Americké rakety jsou účinnější než ve filmu, kritizuje Pentagon Dům plný dynamitu

Ministerstvo obrany USA se ohradilo proti filmu Dům plný dynamitu (A House of Dynamite). Tvůrci podle Pentagonu podceňují úspěšnost amerických zbraní. Filmaři ale tvrdí, že vycházejí z ověřených informací. Snímek režisérky Kathryn Bigelowé fabuluje o tom, co by se odehrálo v případě, kdy by hrozil fatální útok na Spojené státy.

Film Dům plný dynamitu, uváděný Netflixem, postaví filmové hrdiny do nelehké situace: Na Spojené státy letí balistická střela. Američané nemají ani dvacet minut na zjištění, zda jde o úmyslný útok, kdo za ním stojí, a na rozhodnutí o adekvátní reakci.

Ve snímku (pozor, spoiler) jedna ze zásadních možností, jak možnou katastrofu odvrátit, selže. Tento moment se nelíbí skutečnému americkému ministerstvu obrany, jak vyplývá z interního memoranda Agentury pro protiraketovou obranu (MDA) rozeslaného v polovině října. Získala ho ale i agentura Bloomberg, která z něj cituje.

Z filmu Dům plný dynamitu
Zdroj: Facebook/Netflix/A House of Dynamite

MDA se ohrazuje proti tomu, že fiktivní antiraketové střely ve filmu minou cíl. Tím se naděje desetimilionové aglomerace Chicaga na záchranu sníží na minimum. „Chápeme, že to má být poutavá součást dramatu určená pro zábavu diváků,“ poznamenává agentura, ale výsledky testů v reálných podmínkách „vypovídají o něčem zcela jiném“.

V konkrétních číslech: Ve smyšleném příběhu je úspěšnost amerických střel země-vzduch stanovena na šedesát jedna procent. „Takže za padesát miliard dolarů máme k dispozici jen hod mincí!?“ rozčiluje se ve snímku ministr obrany v podání Jareda Harrise.

MDA ovšem zmiňuje, že její systémy „hit-to-kill“ (tedy založené na technologii určené ke zničení náloží nepřátelských raket srážkou, a nikoli výbuchem) „vykazovaly při testování po dobu více než deseti let stoprocentní přesnost“.

Lidé nejsou neomylní, zdůrazňují tvůrci

Scenárista Domu plného dynamitu Noah Oppenheim pro stanici MSNBC uvedl, že s hodnocením Pentagonu „s úctou nesouhlasí“. Tvrdí, že hovořil s „mnoha odborníky na protiraketovou obranu“ a že americký „systém protiraketové obrany je velmi nedokonalý“.

Režisérka snímku Kathryn Bigelowá pro deník Guardian podotkla, že jakkoliv pracovníci, kteří mají na starosti jaderný arzenál, jsou jistě kompetentní, tak „kompetence neznamená, že jsou neomylní“.

Z filmu Dům plný dynamitu
Zdroj: Facebook/Netflix/A House of Dynamite

„Film kromě autenticity celého procesu zdůrazňuje lidský prvek a to, jak jsou ovlivněni různí lidé, ať jde o mladé vojáky ve Fort Greely (základna na Aljašce s umístěním obranných raket), zaměstnance Stratcomu (strategického velitelství amerických ozbrojených sil), nebo dokonce prezidenta Spojených států,“ uvedl k realističnosti příběhu poradce filmařů Daniel L. Karbler, armádní důstojník, který dříve pracoval pro Stratcom.

Oppenheim nicméně poznamenal, že je rád, že Pentagon filmu věnuje pozornost, a reakce resortu zapadá do diskuse, „kterou chceme vést“. Od Oppenheima letos streamovací platforma uvedla také minisérii Nultý den s Robertem de Niro v roli bývalého amerického prezidenta, který pátrá po strůjci smrtícího kybernetického útoku.

Jaderné zbraně se staly normou, obává se režisérka

Vojenské a zpravodajské prostředí je blízké i režisérce Domu plného dynamitu Kathryn Bigelowé. Věnuje se podobným dramatům opakovaně, zajímá ji přitom tíha rozhodnutí, často vyhrocených na volbu mezi životem a smrtí a balancujících na hranici osobní a morální zodpovědnosti.

Za snímek Smrt čeká všude o amerických pyrotechnických v Iráku získala Oscara za režii jako vůbec první filmařka. Novější titul 30 minut po půlnoci se odehrává v Pákistánu, kde agentka CIA pátrá po teroristovi Usámovi bin Ládinovi. Válečný thriller K-19: Stroj na smrt se vrací do doby studené války, do útrob první sovětské jaderné ponorky. 

Idris Elba jako prezident USA při natáčení filmu Dům plný dynamitu
Zdroj: Facebook/Netflix

V souvislosti s Domem plným dynamitu Bigelowá zdůraznila, že si tvůrci drželi odstup od politických vazeb, aby si zachovali nezávislost. Oppenheim uvedl, že přípravu filmu opíral o důkladné rešerše a že mluvil s řadou lidí z Pentagonu. Žádný ale podle všeho nepracuje v současné administrativě.

Netflix ujišťuje, že nešlo o tajné informace, ale o vhled do „vojenského žargonu“ a fungování armády, včetně „technických“ záležitostí, jako je třeba „jaderný kufřík“, tedy komunikační zařízení sloužící k autorizaci použití jaderných zbraní.

„Mám pocit, že jaderné zbraně a možnost jejich použití se staly normou. Nepřemýšlíme a nemluvíme o tom. Doufala jsem tedy, že se to možná dostane do popředí našich životů,“ řekla Bigelowá v říjnu v rozhovoru pro Deadline.

Trump chce rozšířit protiraketový štít

Spojené státy mají v současné době čtyřicet čtyři pozemních antiraketových systémů umístěných na Aljašce a v Kalifornii, další mají být dodány v roce 2029, připomínají americká média.

Prezident Donald Trump navíc počítá s vybudováním vlastního vesmírného protiraketového štítu Golden Dome (Zlatá kupole). Jeho součástí mají být poprvé také zbraňové systémy ve vesmíru, schopné zneškodnit útočící střely ve všech fázích letu.

Vyjádření Pentagonu k filmu Dům plný dynamitu se řeší shodou okolností v době, kdy ministerstvo obrany omezilo komunikaci s médii. V polovině října zrušilo akreditace a odebralo příslušné průkazy novinářům z téměř všech významných amerických médií, která odmítla přistoupit na nová pravidla pro tisk.

Ta od novinářů vyžadují závazek, že bez oficiálního schválení nezveřejní žádné informace, ať už utajované, či nikoli, pokud nechtějí riskovat odepření přístupu do Pentagonu. Novinářská asociace také podmínky označila za útok na nezávislou žurnalistiku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...