Do žumpy i do Benátek. Nabarvené ptáče objevilo Petra Kotlára

Nahrávám video

Kdesi ve východní Evropě se na sklonku druhé světové války snaží židovský chlapec přežít mezi nepřátelskými venkovany. Hlavní hrdina filmového dramatu Nabarvené ptáče je vystaven snad všem podobám lidské krutosti – a při natáčení je musel „snášet“ i jeho představitel Petr Kotlár. Snímek poprvé uvidí ale až ve středu večer, kdy Nabarvené ptáče po světové premiéře na festivalu v Benátkách čeká i první české uvedení.

Představitele zkoušeného židovského dítěte objevil Václav Marhoul náhodně, v Českém Krumlově, kam jezdí psát scénáře. Původně měl náročnou roli hrát Petrův bratr, ale než padla první klapka, příliš vyrostl. Režisér se tedy rozhodl obsadit mladšího sourozence, a přestože tehdy devítiletý chlapec neměl s hraním ve filmu vůbec žádné zkušenosti, obsazení někoho jiného prý nepromýšlel.

„Nevěděl jsem, jestli bude vůbec schopen předstoupit před kameru. Bylo možné, že i přes svou evidentně silnou, extrovertní povahu a upřímnou touhu hrát zkrátka ztuhne.  Neměl jsem v záloze nikoho jiného. A pak mi, díkybohu, nesmírně pomohla jedna známá česká herečka, která s ním celý den pracovala. Zkoušeli jsme hlavní emoce a jejím úkolem bylo pomoci mu vyjádřit pocity strachu, smutku, smíchu, slz… A povedlo se,“ popisuje Marhoul kamerové zkoušky, při nichž se ukázalo, že sázka na Petra Kotlára vyšla.

Bál jsem se, když mě házeli do žumpy

Chlapec musel ale ještě projít psychologickými testy. Filmaři také zajistili, aby při natáčení neviděl drastické scény, přestože pak ve filmu jeho postava pohledu na násilí neunikne. Sám byl ovšem útrapám kvůli roli vystaven. „Hodně jsem se bál, když mě házeli do žumpy, i když tam byli potápěči,“ popisuje jeden z takových záběrů Kotlár.

Natáčení filmu Nabarvené ptáče
Zdroj: Bioscop/Jan Dobrovský

„Z pozice režiséra jsem ho mohl vést i prostřednictvím jeho milovaného psa Dodíka. Když jsem například potřeboval, aby byl smutný, řekl jsem mu: ‚Petře, představ si, že ti Dodík utekl a ty ho nikdy nemůžeš najít‘,“ přiznává Marhoul. 

Filmovou adaptaci románu Jerzyho Kosińského natáčel v průběhu dvou let. Malého Petra na plac sice doprovázela babička, ale prý se mu chyběli kamarádi. Spřátelil se však se štábem a herci. Volný čas trávil jak se zahraničními hvězdami, jako třeba Harveym Keitelem, tak s těmi českými. „Můj největší kamarád byl Radim Fiala,“ prozradil.

Aplaus v Benátkách

Ke slavným hercům možná bude jednou patřit i on. Jeho filmový debut zaznamenal mimořádný úspěch, když Nabarvené ptáče vybral do hlavní soutěže prestižní benátský festival. To se titulu českého režiséra povedlo naposledy před čtvrtstoletím. Po červeném koberci se v Benátkách prošel i Petr Kotlár.

Z projekcí část lidí odcházela, nesnesli vyobrazení násilných scén. Představitel hlavního hrdiny v publiku neseděl, organizátoři ho do sálu nepustili kvůli nízkému věku. Zažil až reakci diváků po skončení premiérového promítání, kdy osmiminutové titulky provázely ovace ve stoje. „Režisér mě držel, Jitka Čvančarová vedle mě brečela,“ podělil se o tehdejší emoce.

Nahrávám video
Zdroj: Silver Screen

Jsem zvědavý, co řeknou máma s tátou

Film by měl poprvé zhlédnout na české premiéře, spolu se svou rodinou. Podle Marhoula si dvanáctiletý Petr Nabarvené ptáče vidět zaslouží, i když vhodným příběhem pro děti snímek není. „S určitostí se mu stane to, co každému začínajícímu herci, že se nedívá na film, ale na sebe. A protože z plátna nesleze, myslím si, že nebude vůbec vnímat děj,“ odhaduje filmař. 

Malý herec je podle svých slov hlavně zvědavý, co na jeho hereckou prvotinu řeknou máma s tátou. Reakce dalších tuzemských diváků se Marhoul začne dozvídat od 12. září, kdy Nabarvené ptáče vletí do českých kin. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánovčera v 23:26

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...