Bardem či Osbournová se přou o bojkot izraelských filmových institucí

Přes dvanáct set lidí pracujících v zábavním průmyslu podepsalo otevřený dopis, jímž protestují proti bojkotu izraelských filmových institucí. K němu začátkem září vyzvaly stovky herců a filmařů. Na jedné či druhé názorové straně stojí Sharon Osbournová, Gene Simmons, Susan Sarandonová či Javier Bardem.

Otevřený dopis, zveřejněný 25. září, označuje bojkot izraelských filmových institucí za diskriminační a antisemitský. „Nemůžeme mlčet, když se z (vyprávění filmového) příběhu stává zbraň, když se lži vydávají za spravedlnost a když jsou umělci sváděni k šíření antisemitské propagandy,“ uvádí se textu publikovaném na stránkách nevládní proizraelské organizace Creative Community for Peace (Kreativní společenství pro mír).

„Izraelské filmové instituce nejsou vládními subjekty a často jsou nejhlasitějšími kritiky vládní politiky,“ stojí dále v dopise. Svůj podpis k němu připojili například herec Liev Schreiber, herečka Mayim Bialiková, vdova po britském zpěvákovi Ozzy Osbournovi Sharon či baskytarista skupiny Kiss Gene Simmons.

Bojkot izraelských institucí

Kritický dopis je reakcí na výzvu, kterou zveřejnila 8. září skupina Film Workers for Palestine a kterou původně podepsalo na dvanáct set herců, hereček a filmařů, například Mark Ruffalo, Javier Bardem, Susan Sarandonová, Tilda Swintonová, Liam Cunningham, Aki Kaurismäki či hudebník Brian Eno. Posléze se k nim připojili několik tisíc dalších a nyní je pod touto výzvou podepsáno na pět tisíc lidí, kteří se zavázali, že nebudou spolupracovat s izraelskými institucemi ve filmovém průmyslu.

Ve vysvětlení k této výzvě k bojkotu se mimo jiné uvádí, že se nezakazuje spolupráce s izraelskými občany, ale jen s institucemi. „Velká většina izraelských filmových produkčních a distribučních společností, obchodních zástupců, kin a dalších filmových institucí nikdy neuznala plná práva palestinského lidu,“ uvádí text. Vyjmenovávají se v něm také organizace, které označily chování Izraele v Pásmu Gazy za genocidu. Takové obvinění izraelská vláda odmítá.

Signatáři se údajně nechali inspirovat iniciativou Filmmakers United Against Apartheid (Filmaři proti apartheidu), která vznikla v roce 1987 na popud Jonathana Demmea, Martina Scorseseho a dalších významných filmařů. Odmítli tehdy promítat svá díla v Jihoafrické republice v době apartheidu.

Zářijový dopis není jedinou podobnou iniciativou v zábavním průmyslu z poslední doby. Už letos v létě, v době festivalu v Cannes, někteří herci a filmaři podepsali otevřený dopis, ve kterém odsoudili mlčení filmového průmyslu o izraelské vojenské kampani v Pásmu Gazy. Mezi signatáři byli Joaquin Phoenix, Pedro Pascal, Juliette Binocheová či Guillermo del Toro.

Cena za Moře

Minulý týden vzbudila pozornost izraelská nominace na příští americké Oscary. Tou se stal snímek Ha'yam  (Moře), jemuž izraelská filmová a televizní akademie udělila Oriforu cenu. Vypráví o palestinském chlapci z vesnice u Ramalláhu na Izraelem okupovaném Západním břehu. Izraelská armáda nepustí dvanáctiletého Khaleda při školním výletu do Tel Avivu přes kontrolní stanoviště. Khaled se přesto pokusí do Izraele dostat, aby mohl vidět moře. Producent filmu Baher Agbariya uvedl, že snímek je o „právu každého dítěte žít v míru, základním právu, kterého se nevzdáme“.

Izraelské ministerstvo kultury v reakci na ocenění oznámilo, že izraelské akademii zastaví finance na udílení této ceny. „Občané Izraele si zaslouží, aby peníze z jejich daní šly na důležitější a hodnotnější místa,“ vyjádřil se tamní ministr kultury a sportu Miki Zohar. Podle něho ocenění Moře „plive do tváře hrdinným izraelským vojákům“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...