Některé části vládního konsolidačního balíčku snižují konkurenceschopnost českých průmyslových firem, problémem je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje zejména výrazné zvýšení poplatků za obnovitelné zdroje pro energeticky náročné firmy. Jejich zvýšení označil za znamení neznalosti problematiky i evropského kontextu. Vyzval vládu, aby o tomto bodě jednala. Svaz na úterním sněmu v Brně, jehož se zúčastnil i premiér Petr Fiala (ODS) a další ministři, představil „neodkladné úkoly“ pro českou ekonomiku.
„Návrat k poplatkům za obnovitelné zdroje jsme očekávali, ale umožnění nárůstu nákladů na mnohonásobek ve srovnání s minulostí pro energeticky náročné podniky je podle nás neznalostí problematiky a neznalostí kontextu. Když se poplatky zvýší domácnostem, představuje to pro ně ročně dva tisíce korun navíc, pro energeticky náročné podniky jsou to ale stovky milionů korun, proto chceme požádat o další jednání s cílem najít řešení,“ uvedl Rafaj.
Zatímco Německo firmám poplatky na příští rok odpouští, aby zpomalující průmysl povzbudilo, a Slovensko energeticky náročným provozům poplatky na příští rok snížilo, české firmy budou platit víc, řekl v úterý Rafaj na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně.
„Jako by vláda nepochopila, jak Evropa tyto poplatky nastavuje. I když jde cena elektřiny dolů, my budeme platit víc, což brutálně sníží konkurenceschopnost našich firem. Přitom stačí podívat se na Německo. Když vidí, že průmysl uvadá, snaží se jej nastartovat. Zavádí speciální fond na dekarbonizaci, snižuje firmám daně, odpouští jim poplatky. Stejná situace byla v roce 2008, kdy Německo použilo kurzarbeit a během roku a půl bylo z krize venku, zatímco nám to trvalo tři roky,“ prohlásil Rafaj.
Připomněl, že před rokem na podzim stály firmy před obrovskou nejistotou ohledně vývoje cen energií. Vládní strop podle něj sice přišel pozdě, ale pomohl. „Zastropování vyslalo signál ke zklidnění situace, firmy se nebály přijímat zakázky na celý rok, protože věděly, že cena energií nepřekročí určitou hranici. Zvýšené náklady se dařilo propisovat do cen. Vláda to sice nyní kritizuje, ale díky tomuto propisování se zvýšil výběr daní, což pomohlo rozpočtu,“ konstatoval.
Vláda ve snaze co nejvíc ušetřit podle jeho názoru nerozlišuje mezi zeštíhlením státu a nastartováním ekonomiky, která potřebuje vyšší výnosy, aby jimi pomohla státnímu rozpočtu.
Šest úkolů
Svaz později na sněmu představil šest neodkladných úkolů, které by podle něj měla vláda zvládnout do konce mandátu za dva roky. Kromě zajištění konkurenceschopnosti, zaměstnávání cizinců či daňových odpočtů na výzkum a vývoj chce svaz po vládě, aby podpořila klientský přístup finančních úřadů, zajistila aktivní pomoc firmám se zapojením do poválečné obnovy Ukrajiny či řešila kroky k zavedení eura.
Průmyslové podniky se také obávají, že nový zákon o kybernetické bezpečnosti a mechanismus prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce udusí podnikatelské prostředí. Požadují rovněž přijetí dřeva jako strategické suroviny a podporu využívání obnovitelných surovin ve veřejných zakázkách.
Rafaj symbolicky odstartoval odpočet 727 dní do sněmu v roce 2025, kdy svaz zhodnotí, co se v uplynulém volebním období podařilo. Premiér Fiala poděkoval za pochvalné body a ocenění některých kroků vlády a výzvu svazu přijal. Spolupráci se svazem ocenil jako konstruktivní s tím, že na základních cílech se s ním shoduje.
Podle Fialy vláda hledá při reformách kompromis mezi aktuálním komfortem a požadavkem na budoucí konkurenceschopnost a prosperitu. Podle premiéra je potřeba si úspěšnost a dobrý výsledek v budoucnu předplatit, což znamená, že některé kroky vlády mohou lidé či firmy vnímat jako nepopulární či nepříjemné.
„Začínáme spořit u sebe,“ zmínil Fiala, že příští rok se mají o tisíce snížit počty úředníků, mají se snížit výdaje na platy státních zaměstnanců. Není podle něj možné ani nutné příští rok opakovat podporu domácnostem i podnikům na energie. „Není to dobrá zpráva, ale příští rok už si tuto podporu dovolit nemůžeme. A pojďme hledat řešení pro energeticky náročné podniky, aby byly konkurenceschopné,“ řekl Fiala na zmíněnou výzvu Rafaje. Podle premiéra je výhled firem typu Třineckých železáren s ohledem na ceny energií a zahraniční konkurenci nejasný.
Fiala také hovořil o tom, že vláda usiluje o to, aby aktuálně mohlo přijít dvacet tisíc kvalifikovaných zaměstnanců ze zemí mimo Evropskou unii, po nichž firmy již několik let volají. Má jít o zaměstnance z bezpečných zemí. „Musíme být flexibilnější, abychom se nepřipravovali o potenciál zahraničních zaměstnanců,“ řekl Fiala. Naopak mluvil o usilovnějším potírání nelegální migrace, kterou označil za velké nebezpečí.
