Febiofest ocenil ukrajinského režiséra Sencova. Za cenu poděkoval z bojů o Donbas

Nahrávám video

Filmový festival Febiofest, který ve čtvrtek začal v Praze, promítl v české premiéře poslední film Oleha Sencova Nosoroh. Ukrajinskému filmaři a aktivistovi ruské národnosti zároveň udělil cenu Kristian. Sencov si ji převzít nemohl, svou zemi momentálně brání na donbaské frontě. Z ní pozdravil diváky na Febiofestu a poskytl rozhovor České televizi.

Cenu Febiofestu vnímá Sencov podle svých slov jako podporu celé Ukrajině. „My, Ukrajinci, všichni věříme v naše vítězství,“ vzkázal. Ocenění za něj na festivalu převzal ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis. Filmař poslal videopozdrav – ve vojenském a se zbraní v ruce.

Zapojil se do bojů na Donbase, kde přesně se nachází, ale z bezpečnostních důvodů říct nemohl. „Jsme blízko bojové linie. Teď dopoledne máme výcvik a odpoledne půjdeme na frontovou linii a provedeme nějaké akce,“ prozradil pouze v rozhovoru pro ČT.

Do války se přihlásil dobrovolně hned po jejím začátku. Nejhorší podle něho nejsou zvuky bojů, ale čekání na akci a přílišný klid. „Ticho není dobré,“ říká. Proti putinovskému režimu se stavěl už dříve. Po protestech proti anexi Krymu, kde se narodil, ho zatkla ruská tajná služba. Verdikt zněl dvacet let vězení. Na svobodu se dostal nakonec v roce 2019 díky výměně vězňů iniciované ukrajinským prezidentem Volodomyrem Zelenským.

Film o válce na Ukrajině? Možná jednou

Věznění zbrzdilo natáčení filmu Nosoroh. Sencovi se celovečerní drama podařilo dokončit až po více než deseti letech. Odehrává se v průmyslovém městečku na Ukrajině devadesátých let. Nosoroh je přezdívka násilného zločince. „Můj film je o naší minulosti, o temné stránce naší historie. O období po rozpadu Sovětského svazu,“ doplnil Sencov.

Jako filmař se podle svých slov teď necítí, připustil nicméně, že o tom, co nyní Ukrajina prožívá, možná – v případě vítězství – jednou film natočí. Potřebuje ale prý odstup, emoce jsou teď příliš silné.

Febiofest kromě Sencova snímku představí i další ukrajinskou tvorbu. Vyhradil jí novou sekci Ukrajina: střed Evropy, v níž uvede jednak počiny mladé generace ukrajinských filmařů, jednak filmovou klasiku. Přehlídka zaměřená na současnou kinematografii zařadila do programu celkem přes devadesát titulů, v Praze se promítá do 4. května, poté následují regionální ozvěny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...