Čechoslováci museli jíst jinde než Američané a všude byli tajní. Pamětníci natáčení Amadea přijeli do Prahy

Nahrávám video
Události v kultuře: V Praze se sešli filmaři z Amadea
Zdroj: ČT24

Je to přesně čtyřicet let, kdy Miloš Forman natáčel v Československu Amadea, film oceněný osmi Oscary. U příležitosti tohoto výročí se v Praze sešli ti, kteří u natáčení byli. Dorazili i někteří členové štábu ze Spojených států včetně herečky Cynthie Nixonové.

V roce 1983 se emigrant Miloš Forman po letech vrátil do rodné země. Komunistický režim mu nakonec díky vidině dolarů povolil Amadea natáčet. „Od roku 1977, kdy jsem se stal americkým občanem, jsem několikrát žádal o vízum, ale vždycky marně. Československá vláda mě odmítala vpustit do země, byť i jen na kratičkou návštěvu,“ komentoval to Forman ve své biografii.

Režisér v souvislosti s Amadeem musel slíbit, že nebude vyhledávat disidenty. „Tak jsem říkal, no, tak já vám na to ruku dám, že já nebudu vyhledávat disidenty. Ale vy mi dejte ruku na to, že když si oni vyhledají mě, že se ani nám ani disidentům nic nestane,“ vzpomínal.

Cynthii Nixonové, dnes známé herečce i díky seriálu Sex ve městě, bylo tehdy sedmnáct let. Teď přijela do Prahy po čtyřiceti letech a na tehdejší atmosféru nezapomněla. „Víte, my jsme byli z New Yorku a byli jsme dost hlasití. Dobře si pamatuji, jak jsme přecházeli přes ulici a všichni ostatní stáli tiše na rohu. Nejezdila žádná auta. Bylo vidět, pod jakým tlakem tu lidé žili a jak velký strach v nich byl,“ myslí si Nixonová.

Štáb nepřetržitě kontrolovala Státní bezpečnost při práci i v soukromí. „Řidiči a překladatelé museli policii každý týden hlásit naši činnost. V hotelových pokojích jsme měli mikrofony,“ vzpomíná producent Paul Zaentz. Tajná policie stála Zaenztovi za dveřmi, když v hotelu promítal zakázané filmy.

Kantýna rozdělená napůl

Bizarní situace nastávaly i kvůli stravování. „Jednou týdně jezdilo auto do Vídně nakoupit jídlo. Vozilo čerstvé potraviny, ovoce a tak dále,“ říká producent Bertil Ohlsson. „Chtěli jsme, aby čeští členové štábu jedli stejné obědy, jaké jsme měli my. Československá vláda ale protestovala, proč by štáby pracující na Amadeovi měly mít lepší jídlo, když štáby u jiných filmů ho nemají,“ dodává Zaentz.

Jídelna se tak musela rozdělit napůl, což bylo pro Zaentze nepochopitelné nařízení. Čeští spolupracovníci si ale museli zvykat i na americký způsob výroby filmů, kdy i v Česku pracoval vedle hlavního štábu druhý, pomocný štáb. Choreografie některých scén se ladily i několik měsíců.

Zaentz po čtyřiceti letech přiznává, že na natáčení Amadea se zapomenout nedá. O hollywoodské produkci, která se půl roku pohybovala v části staré Prahy a na níž se podílely stovky místních komparzistů, se v tehdejším tisku vůbec nemohlo psát, natáčení se ale přesto před veřejností nepodařilo utajit.

Ideální lokace

Praha byla pro natáčení historického projektu ideální. Ve starých uličkách drahé Vídně zářily neony, filmařům nevyhověl mozartovský archiv v Salcburku a ani v Budapešti nenalezli jedinou stylově čistou ulici. Forman říkával, že Praha začátku 80. let, se svými zanedbanými malostranskými uličkami dlážděnými kamennými kostkami, nedotčenými válkou ani turismem, byla tehdy jako lokace ideální.

Klíčové scény vznikly také ve Stavovském divadle, kde Mozart roku 1787 dirigoval světovou premiéru Dona Giovanniho. Točilo se také na bohnickém hřbitově, kde je Mozart v závěru snímku pohřben, nebo ve Valdštejnské zahradě. Honosné bály či sídla panovníků Forman umístil do malostranských či hradčanských paláců – Buquoyského, Valdštejnského nebo Arcibiskupského. Pro závěrečnou scénu, v níž Salieri projíždí chodbou sanatoria pro duševně choré, si filmaři vybrali Invalidovnu v Karlíně.

Při svém pražském pobytu Forman zaměstnal spoustu Čechů včetně kameramana Miroslava Ondříčka, architekta Karla Černého nebo výtvarníka kostýmů Theodora Pištěka. Amadeus měl v USA premiéru v září 1984, v březnu následujícího roku následovalo osm Oscarů a teprve v roce 1986 jej měli možnost vidět diváci v Československu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své dnešní narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kvíz: „Děti, rychle sem!“ Jak dobře znáte tvorbu oslavence Zdeňka Svěráka?

Scenárista, cimrmanolog, divadelník, herec, autor písniček pro děti i spisovatel Zdeněk Svěrák slaví 28. března devadesáté narozeniny. Česká televize připomíná jeho tvorbu při té příležitosti ve svém programu. A jak dobře Svěrákovy role, filmy či písňové texty znáte, prověří webový kvíz.
před 18 hhodinami

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Rodina odráží společnost, míní Omerzu. V kinech to dokládají Nevděčné bytosti

Do tuzemských kin vstupují Nevděčné bytosti. Nový snímek režiséra a scenáristy Olma Omerzua odkrývá problémy během jedné rodinné dovolené. Herecké obsazení je mezinárodní, například otce si zahrál Ir Barry Ward.
27. 3. 2026

Peníze či drogy za „správný“ lístek. Film viní Fidesz z kupčení s hlasy

Vládní Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána před dubnovými volbami do parlamentu čelí obvinění z masového kupčení s hlasy, píše server BBC News s odkazem na dokumentární film s názvem Cena hlasu. Snímek nezávislých tvůrců dlouhodobě mapoval praktiky, které nyní v průzkumech zaostávající strana používá ke zvrácení výsledků. Představitelé Fideszu obyvatelům maďarských žup prý nabízí třeba peníze, práci, potřebné léky nebo nelegální drogy.
27. 3. 2026

Noc s Andersenem má děti opět přivést k zájmu o literaturu

V celé řadě knihoven, škol a na dalších místech po celém Česku se chystají na Noc s Andersenem. Akce se koná každým rokem na podporu dětského čtení a čtenářství u příležitosti výročí narození tohoto dánského pohádkáře. Večerní program, či dokonce nocování mezi knihami, připravily na noc z 27. na 28. března pro zájemce stovky knihoven a škol po celém Česku, ale také v dalších zemích.
27. 3. 2026

VideoDevadesátiny oslaví Svěrák díky přenosu nejen v divadle, ale i v kinech a rádiu

Své devadesáté narozeniny, které připadají na 28. března, oslaví Zdeněk Svěrák v sobotu v Divadle Járy Cimrmana. Večer, odkazující mimo jiné k improvizacím z počátků Svěrákovy tvorby, bude přenášet Radiožurnál a také 180 kin. Podrobnosti prozradili v pátečním Studiu 6 oslavencův syn, režisér Jan Svěrák, a moderátor Vladimír Kroc. Česká televize scenáristu, dramatika, ale i autora písňových textů v den jeho narozenin připomene například pořadem z cyklu Úsměvy nebo oscarovým snímkem Kolja.
27. 3. 2026
Načítání...