Banality jsou někdy fatální. Nadějný filmař Adam Martinec chystá celovečerní zabijačku

Nahrávám video
Adam Martinec připravuje celovečerní debut
Zdroj: ČT24

Objevem loňské filmové sezony se stal Adam Martinec. Za krátkometrážní příběh inspirovaný skutečnou tragédií posbíral zásadní tuzemská filmová ocenění. Student FAMU nyní připravuje svůj celovečerní debut, který bude zároveň jeho absolventským snímkem na katedře režie. Točí se kolem zabijačky.

Původně měl jednatřicetiletý filmař v plánu pustit se do dalšího krátkého titulu, ale díky úspěchu nazrál čas pro celovečerní počin. Filmařské ceny podle něho nejsou jen pozitivním impulsem pro štáb, že jejich práce měla smysl, ale také pomáhají při financování dalšího natáčení.

„Film je drahá věc, někdo ho musí zaplatit a toho někoho musíte přesvědčit a cena je docela dobré razítko, že už se to povedlo. A také všichni herci i lidé ze štábu najednou víc věří tomu, že jste schopný dát něco do kupy. Je důležité obklopit se tou energií, protože film sám neudělám,“ upřesnil Martinec.

Rituál zabijačky ve vykořeněném kraji

Stejně jako k předchozím dvěma snímkům, i k celovečernímu debutu si píše scénář. Vychází totiž z rodného česko-polského pohraničí. Nový příběh se odehrává na Osoblažsku, Martinec tamní kraj popisuje jako vykořeněné místo v bývalých Sudetech.

„Často se tam vracím. Periferie Osoblažska mi přijde fascinující, nevytěžené prostředí, je to prostě ostrov uprostřed ničeho. Je daleko z Česka i z Polska. Lidé odtamtud buď odjíždějí, nebo tam umírají, moc nového se neděje, přitom je to krásný kraj a žijí v něm krásní lidé,“ vysvětluje.

Do tohoto prostředí zasadil příběh o zabijačce. „Během jednoho dne se po dlouhé době setká celá rodina, všechny ty světonázory do sebe naráží,“ vysvětlil, proč si vybral zrovna tento námět. „A navíc rituál zabijačky je ohromně zajímavý. Rituály jsou obecně zajímavý fenomén, který bychom měli opečovávat,“ dodává.

Anatomie češství

Martincův předchozí snímek, oceňovaná Anatomie českého odpoledne, byl vnímán jako skupinový portrét češství. Jak přesně se mu naši povahu a postoj ke světu povedlo vystihnout, si režisér uvědomil, když dvacetiminutový příběh pustil svému známému – cizinci, který dlouhodobě žije v Česku.

„Byl nadšený, říkal: ‚Vždycky jsem měl problém popsat lidem u mě doma, kdo ti Češi jsou, teď mám skvělý portrét toho, kdo jste.‘ Na jednu stranu mi to udělalo radost, protože o to tak trochu šlo, na druhou stranu jsem byl zoufalý, že to opravdu takhle cítí,“ přiznává Martinec.

Nicméně soudí, že i když jeho film nevyznívá pro Čechy jako dobrá vizitka, tak jakákoliv traumatická zkušenost, jedno jestli kolektivní, nebo individuální, může lidi posílit. Pokud se s ní dobře popasují.

Zmíněná Anatomie českého odpoledne z takové zkušenosti vycházela. Opírala se o skutečnou tragickou událost z roku 2018, kdy v jezeře Lhota utonuli dva chlapci. „Tématem je určitě lhostejnost,“ připouští režisér, „ale i další patologické prvky chování ve společnosti, s nimiž mám problém, jako nedostatek respektu, sounáležitosti, ochoty pomoct, obecně slušnosti. Myslím, že se na mnoha místech naší společnosti, a někdy i na těch nejvyšších, bohužel vytrácí.“

Ovlivněn Formanem i Hrabalem

Jako režisér netrvá na doslovném dodržení scénáře. Beru ho spíše jako návod pro porozumění. „Ale když se točí, je ohromné dát prostor hercům, a úplně nejlépe nehercům, kteří se svým jazykem a svou energií zachovají autenticky,“ poznamenává. Pravdivost podle něho nenapíše nikdo lépe než sám život.

