oni přibalili třeba pohlednice se sněhem.

Zároveň Písařík doporučuje těm, kteří se do Afriky vydají, aby se ve zkoušeném světadíle pokusili udržet si odstup. Setkání s chudobou a nemocemi zaskočí. „Člověk nemůže pomoct všude, kde by chtěl,“ obává se.

Do Afriky se vrátím

Africké dobrodružství zastavila válka v Kamerunu. Prozatím. Motorky zůstaly zaparkované v Nigérii. „Rodina, u které je máme na dvorečku, nám napsala, že bychom jim už měli poslat nějaké peníze za to parkování. Říkám: Vždyť to posíláme tady Hugovi. A oni: Kdo je Hugo?“ přidává Martin Písařík historku o falešném kontaktu.

S dokončením cesty napříč Afrikou počítá, vyrazit by chtěli s Brezovarem nejlépe po Vánocích. „Máme tři možnosti,“ vyjmenovává, „buď bude válka v Kamerunu lepší a projedeme to. Nebo pojedeme horem, ale tam zase operuje Boko Haram, což by nebyla úplně příjemná situace, kdyby nás potkali. Nejpravděpodobnější je cesta lodí, jenže v Guinejském zálivu jsou piráti. Takže teď komunikujeme s lidmi jak na kamerunské, tak nigerijské straně a hledáme, která cesta bude nejlepší.“

S diváky se oťukáváme

Zatím se věnuje své primární profesi – herectví. I když si diváci za pandemický rok zvykli na dostupnost kultury on-line, Písařík nepochybuje, že živý kontakt mezi umělcem a obecenstvem je nenahraditelný. Pro obě strany. „Tak to tady bylo stovky let, vždycky chtěl někdo, aby mu někdo něco předvedl,“ je přesvědčen. Očekává navíc, že lidé jsou on-line světem přesyceni.

Jak se rozhodl odpočinout si od seriálů, více se přesunul na divadelní prkna. „Všichni se oťukáváme,“ shrnuje situaci po znovuotevření divadel. „Diváci jsou opatrní, protože už mají třeba peníze v lístcích, které si koupili před rokem, pak jim to přesunuli na jaro, pak na podzim a teď čekají. Už nebudou tak otevření, že by nakoupili za 15 tisíc do opery. A počasí nám také nepomáhá. Myslím, že diváci hodně čekají na poslední chvíli, proto jsou divadla nervózní, protože nemají vyprodáno,“ upřesnil.

Mnozí místo prázdnin otvírají letní scény, Martin Písařík hraje v Divadle Ungelt. S Janem Holíkem a Petrem Stachem se potkal v komedii o mužské krizi středního věku Vejšlap.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...