Režisér Terrence Malick, kterého proslavily filmy s filozofujícím rozměrem jako Tenká červená linie, Nový svět či Strom života, ve svém novém projektu A Hidden Life divákům nabídne nenásilnou vzpouru jednotlivce proti nacistické zlovůli. Casting čítá výrazné evropské herce Augusta Diehla, Matthiase Schoenaertse i již zesnulé Bruna Ganze a Michaela Nyqvista.
Pro potřeby svého nejnovějšího filmu vycházel Terrence Malick z historických reálií druhé světové války. V centru pozornosti je rakouský farmář Franz Jägerstätter, který nesouhlasí s nadvládou nacistů a odmítá v jejich řadách bojovat. Jeho akt vzpoury ho může stát život, jelikož čelí hrozbě popravy.
Malick se řadí k nejsvéráznějším filmovým tvůrcům, jeho autorský styl se postupem času víc a víc uchyloval k téměř experimentální formě, když natáčel v zásadě bez scénáře a výsledné filmy hledaly tvar až postupně. Jeho poslední tři snímky K zázraku, Knight of Cups a Song to Song tak ovšem trpěly nezájmem diváků, v tuzemských kinech se ani nedočkaly distribuční premiéry.
Film A Hidden Life, který byl původně znám jako Radegund, má znamenat jistý obrat. „V poslední době jsem pracoval bez scénáře. Toho přístupu teď lituji. V případě posledního snímku se tak vracíme ke scénáři, který má jasnou strukturu,“ nechal se už před časem slyšet Malick.
Boj o Zlatou palmu
Jeho nový snímek se letos předvedl v hlavní soutěži na festivalu v Cannes. Navázal tak na rok 2011, kdy tam se snímkem Strom života vyhrál Zlatou palmu. Hlavní porota ale letos vybrala jako nejlepší film jihokorejského Parazita. Malickův příspěvek se musel spokojit s oceněním ekumenické poroty.
Mnozí recenzenti vyzdvihují duchovní rozměr díla. „Je to intimní epos o nezměrné síle potřebné k odporu a o odvaze, která je zapotřebí, aby si člověk udržel svou čest během krize víry, a to ve světě, který ho za to nikdy nemusí odměnit. Bezpochyby jde o nejlepší věc, kterou Malick vytvořil od Stromu života,“ napsal recenzent serveru IndieWire David Ehrlich.
Malick se příliš často na veřejnosti neukazuje, producent Bill Pohlad o něm před lety řekl, že je „extrémně stydlivý a zdrženlivý“. Byť v posledních letech přicházel s novými filmy v intervalu nanejvýš tří let, v minulosti se na jeho nový projekt čekalo klidně i dvě desetiletí.
Tvůrce zamyšlených filmů
Pětasedmdesátiletý Malick, který vystudoval vedle filmové školy také filozofii, se divákům v kinech představil poprvé v roce 1973 se snímkem Zapadákov. Ve snímku zasazeném do padesátých let Martin Sheen a Sissy Spaceková ztvárnili mladou dvojici zapletenou do série vražd.
Po pěti letech navázal Malick dramatem Nebeské dny sledujícím milostný trojúhelník v rurálním prostředí začátku dvacátého století. Už v tomto filmu, který byl z velké části speciálně natáčen v čase takzvané zlaté hodinky, dal Malick najevo obrazový perfekcionismus a náklonnost k přírodním scenériím.
Na další příspěvek si diváci počkali až do roku 1998, kdy uvedl velkolepý protiválečný opus Tenká červená linie, který mu vynesl i oscarové nominace za režii a scénář. V roce 2005 se pak vydal zatím nejdál do historie, když ve filmu Nový svět interpretoval objevování Ameriky a příběh Pocahontas.