Kombinování herců s neherci (do prvního studentského snímku obsadil třeba svého otce), prostor pro improvizaci a mísení tragiky s komikou bylo vlastní i Miloši Formanovi. Mladý filmař přiznává, že je ovlivněný československou novou vlnou i hrabalovskou poetikou.

„Kdy se zachycuje život ve své košatosti tak, že banality někdy vedou k absolutně fatálním důsledkům, kdy se setkává něco velice jemného, prchavého a každodenního s něčím, co je naprosto zásadní pro lidský život, jako je smrt, narození, láska,“ upřesnil.

Cukr a sůl v životě i ve filmu

Taková byla už jeho krátkometrážní prvotina Cukr a sůl. Příběh o partě stárnoucích chlapíků a jejich nevyrovnání se se smrtí měl premiéru na festivalu v San Sebastianu, v Karlových Varech ho označili za jeden z nejvtipnějších snímků daného ročníku.

„Smrt a způsob, jakým odcházíme ze světa, jsou celkem tabuizované, přestože to je skoro přirozenější než narození,“ domnívá se Martinec. „Život je smutný i veselý v jednu chvíli a podle mě, když i film je takový, že nabízí na jedné ploše co nejširší paletu barev, tak pak je teprve zajímavý,“ nepochybuje.

Nahrávám video
Přehrajte si: Cukr a sůl
Zdroj: ČT24

Film mě naplňuje

Už za Cukr a sůl si vysloužil nominaci na Českého lva, za Anatomii českého odpoledne dokonce dva získal a k tomu přidal Cenu české filmové kritiky. Na FAMU ho přitom paradoxně přivedly neúspěchy při studiích na jiných školách.

„Ale velice rychle jsem pochopil, že je to něco, co mě ohromně fascinuje, že mě to naplňuje a že pokud bych se mohl věnovat filmu celý život, tak bych byl nejšťastnější člověk na světě,“ uzavírá Martinec. Zatím má dost práce i nabídek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Obluda vrací knihy, na které se radši zapomnělo. Začala „komunistickým románem“

Tuzemská literární díla, která byla označována jako závadná, psaná čistě pro zisk nebo z politického přesvědčení, spojuje nově jedna edice. Pod názvem Obluda ji připravilo nakladatelství Academia a zahájilo „komunistickým románem“ Tegtmaierovy železárny. Knihu napsal coby svůj debut Karel Schulz v sociálně rozjitřených dvacátých letech minulého století.
před 7 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 14 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Kvíz: „Děti, rychle sem!“ Jak dobře znáte tvorbu oslavence Zdeňka Svěráka?

Scenárista, cimrmanolog, divadelník, herec, autor písniček pro děti i spisovatel Zdeněk Svěrák slaví 28. března devadesáté narozeniny. Česká televize připomíná jeho tvorbu při té příležitosti ve svém programu. A jak dobře Svěrákovy role, filmy či písňové texty znáte, prověří webový kvíz.
včera v 09:00

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Rodina odráží společnost, míní Omerzu. V kinech to dokládají Nevděčné bytosti

Do tuzemských kin vstupují Nevděčné bytosti. Nový snímek režiséra a scenáristy Olma Omerzua odkrývá problémy během jedné rodinné dovolené. Herecké obsazení je mezinárodní, například otce si zahrál Ir Barry Ward.
27. 3. 2026

Peníze či drogy za „správný“ lístek. Film viní Fidesz z kupčení s hlasy

Vládní Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána před dubnovými volbami do parlamentu čelí obvinění z masového kupčení s hlasy, píše server BBC News s odkazem na dokumentární film s názvem Cena hlasu. Snímek nezávislých tvůrců dlouhodobě mapoval praktiky, které nyní v průzkumech zaostávající strana používá ke zvrácení výsledků. Představitelé Fideszu obyvatelům maďarských žup prý nabízí třeba peníze, práci, potřebné léky nebo nelegální drogy.
27. 3. 2026
Načítání...