Den, kdy ovladač získal smysl. Před padesáti lety přidala televize druhý program

Nahrávám video
Ředitel ČST Karel Kohout představuje divákům druhý program (1970)
Zdroj: ČT24

V neděli 10. května uplyne přesně padesát let od chvíle, kdy českoslovenští diváci poprvé naladili dva televizní programy. V ten den totiž začala vysílat „Dvojka“, kde zájemci, podle dobového tisku, mohli sledovat „celovečerní umělecký film“ nebo „chvilku moderní hudby“. Dnes je ČT2 televizním prostorem pro zahraniční produkci, menšinové žánry i témata a především pro dokumenty.

Od roku 1953, kdy bylo spuštěno v Československu televizní vysílání, se museli diváci spokojit jen s jedním kanálem. Historie druhého programu se začala přitom psát už v padesátých letech, protože již tehdy se počítalo s vysíláním barevných pořadů – a následně se zdálo, že kvůli úsporám se bude řešit oboje souběžně. Nakonec se ale každý z projektů připravoval zvlášť.  

Důvodů pro vznik druhého programu bylo několik. Televize se stávala čím dál populárnějším médiem, ruku v ruce s tím rostly i požadavky diváků na programovou pestrost. Zanedbatelná nebyla ani politická výhodnost takového rozšíření, přibyl by další kanál pro propagandu. Ta vznik „Dvojky“ prezentovala jako další výdobytek socialistické společnosti. 

Na druhou stranu byli na přípravu nového kanálu po roce 1968  odsunuti nepohodlní zkušení zaměstnanci ČST. A protože v začátcích, kdy věci nebyly ještě zcela pod kontrolou, měli paradoxně jistou míru svobody, nasmlouvaly se do výroby pro „Dvojku“ třeba seriály F. L. Věk (z něhož se ale už nemohl v roce 1971 odvysílat poslední díl), film Babička (původně zamýšlený jako seriál v režii Jiřího Krejčíka) nebo poetické drama Radúz a Mahulena s Janem Třískou. 

 „Z každé redakce – literární, dramatické, hudební, mládežnické nebo zábavné, vybrali jednoho z dramaturgů a přeřadili je do samostatné redakce o nějakých padesáti zaměstnancích,“ vzpomíná na personální začátky dlouholetý pracovník Československé televize Gustav Oplustil.

Výběr, ale bez konkurence

Dobová tisková zpráva zdůrazňuje, že druhý program byl zamýšlen jako „alternativa“, nikoliv jako „protiprogram“. „Dvojka“ měla dát divákovi možnost volit mezi dvěma nabídkami dle zájmu, třeba záznamem divadla a filmem, cílem nebyl konkurenční střet – dejme tomu kultury a sportu.

Volit ale nemohli všichni naráz. V době spuštění druhého programu bylo sice v Československu evidováno už přes tři miliony koncesionářů, jenže přijímače byly často pouze jednotlačítkové, barevných televizorů bylo vůbec málo. Navíc druhý program vysílal na jiných frekvencích než první, proto si lidé museli kupovat nové televize nebo konvertory. A signál druhého programu šířily zpočátku pouze čtyři městské vysílače v Praze, Bratislavě, Brně a v Ostravě.

Z programu „Dvojky“ v roce 1970

19. května (úterý)

  • 20:05 Řeka života I
  • 21:20 Hraje vám G. Brom
  • 21:45 Paměti maršála Koněva I
  • 22:05 Televizní noviny (čtené)

21. května (čtvrtek)

  • 19:30 Cestujeme po světě: To byla expedice – Řecko, Irák (barva)
  • 20:00 52 komiků: Monty Banks
  • 20:30 Dvacet minut s písničkou: Inkognito
  • 20:50 Schulhoff: Trapasy
  • 21:25 Paměti maršála Koněva II
  • 21:45 Televizní noviny (čtené)

24. května (neděle)

  • 15:50 B. Smetana: Šárka (barva)
  • 20:05 Zelenka: Věčně tvůj (záznam přenosu MDP)
  • 21:35 Rio I (reportáž z Ria de Janeira)
  • 22:05 21:45 Televizní noviny (čtené)

Vysílání obsadilo nejprve jen tři večery v týdnu. Na program se dostaly žánrově náročnější filmy, divadelní inscenace, ale i zábavné pořady jako Dvacet minut s písničkou nebo Třígrošové romány. Se sportem se na Dvojku původně nepočítalo, přidán byl v roce 1969, ale jen ten menšinový, který zajímal obyvatele měst. To se časem změnilo.  

