Filmová upoutávka týdne: Muž, který odmítl nadvládu nacistů. Malick nabízí nenásilný akt odboje

Režisér Terrence Malick, kterého proslavily filmy s filozofujícím rozměrem jako Tenká červená linie, Nový svět či Strom života, ve svém novém projektu A Hidden Life divákům nabídne nenásilnou vzpouru jednotlivce proti nacistické zlovůli. Casting čítá výrazné evropské herce Augusta Diehla, Matthiase Schoenaertse i již zesnulé Bruna Ganze a Michaela Nyqvista.

Pro potřeby svého nejnovějšího filmu vycházel Terrence Malick z historických reálií druhé světové války. V centru pozornosti je rakouský farmář Franz Jägerstätter, který nesouhlasí s nadvládou nacistů a odmítá v jejich řadách bojovat. Jeho akt vzpoury ho může stát život, jelikož čelí hrozbě popravy.

Malick se řadí k nejsvéráznějším filmovým tvůrcům, jeho autorský styl se postupem času víc a víc uchyloval k téměř experimentální formě, když natáčel v zásadě bez scénáře a výsledné filmy hledaly tvar až postupně. Jeho poslední tři snímky K zázraku, Knight of Cups a Song to Song tak ovšem trpěly nezájmem diváků, v tuzemských kinech se ani nedočkaly distribuční premiéry.

Film A Hidden Life, který byl původně znám jako Radegund, má znamenat jistý obrat. „V poslední době jsem pracoval bez scénáře. Toho přístupu teď lituji. V případě posledního snímku se tak vracíme ke scénáři, který má jasnou strukturu,“ nechal se už před časem slyšet Malick.

Boj o Zlatou palmu

Jeho nový snímek se letos předvedl v hlavní soutěži na festivalu v Cannes. Navázal tak na rok 2011, kdy tam se snímkem Strom života vyhrál Zlatou palmu. Hlavní porota ale letos vybrala jako nejlepší film jihokorejského Parazita. Malickův příspěvek se musel spokojit s oceněním ekumenické poroty.

Mnozí recenzenti vyzdvihují duchovní rozměr díla. „Je to intimní epos o nezměrné síle potřebné k odporu a o odvaze, která je zapotřebí, aby si člověk udržel svou čest během krize víry, a to ve světě, který ho za to nikdy nemusí odměnit. Bezpochyby jde o nejlepší věc, kterou Malick vytvořil od Stromu života,“ napsal recenzent serveru IndieWire David Ehrlich.

Malick se příliš často na veřejnosti neukazuje, producent Bill Pohlad o něm před lety řekl, že je „extrémně stydlivý a zdrženlivý“. Byť v posledních letech přicházel s novými filmy v intervalu nanejvýš tří let, v minulosti se na jeho nový projekt čekalo klidně i dvě desetiletí.

Tvůrce zamyšlených filmů

Pětasedmdesátiletý Malick, který vystudoval vedle filmové školy také filozofii, se divákům v kinech představil poprvé v roce 1973 se snímkem Zapadákov. Ve snímku zasazeném do padesátých let Martin Sheen a Sissy Spaceková ztvárnili mladou dvojici zapletenou do série vražd.

Po pěti letech navázal Malick dramatem Nebeské dny sledujícím milostný trojúhelník v rurálním prostředí začátku dvacátého století. Už v tomto filmu, který byl z velké části speciálně natáčen v čase takzvané zlaté hodinky, dal Malick najevo obrazový perfekcionismus a náklonnost k přírodním scenériím.

Na další příspěvek si diváci počkali až do roku 1998, kdy uvedl velkolepý protiválečný opus Tenká červená linie, který mu vynesl i oscarové nominace za režii a scénář. V roce 2005 se pak vydal zatím nejdál do historie, když ve filmu Nový svět interpretoval objevování Ameriky a příběh Pocahontas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...