Vzpomínky politického vězně Josefa Černohorského se staly základem představení Sedm kostek cukru,d, drama pro dva herce o povaze svobody a hrdinství uvedlo pražské Divadlo NoD. Černohorský byl zatčen jako osmnáctiletý v roce 1953 během plzeňské demonstrace proti měnové reformě a odsouzen na rok práce v uranových dolech.
Po vykonstruovaném procesu byl vězněn v lágru Barbora na Jáchymovsku. Těžil zde uran, pracoval jako odbíhač. Představení vychází především z jeho osobní zkušenosti. „Ono je to přes šedesát let, normálně se to všechno zapomene. Ale já tady ještě některé ty věci mám, jako kdyby to bylo předvčírem,“ říká Josef Černohorský. Název představení „Sedm kostek cukru“ označuje příděl pro jednoho vězně na týden.
Spoluautorkou divadelního projektu s podtitulem „Svobodu nám nikdo nedá, tu si musíme vybojovat“, je Černohorského vnučka Tereza Černá. „Když mi o tom děda poprvé vykládal, měla jsem pocit nespravedlnosti, bezmoci a beznaděje. Ale nikdy nepadlo ani slovo o nějaké křivdě nebo ublíženosti,“ uvedla Černá.
Z politických důvodů byl ve vězení také Josefův otec, důstojník československé armády, který byl odsouzen za údajnou protistátní činnost. Doma zůstala jen jeho matka s dvěma dalšími dětmi.
Nálada začátku padesátých let je podobná té dnešní, míní režisér
Podle režiséra inscenace Jana Strýčka nejde o klasickou historickou rekonstrukci. „Na materiálu nás nejvíc zaujalo a vyděsilo, jak podobná je nálada doby začátku padesátých let s dobou dnešní. Vrací se atmosféra zastrašování lidí s jiným názorem, zneužívání kontroly médií nebo vyšetřovacích orgánů a stupňuje se agresivní rétorika vůči všem, kdo si dovolí kritizovat stát,“ tvrdí Jan Strýček.
Představení tak vzpomínky politického vězně konfrontuje s dnešní dobou. Ve hře účinkují Marta Sobotková a Vojtěch Hříbek v alternaci s Václavem Zimmermannem. Inscenace vznikla pod symbolickou záštitou Ústavu pro studium totalitních režimů a kněze a teologa Tomáše Halíka. Další repríza představení Sedm kostek cukru v prostoru NoD se koná 14. května.
