„Chtěl bych být hezkou vzpomínkou." Herečtí kolegové se rozloučili s Luďkem Munzarem

V Národním divadle se kolegové a přátelé rozloučili s hercem Luďkem Munzarem, který zemřel v sobotu ve věku 85 let. Pietní akt doprovodil také přelet letadel nad budovou zlaté kapličky. Obřad skončil státní hymnou. Pohřeb, už jen za přítomnosti rodiny a nejbližších, se bude konat odpoledne.

Až bude moje duše bez těla / tak bych měl, Pane, prosbu malinkou / já netoužím mít křídla anděla / chtěl bych být hezkou vzpomínkou… recitací textu písně Vteřiny křehké od Jiřího Pavlici začalo poslední rozloučení s Luďkem Munzarem. 

Foklorní soubor Hradišťan, jehož primášem Pavlica je, pietní akt provázel hudbou. Na jevišti Národního divadla, kde Munzar přes tři desetiletí působil, na zesnulého herce vzpomínali ale především jeho kolegové.

Nahrávám video

Ředitel ND Jan Burian vyzdvihl Munzarovy role, které na první scéně ztvárnil v éře Otomara Krejči. Pod vedením významného režiséra Munzar exceloval například jako Merkucio v inscenaci Romeo a Julie. Shakespearovu klasiku upravil Josef Topol a vzniklo legendární představení, jehož tvůrci a herci se z většiny následně ocitli na indexu režimu nepohodlných umělců: kromě Krejči také Jan Tříska a Marie Tomášová.

Ivan Trojan se podělil o vzpomínku z dob studia na DAMU, kde byla jeho profesorkou Munzarova manželka Jana Hlaváčová. Tehdy měl možnost vidět dokument z přípravy zmíněné inscenace. I ten ho prý na cestě k herectví zásadně ovlivnil. „Občas jste říkával, že herectví není pro chlapy. Byl jste důkazem toho, že jste se mýlil, že to má smysl – pokud se to ovšem dělá tak, jak jste to dělal vy,“ řekl Trojan. „ S úctou a respektem vám za všechny generace herců, které jste inspiroval, a za tisíce zasažených srdcí diváků, moc děkuju.“

Byl představitelem toho herectví, kdy člověk promítá sám sebe do postav až po nejhlubší bolest.
Jan Burian

Taťjana Medvecká připomněla, že její generace obdivovala Munzarovu silnou osobnost. „Vaše slova měla váhu. Ať už byla pronesena ústy postav, které jste hrál, nebo když jste vystoupil na schůzi jako Luděk Munzar. Pro nás, kteří jsme nastupovali do Národního divadla v nelehkých sedmdesátých letech, jste byl nezpochybnitelnou autoritou,“ vzkázala Medvecká Munzarovi in memoriam. Zmínila, že nezapomenutelná pro ni byla především jeho role Valentina Bláhy v Našich furiantech, kterou z portálu sledovala opakovaně, stržena Munzarovým výkonem.

Nahrávám video

Čestný přelet nad Národním divadlem

Iva Janžurová ve své řeči mluvila nejen o partnerství na jevišti, ale i o celoživotním přátelství, které ji s Luďkem Munzarem a jeho rodinou pojí. „Vím, že sis to nenamířil rovnou nahoru, jsem si jistá, že ještě teď, tichounce, jen v ševelení vzduchu, provádíš nad námi své plachtící okruhy ve svém větroni,“ promluvila ke svému zesnulému kolegovi. 

Munzar byl totiž také  vášnivým letcem a čestným členem Aeroklubu Letňany. Pietního aktu se proto účastnili i piloti a nad střechou Národního divadla před obřadem na Munzarovu počest přeletěla dvě letadla.

Filmový a divadelní herec Luděk Munzar zemřel 26. ledna po dlouhé těžké nemoci. Dlouholetý člen činohry Národního divadla v Praze hrál mimo jiné v desítkách televizních filmů a seriálů a výrazně se uplatnil v rozhlase a dabingu. Za rok 2011 obdržel cenu Thálie za celoživotní činoherní mistrovství.

Byl také průvodcem po rozhlednách, vyprávěl o věkovitých stromech a pramenech řek v televizních dokumentech. V pražském divadle Viola měl večery poezie Františka Hrubína a Jaroslava Seiferta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...