Divy veletoku Amazonky byly téměř sto let považovány za ztracené. Než je objevili v Česku

V roce 1918 natočil kameraman Silvino Santos němý dokument o Amazonii, který je pokládán za hodnotné dobové svědectví. Jenže filmový kotouč napřed někdo ukradl a pak zmizel ze světa úplně. Dokud jeho kopii neobjevili v Národním filmovém archivu (NFA) v Praze. Po více než sto letech od premiéry se tak Divy veletoku Amazonky opět dostávají k divákům. Nálezu si všimla i zahraniční média. Britský list The Guardian o snímku píše jako o „svatém grálu brazilské němé kinematografie“.

Původem portugalský kameraman Silvino Santos strávil většinu života v Amazonii, kde patřil k hlavním tvůrcům brazilské kinematografie počátku dvacátého století. Z jeho filmografie je zmiňován především černobílý dokument No Paiz das Amazonas (V zemi Amazonek) z roku 1922, který odborníci často čtou jako pokus o remake ztraceného snímku.

Divy veletoku Amazonky (v originále Amazonas, Maior Rio do Mundo, tedy Amazonka, největší řeka světa) jsou oceňovány pro kvalitu kompozice i námět. Záběry zprostředkovávají rozmanitost krajiny i obyvatel amazonského pralesa, včetně jedněch z prvních známých „pohyblivých obrázků“ domorodého kmene Witótů.

Detailní záběry kajmanů, jaguárů a tropické flóry střídá dokumentování domorodých rituálů, ale i průmyslu v regionu, od kaučuku přes ořechy po volavčí peří. „Mísí různé rozměry dokumentárního žánru do pro diváka velmi poutavého vyprávění,“ dodává odborník na Santose Savio Stoco z univerzity v Belému.

Falešný režisér

Santos Divy veletoku Amazonky natáčel tři roky v peruánské a brazilské Amazonii. V Brazílii snímek ale promítnout nestihl. Jeho produkční společnost zkrachovala a film ukradl Santosův spolupracovník Propércio de Mello Saraiva.

Vydával se za režiséra dokumentu a vyjednával o jeho mezinárodním prodeji. Podvodný podpis smlouvy zaručil promítání filmu v Anglii (kde byl přejmenován na Wonders of the Amazon – Zázraky Amazonie) a v dalších zemích Evropy. Ale v roce 1931 se ztratil beze stopy. K Santosovi, který zemřel na sklonku šedesátých let, se už nedostal.

Divy veletoku Amazonky
Zdroj: NFA

Na začátku letošního roku byly Divy veletoku Amazonky překvapivě objeveny v českém Národním filmovém archivu. Dochovala se zde negativní kopie už rozpadlé kopie z nitrátového filmového materiálu, na který se v němé éře kinematografie točilo. Santosův dokument o Amazonce byl chybně zařazen do katalogu jako titul z americké produkce z poloviny dvacátých let.

Skutečný obsah pásu při bádání rozkryl specialista na němý film Jay Weissberg. „Během několika vteřin jsem věděl, že to není rok 1925, ale mnohem dřív, a rozhodně to nemá nic společného s ničím, co by kdokoli ve Spojených státech natočil,“ říká o svém objevu Weissberg, který je ředitelem italského festivalu němého filmu v Pordenone, kde se dokument tento týden promítá.

Jeho zjištění následně potvrdil odborník na Santosovy filmy Savio Stoco. Záběry z Amazonie jsou podle něj „svatým grálem brazilských (němých) dokumentů“. „Je to v podstatě zázrak,“ vyjádřil se pro The Guardian. „Neměli jsme sebemenší naději, že se toto dílo jednou najde.“

Propagace kolonialismu

Klíčové jsou Divy veletoku Amazonky nejen pro dějiny jihoamerického dokumentárního filmu, ale i jako koloniální svědectví, které, jak píše NFA, nepřímo promlouvá o tom, co zamlčuje. Santos byl při natáčení ovlivněn kolonialistickým pohledem. „Je to samozřejmě film poznamenaný dobovou perspektivou a jeho sponzory, kteří patřili k manuaské elitě,“ říká Stoco.

Film exotizuje domorodé obyvatelstvo a propaguje ekonomický potenciál pralesa. Kaučukový boom na počátku dvacátého století přitom zotročil a zničil domorodé komunity, včetně zmíněných Witótů.

„Nemohl mluvit o zvěrstvech, ke kterým docházelo,“ tvrdí Stoco o Santosovi. Nepochybuje, že film zůstává důležitý právě pro svůj pohled na Amazonii jako na „oblast, kterou je třeba vykořisťovat“, protože tento pohled je dodnes hnací silou devastace deštného pralesa a jeho původního obyvatelstva.

Divy veletoku Amazonky
Zdroj: NFA

Podobně to vidí i Cinemateca Brasileira, instituce odpovědná za zachování a propagaci brazilské audiovizuální produkce.

„Ze zprávy o nově nalezeném filmu jsme měli velkou radost. Identifikace dokumentu natočeného v tomto období je významným milníkem, zejména s ohledem na značné ztráty, které brazilská kinematografie v průběhu své historie utrpěla. Návrat filmu do Brazílie díky spolupráci s kolegy z Národního filmového archivu má pro nás zásadní význam,“ uvedla ředitelka instituce Maria Dora Genis Mouraoová.

Cinemateca Brasileira se ujme dalšího uvádění tohoto dokumentu, českým divákům Divy veletoku Amazonky promítne festival dokumentárních filmů Ji.hlava, který se uskuteční na konci října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...