„Druhý program nabízel obrovské množství přenosů – od zápasů první ligy v kopané či v hokeji až po mezinárodní akce, včetně přenosů z olympijských her či evropských a světových atletických mistrovství,“ připomíná analytik televizních formátů České televize Milan Kruml. S „Dvojkou“ měli podle něho českoslovenští diváci spojen vedle sportu nejvíce Televizní klub mladých. 

Dvojka dnes: synonymum pro dokument

Kultura a sport se o „Dvojku“ dělily i v porovolučních časech, než přišly specializované kanály jako ČT sport a ČT art. V současnosti na něm své najdou zájemci o žánrové pořady a menšinová témata (Náš venkov, Cesty víry, Queer, Klíč, Nedej se nebo Televizní klub neslyšících); diváci také vědí, že na „Dvojce“ dávají filmovou klasiku i klubové snímky a také seriály zahraniční produkce. A už osm let tu „sídlí“ večerníček. 

Diváckou spokojenost s vysíláním dokládá i vysoké hodnocení originality programu. Dvojka dosáhla v loňském roce dvaasedmdesáti procent, společně s ČT art se jedná o nejvyšší čísla v rámci České televize.
Petr Dvořák

Důležitou pozici zaujímají v programu „Dvojky“ původní dokumenty. Jejich podíl dosáhl loni bezmála na polovinu vysílacího času ČT2. A zůstanou i nadále, podle generálního ředitele Petra Dvořáka by se měl dokument stát svým způsobem synonymem pro druhý program.

„V roce padesátého výročí druhého programu jsme se rozhodli přijít s jednou novinkou, aktuálním dokumentem. Je to žánr, který je ve světě velmi úspěšný, nicméně u nás dosud neměl takovou tradici. Jsme ale přesvědčeni, že bude fungovat i v našem vysílání. Pro letošní rok chystáme takových dokumentů hned deset,“ prozradil generální ředitel ČT Petr Dvořák.  

Dokumentární tvorba se v následujícím roce konkrétně dotkne například čtyřstého výročí bitvy na Bílé hoře či staroměstské exekuce. Neopomine ani současná témata, od blížících se proměn smyslu a podoby práce, jak ukáže Nová šichta, až po environmentální témata se snímkem Vlci na hranicích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obluda vrací knihy, na které se radši zapomnělo. Začala „komunistickým románem“

Tuzemská literární díla, která byla označována jako závadná, psaná čistě pro zisk nebo z politického přesvědčení, spojuje nově jedna edice. Pod názvem Obluda ji připravilo nakladatelství Academia a zahájilo „komunistickým románem“ Tegtmaierovy železárny. Knihu napsal coby svůj debut Karel Schulz v sociálně rozjitřených dvacátých letech minulého století.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 9 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kvíz: „Děti, rychle sem!“ Jak dobře znáte tvorbu oslavence Zdeňka Svěráka?

Scenárista, cimrmanolog, divadelník, herec, autor písniček pro děti i spisovatel Zdeněk Svěrák slaví 28. března devadesáté narozeniny. Česká televize připomíná jeho tvorbu při té příležitosti ve svém programu. A jak dobře Svěrákovy role, filmy či písňové texty znáte, prověří webový kvíz.
včera v 09:00

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Rodina odráží společnost, míní Omerzu. V kinech to dokládají Nevděčné bytosti

Do tuzemských kin vstupují Nevděčné bytosti. Nový snímek režiséra a scenáristy Olma Omerzua odkrývá problémy během jedné rodinné dovolené. Herecké obsazení je mezinárodní, například otce si zahrál Ir Barry Ward.
27. 3. 2026

Peníze či drogy za „správný“ lístek. Film viní Fidesz z kupčení s hlasy

Vládní Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána před dubnovými volbami do parlamentu čelí obvinění z masového kupčení s hlasy, píše server BBC News s odkazem na dokumentární film s názvem Cena hlasu. Snímek nezávislých tvůrců dlouhodobě mapoval praktiky, které nyní v průzkumech zaostávající strana používá ke zvrácení výsledků. Představitelé Fideszu obyvatelům maďarských žup prý nabízí třeba peníze, práci, potřebné léky nebo nelegální drogy.
27. 3. 2026

Noc s Andersenem má děti opět přivést k zájmu o literaturu

V celé řadě knihoven, škol a na dalších místech po celém Česku se chystají na Noc s Andersenem. Akce se koná každým rokem na podporu dětského čtení a čtenářství u příležitosti výročí narození tohoto dánského pohádkáře. Večerní program, či dokonce nocování mezi knihami, připravily na noc z 27. na 28. března pro zájemce stovky knihoven a škol po celém Česku, ale také v dalších zemích.
27. 3. 2026
Načítání...