Frankensteinovo monstrum touží po empatii u del Tora i v Národním divadle

Frankenstein patří k nejznámějším hororovým příběhům. Během dvou století od svého vzniku se původní román dočkal mnoha ztvárnění. Do filmového zpracování se nejnověji pustil oscarový režisér Guillermo del Toro a premiéru na jevišti chystá Národní divadlo v Praze.

Hororový příběh o vědci, který v monstrózním experimentu přivede k životu stvoření, jehož existence se sám zalekne, vyšel poprvé v roce 1818. Román napsala Angličanka Mary Shelleyová. Propojila gotický román, vědecké teorie počátku devatenáctého století a dobovou sentimentalitu.

Guillermo del Toro na filmovém projektu pracoval přes třicet let. O vlastní verzi Frankensteina snil už od dětství. „Příběh prošel filtrem jeho představivosti, jeho lásky k této knize. Je největší vášní jeho života,“ říká představitel titulní role Oscar Isaac.

Nahrávám video

Kreaturu, která zničí svého stvořitele, ztvárnil Jacob Elordi. „Od chvíle, kdy vás chytne herectví za srdce, je taková komplexní role přesně tím, o co se snažíte. Vyžaduje maximum, vyžaduje vaši proměnu, abyste vystoupili z tohoto světa a pokoušeli se o něco tak bohatého a plného,“ říká Elordi.

Pochopení je důležité, říkají Isaac a Elordi

Del Torův film, uváděný Netflixem, měl otestovat možnosti současného filmového průmyslu. Kulisy, kaskadérské triky, kostýmy – vše vznikalo s důrazem na sebemenší detail. Ukazuje je londýnská výstava věnovaná Frankensteinovi. I tato expozice jde dvěma cestami: jednak cestou egoistického vědce, jednak tragického experimentu.

Ambiciózní vizí posedlého profesora Frankensteina a jeho výtvor nelze podle herců nového snímku jednoznačně vnímat jako negativní postavy. „Myslím, že Guillermo umí proplétat různé složité životy. Pokud máte lidskou empatii, tak si nemůžete myslet, že Victor Frankenstein je záporák. Protože sledujete jeho zrod a vidíte, z čeho vychází,“ vysvětluje Elordi.

Nahrávám video

„Jde o akt odpuštění ze strany Frankensteinova monstra. Někteří lidé s tím nesouhlasí a říkají, že si Frankenstein odpuštění nezaslouží. Ale o to jde. Odpuštění si nezaslouží, a stejně ho dostane. Když je Frankensteinovo monstrum schopné odpustit i lidem, kteří ho chtějí zabít, a zachránit je, vzniká krásná řetězová reakce,“ dodává Isaac.

Právě pochopení pro city monstra, které hledá lásku a přijetí od svého stvořitele, je pro snímek Guillerma del Tora tím hlavním motivem.

Být zodpovědný a vyslyšen

Ani tvůrci z pražského Národního divadla, kteří na polovinu listopadu připravují divadelní premiéru Frankensteina, nechtějí vytvářet obraz šíleného vědce a hrozivého netvora sešitého z všemožných kusů lidských těl. Více než popkulturní pojetí příběhu je zajímá původní kniha, v níž se odvržený „experiment“ protlouká sám životem a touží po soucitu.

V jádru románu Mary Shelleyové podle divadelníků stojí potřeba být vyslyšen. Zatímco v románu monstrum vede několikastránkový monolog, během devatenáctého a dvacátého století se v popkultuře proměnil z mluvící bytosti k obludě, která místo řeči vydává pouze zvuky.

„Tento posun vypovídá možná o naší společnosti víc, než je na první pohled patrné. Dokážeme si vybavit chvíle, kdy jsme se my sami rozhodli umlčet ty, kteří nás děsí svou jinakostí? A proč si až příliš často volíme zeď mlčení místo dialogu?“ ptají se inscenátoři v čele s režisérkou a spoluautorkou úpravy Petrou Tejnorovou.

Nahrávám video

Dvě století starý text podle ní rezonuje naplno právě v současné době, kdy se rozostřuje hranice mezi lidským a uměle inteligentním bytím. „Shelleyová předběhla naši dobu – intuitivně vnímala, že stvoření nové formy života není jen otázkou vědy, ale i etiky,“ říká režisérka. Devatenáctiletá spisovatelka navíc vystihla, že člověk by měl být zodpovědný za to, co přivádí na svět.

Divadelní Frankenstein má komorní obsazení. Vystačí si se třemi herci: Terezou Jarčevskou, Petrem Vančurou a hostující Terezou Hof. Premiérové uvedení je v plánu na 13. a 14. listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...