„Chci být součástí.“ Fotografie Jana Šibíka dokumentují, jak se v roce 1989 měnil svět

„V roce 1989 se změnil svět, změnilo se tehdejší Československo a změnily se také životy mnohých z nás.“ Těmito slovy začíná nová kniha fotografa Jana Šibíka. Třicet let staré osudové okamžiky přibližuje zároveň i výstava Šibíkových snímků na Staroměstské radnici.

Osmdesát fotografií, z toho dvacet velkoformátových, rozdělil Šibík do čtyř kapitol. „První je věnována demonstracím v Československu v letech 1988 a 1989, následuje samotná revoluce, pak pád Berlínské zdi a poslední část zachycuje revoluci v Rumunsku,“ vyjmenovává fotograf.

Bylo mu pětadvacet, když s fotoaparátem Leica M4-P trávil dny i noci v ulicích, chtěl prý zaznamenat veškeré dění, protože tušil, že dokumentuje vývoj zásadních událostí. Stovky nevyvolaných filmů ale ještě musely končit v šuplíku.

„Mám husí kůži. Uvědomuju si, že jsou to nejdůležitější fotky, které jsem v životě udělal, protože co víc změnilo naše životy než revoluce v Československu,“ říká Šibík při pohledu na aktuální výstavu.  

Nejstarší vystavená fotografie patří první protirežimní demonstraci v srpnu 1988. Šibík ale fotil i 28. října, kdy přibyla vodní děla, anebo o rok později Palachův týden. Sedmnáctý listopad zachytil jak z blízka – z pohledu demonstrantů i policistů, kteří stáli proti nim –, tak při celkovém záběru na k prasknutí zaplněné Václavské náměstí.

Nahrávám video

Byl i jedním z prvních československých fotografů dokumentujících pád Berlínské zdi. „Když jsem slyšel zprávu, že občané NDR můžou procházet, nasedl jsem na vlak. Přišel jsem na první přechod, ale řekl mi: Potřebujete vízum. Šel jsem na druhý přechod, ani tam to nešlo. A na třetím pohraničáři řekli: Zvedněte pasy. Hrnul se tam dav lidí, všichni měli zvednuté pasy – a mezi nimi byl i můj z Československa. Tak jsem se dostal do Západního Berlína a získal záběry. Protože z východoněmecké strany se de facto nic nedělo, bouralo se ze Západu,“ popisuje Šibík. 

Následně se vydal do Rumunska, které v prosinci 1989 prožilo nejnásilnější protikomunistický převrat ve střední a východní Evropě. Zemřelo přes tisíc lidí. Jan Šibík v Bukurešti fotil nadšení i strach. „Nikde jsem nezažil tak silné emoce,“ vzpomíná. Pohánělo ho prý to, co při každém focení. 

„Zajímá mě, co se děje ve světě. Chci u těch událostí být a být jejich součástí,“ prohlašuje.

Tato potřeba ho za reportážemi už zavedla do pásma Gazy, Libérie, Severní Koreje i Afghánistánu. Fotografie, jimiž dokumentoval dějinný zlom v Československu, Německu a Maďarsku, jsou na Staroměstské radnici k vidění do poloviny listopadu.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...