Nová scéna Národního divadla uvedla v české premiéře dramatizaci románu Kosmos od Witolda Gombrowicze. Dobrodružnou výpravu na temnou stranu mysli scenáristicky i režijně připravil současný umělecký šéf brněnského HaDivadla Ivan Buraj.
Hlavní hrdina, který se jmenuje stejně jako autor románu, tedy Witold, uprchne z dusného domova do chaty na opuštěném venkově. Útěk spustí řadu podivností, na něž se snaží najít odpověď. Vedro, nuda, erotické snění a oběšený vrabec ho dovedou ke snaze vybudovat si ve vlastní mysli svůj jedinečný kosmos. Je to, co se odehrává ve Witoldově hlavě, blábol, nebo skutečně zachytitelné věci?
„Každý člověk se v milionu myšlenkových impulsů pokouší nějak vyznat a vytvořit si v nich vlastní řád. A je otázka, zda je tento řád pak v souladu s tím, co člověk sám cítí a co se odehrává okolo něj,“ domnívá se představitel hlavní role Matyáš Řezníček, že Witoldův zvláštní příběh není nic, čím by si diváci sami neprocházeli.
Poslední román jednoho z nejvýznamnějších autorů dvacátého století vyšel v roce 1965 a není náhodou, že po jeho vydání byl Gombrovicz několikrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu. Nikdy ji ale nedostal. Zatímco v autorově rodném Polsku už se Kosmos několikrát na divadle inscenoval, na českém jevišti je uváděn poprvé.
Často je vnímán jako příběh na pomyslném konci dějin, kdy starý řád s vírou v Boha přestává platit a ten nový ještě nikdo nevytvořil. Pro Gombrowiczovo psaní je typické groteskní zkreslení světa a absurdní humor.
V Národním divadle do dramatizace zapojili i scény natáčené kamerou, aby tak lépe ztvárnili dialog, který vede Witold ve své hlavě sám se sebou. Diváci tak sledují děj na jevišti a zároveň i na plátně.
