„Až za 20 let uvidíme, jestli o tom někdo uvažoval.“ Landscape festival vyhlíží přeměnu pražských nádraží

Nahrávám video

Instalace ukazující odstín pražského vzduchu, nová vyhlídková věž nebo pocta Hrabalovi vznikly v hlavním městě jako součást Landscape festivalu. Akce se snaží opakovaně rozproudit debatu o úrovni veřejného prostoru mezi veřejností, architekty, developery, politiky i umělci. Prostřednictvím umělecko-architektonických intervencí zaměřuje letos pozornost na proměnu čtyř dopravních uzlů metropole. Důležitým tématem je také ekologie.

Nákladové nádraží Žižkov, Palmovka, území kolem Florence a nedalekého Masarykova nádraží i smíchovské nádraží jsou lokality, které zažívají zájem developerů i aktivistů. Landscape festival chce o ně vzbudit i větší zájem veřejnosti.

„Jednotlivá díla a intervence nejen oživují veřejný prostor, ale přinášejí do některých míst i interaktivní prvky a mnohdy také upozorňují na aktuální témata života ve městě, mezi kterými vévodí v letošním roce oblast ekologie,“ uvedl Dan Merta, ředitel pořádající Galerie Jaroslava Fragnera.

Nová čtvrť na Žižkově, stroj času na Florenci

Například kolem bývalého žižkovského nákladového nádraží, jehož centrem je památkově chráněná budova, má vzniknout během dekády čtvrť pro zhruba dvacet tisíc obyvatel. Představovat si proměnu areálu můžou návštěvníci v Perspektivní bublině, kterou pro ně vytvořili MÓD architekti zpřístupněním jinak uzavřeného kolejiště.

Petr Písařík, jenž má v zatím nevyužívaných objektech svůj ateliér, nabízí příchozím možnost zapojit se do tvorby jeho nejnovější sochy. „Architektura je tu zachovaná, nic tu není pobořené. Bylo by fajn, kdyby se všechno takto zachovalo,“ líbilo by se mu.

Proměnou má projít i nejkomplikovanější dopravní uzel v Praze – nádraží Florenc. V jeho blízkosti vzniká v budově zvané Krenovka centrum, o které se stará Unijazz a Tanec Praha, ideou je propojit dolní Žižkov s Karlínem a Prahou 1. Vyzkoušet si takové propojení nabízí částečně už několik let provizorní dřevěné schodiště, které vzniklo před několika lety právě pro Landscape festival.

Nákladové nádraží Žižkov
Zdroj: ČT24/Jan Langer

Na ignorované změny v životním prostředí upozorňuje Vzduchohledna. „Stroj času, který ukazuje, co nám není úplně příjemné, protože nedýcháme, co bychom měli dýchat. Ale alespoň si to uvědomíme,“ podotýká Merta k interaktivní instalaci. Různé barvy naznačují, jaký odstín má pražský vzduch v zimě či při inverzi.

Na dno řeky i na kopce zeminy

Křižovatku na Palmovce označují pořadatelé za městskou džungli čekající na svůj urbanistický rozvoj. Letošní intervence často odkazují ke spisovateli Bohuslavu Hrabalovi, s nímž je tato oblast spojena. Dominik Lang upozorňuje slunečníkem na budoucí náměstí Bohumila Hrabala a sochař Čestmír Suška vytvořil industriální poctu Hrabalově příteli, „něžnému barbarovi“ Vladimíru Boudníkovi.

Lidé si také můžou všimnout kousku dlažby, která tvarem a strukturou připomíná dno řeky či potoka. Richard Loskot tak upozorňuje na čím dál běžnější vysychání vodních toků v důsledku globálních změn klimatu.

Dočasné zásahy v lokalitě smíchovského nádraží naopak vedou pozornost veřejnosti spíše vzhůru. Kamil Mrva Architects tu postavili Drobnou rozhlednu a po setmění je možné ze Smíchovské lávky pozorovat nasvětlené křivky kopců ze zeminy, která je průvodním jevem masivní výstavby právě v okolí bývalého nákladového nádraží.

Příklad pro všechny? Uvidíme

Vedle instalací a výstav pořadatelé počítají také s debatami o budoucnosti pražských nádražních lokalit. Všechny zmíněné jsou podle nich spojeny s očekáváním, zda budou příkladem kvalitního urbanistického rozvoje v metropoli.

„Může se zdát, že v těch místech už je všechno naprojektováno, ale já si myslím, že to tak není. Teprve za deset dvacet let uvidíme, jestli o tom někdo uvažoval,“ domnívá se Dan Merta. K zamyšlení přivádí Landscape festival veřejnost až do začátku října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...