Dvanáct století v jedné expozici. Národní muzeum probírá Dějiny v kočáře i na bojišti

Časový záběr od osmého století do první světové války na českém území ilustruje nová expozice Národního muzea. Nazvalo ji stručně Dějiny. Podle muzea je unikátní nejen svým rozsahem, ale i množstvím vystavených předmětů, na ploše 1300 metrů čtverečních jich nabízí na dva tisíce. Dokumentují zásadní události i každodenní život. Nepřehlédnutelným exponátem je zejména arcibiskupský kočár z osmnáctého století.

„Jsem přesvědčen o tom, že je důležité si připomínat naše nejstarší kořeny, zásadní dějinné okamžiky, které ovlivňovaly českou státnost, naši historickou paměť a ovlivňují samozřejmě i naše moderní tradice a instituce,“ uvedl na slavnostním otevření expozice premiér Petr Fiala (ODS).

Důvody, příčiny, následky

Při prohlídce Dějin by se návštěvníci měli zorientovat v historii českého území natolik, aby pochopili jak důležité události, tak souvislosti mezi nimi. Autoři se podle generálního ředitele Národního muzea Michala Lukeše snažili oprostit od mýtů, zejména v části o nejstarších dějinách. „Některé mýty, i když ne úplně razantně, expozice vyvrací. Nechtěli jsme se opírat o Staré pověsti české, snažíme se historii líčit jinak a objektivně,“ podotýká.

„Expozice by měla především ukázat, jak je vývoj na našem území nesmírně zajímavý, jakou za sebou máme úžasnou kulturu, byť plnou různých sporů. Dostat do povědomí, že tato země má bohatou historii, bylo asi to hlavní,“ doplňuje náměstek pro sbírkotvornou a výstavní činnost Michal Stehlík.

Autoři poukazují na téma hranic a budování státu a identity, ať již náboženské, zemské, či národní (jazykové). Významnou roli přitom hraje fenomén touhy po vlivu a moci, který často vede k válečným událostem. „Dějiny lidstva, i dějiny naše, jsou bohužel protkány válkami. V podstatě v každém sále najdete nějaký ozbrojený konflikt, ale také jeho interpretaci – důvody, příčiny a následky,“ poznamenává Lukeš. Návštěvník je tak přítomen středověkému dobývání Křivoklátu, stejně jako turecké expanzi v šestnáctém století nebo bitvě u Kolína o další dvě století později.

Arcibiskupský kočár, hlava Žižky i dlaždice s Českým lvem

„Expozice není kniha. Nemáme ambici tady vyprávět všechno podrobně. Máme ambici ukázat unikátní sbírkové předměty a návštěvníka seznámit se základními fakty a událostmi,“ vysvětluje Lukeš, jak rozsáhlé informace k jednotlivým událostem může návštěvník očekávat.

Dějiny mu lépe přiblíží třeba velká obranná zeď středověkého hradiště doplněná vitrínami archeologických nálezů z té doby, rozestavěná rotunda či obrovský kříž demonstrující konflikt mezi katolictvím a protestanstvím. V části věnované baroku stojí stylizovaná kaple s ukázkami sochařského umění své doby. Největším exponátem je „Mercedes své doby“, tedy kočár, kterým v osmnáctém století jezdil pražský arcibiskup Vilém Florentin ze Salm-Salmu. Na výstavě dokládá tehdejší technickou vyspělost.

Nahrávám video

K vzácným předmětům patří například nejstarší dochovaná soška hlavy Jana Žižky z roku 1515 či soubor obrazů ze slavnostní dekorace u příležitostí svatořečení Jana Nepomuckého v Římě a v Praze roku 1729. Dochovala se i keramická zdobná dlaždice s vůbec prvním vyobrazením Českého lva z 13. století a také horoskop Albrechta z Valdštejna. Novější dobu dokládá slavnostní uniforma rakousko-uherského polního maršála z majetku císaře Františka Josefa I., cestovní kufříkový klavír Emy Destinnové nebo sádrový odlitek lebky Karla Hynka Máchy.

Do dobového dění mají návštěvníky vtáhnout rovněž velkoformátová videa. Ocitnout se tak lze na staroměstských popravách v roce 1621 i uprostřed bitvy u Kolína roku 1757. Zájemci si také mohou potěžkat středověký meč a vyzkoušet palcát.

Pokračování ve dvacátém století

Poslednímu sálu, věnovanému devatenáctému století, dominuje velký model historické budovy Národního muzea, v níž je expozice umístěna. Odtud lze pokračovat přes dozvuky končící monarchie do vedlejší Nové budovy, kde je umístěna samostatná expozice zachycující dějiny dvacátého století.

V uplynulých měsících Národní muzeum, jehož Panteon prošel celkovou rekonstrukcí, zabydlelo své prostory ještě dalšími dvěma novými stálými expozicemi. Jedna je věnována pravěku, druhá zázrakům evoluce. Expozici Dějiny připravovalo muzeum osm let a zaplatilo za ni zhruba šedesát milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...