Schillerová a Stanjura se přeli o rozpočet

Nahrávám video
Ministr financí Zbyněk Stanjura a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v debatě o rozpočtu
Zdroj: ČT24

Některé pozměňovací návrhy ke státnímu rozpočtu na rok 2025 vláda zřejmě po pečlivém projednání podpoří, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v Událostech, komentářích. Rozpočet hájil poukazem na rekordní investice a jeho úspornost. Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová označila rozpočet za „neopravitelný“. Pozměňovacími návrhy se podle ní hnutí ANO zaměřilo na největší chyby rozpočtu, přičemž se odkázala i na výtky Národní rozpočtové rady. V pořadu 90‘ ČT24 se k rozpočtu vyjádřili někteří bývalí ministři financí, kteří kritizovali nedostatečnou transparentnost jeho tvorby.

Vláda představila návrh státního rozpočtu na rok 2025, který počítá se schodkem 241 miliard korun. Poslanci během druhého čtení navrhli přesuny peněz v celkové výši přibližně 224 miliard korun.

Ministr financí Stanjura (ODS) v Událostech, komentářích uvedl, že některé z pozměňovacích návrhů vláda podpoří. Musí je podle něj ale všechny pečlivě projednat na vládě a dohodnout se na společném stanovisku. Některé drobné změny by mohly rozpočet vylepšit, ale Stanjura řekl, že prozatím nechce dělat silné závěry.

„Těžko se dá opravovat něco, co je podle nás neopravitelné,“ uvedla Schillerová (ANO). Rozpočet je podle ní „postaven na písku“, protože obsahuje nadhodnocené příjmy ve výši 40 až 50 miliard korun.

V prvním čtení se poslanci ANO pokusili o vrácení rozpočtu k úpravě. Ve druhém upozornili na jeho nejvýraznější nedostatky. Podle Schillerové jde například o chybějících 22 miliard korun na obnovitelné zdroje, nedostatečné financování nepedagogických pracovníků a nedostatek prostředků na výstavbu silnic druhé a třetí třídy.

Výhrady jsou řešitelné

K rozpočtu vznesla připomínky také Národní rozpočtová rada (NRR). Podle Stanjury ministerstvo financí tyto výhrady „vzalo na vědomí“. Současně zdůraznil, že Výbor pro rozpočtové prognózy označil rozpočet na rok 2025 za „realistický“.

Schillerová namítla, že stanovisko Národní rozpočtové rady (NRR) je velmi závažné a že ho ministr financí i premiér Petr Fiala podle ní „zlehčují“. Stanjuru zároveň obvinila z využívání „účetních triků“ při tvorbě rozpočtu.

„Hnutí ANO vykresluje černé scénáře, které se nikdy nenaplnily,“ reagoval Stanjura. Podle něj jsou výhrady k rozpočtu, na které upozorňuje stanovisko Národní rozpočtové rady (NRR), „řešitelné“, protože se jedná o „půl procenta příjmů a jedno procento výdajů“.

Dodal, že v případě potřeby se rozpočet upraví a výdaje se omezí. Zároveň kritizoval opozici za to, že „pouze opisuje připomínky rozpočtové rady“.

Rozpočet mimo jiné hájil tím, že v absolutních číslech představuje rekordní investice a v mezinárodním srovnání je úsporný. „V mezinárodním srovnání jsme na tom velmi dobře,“ dodal a upozornil také na pozitivní hodnocení Mezinárodního měnového fondu a ratingových agentur.

Schválení rozpočtu

K rozpočtu mají výhrady také poradci prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se má během příštího týdne rozhodnout, zda návrh státního rozpočtu v případě jeho schválení parlamentem podepíše.

Stanjura odmítl sdělit, jakými argumenty bude hájit rozpočet na schůzce s hlavou státu, které se má účastnit také předseda vlády. „Nemyslím si, že je slušné do médií říkat, co budu tlumočit prezidentovi,“ uvedl s tím, že doufá, že schůzka s prezidentem proběhne po dokončení třetího čtení a že se s prezidentem bude moci pobavit o případných pozměňovacích návrzích. Na možnost, že by prezident návrh rozpočtu vetoval, je podle ministra financí koalice připravená.

Schillerová uvedla, že hnutí ANO nebude ve třetím čtení rozpočet jinak zdržovat, jelikož podle ní „je lepší špatný rozpočet než žádný rozpočet“. Připomněla, že obě čtení ve sněmovně probíhala věcně, a očekává, že i třetí čtení bude standardní. „Nikdy jsme rozpočet nezdržovali nad rámec normální věcné debaty,“ dodala.

Výtky bývalých ministrů financí

K návrhu rozpočtu mají výtky i někteří bývalí ministři financí. Bývalý ministr Ivan Pilný v pořadu 90‘ ČT24 řekl, že by takový návrh rozpočtu, jako je ten současný, nepodpořil ani nesestavoval. Vadí mu především to, že se rozpočet podle něj nesestavoval transparentně.

V roce 2017, kdy byl v čele resortu financí on, se prý postupovalo jinak. „Po každém jednání s ministry byl nějaký výstup a řeklo se, co se udělá. Ne tak, že to přišlo o půlnoci v září do sněmovny,“ popsal. „Nebylo také možné, aby v rozpočtu byly příjmy, které nejsou podpořené legislativou,“ dodal.

Nahrávám video
90′ ČT24: Bývalí ministři financí k návrhu rozpočtu na příští rok
Zdroj: ČT24

Podobného názoru je i bývalý ministr financí a bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. „Rozpočtová štábní kultura se nám poněkud vymyká z rukou. Není to poprvé a je to spíše stupňující se negativní proces,“ řekl. Na druhou stranu je třeba mít o rozpočtu rozhodnuto, řekl, protože v české ekonomice je v současnosti už tak dost nejistot. „Jestli se něco zlepší tím, že se ten rozpočet zamítne, o tom mám pochybnost,“ uvedl. „Vidíme, že některé položky jsou od samého počátku málo věrohodné,“ připustil ale.

Podle bývalého ministra financí a bývalého viceprezidenta Evropské investiční banky Ivana Pilipa je třeba brát v úvahu, že na schválení rozpočtu není mnoho času, pokud má platit od ledna. „Vady tam jsou, ale z mého pohledu je teď těžké je nějakým způsobem změnit,“ podotkl. Připomněl však, že rozhodnutí o podpoře návrhu rozpočtu se „neděje ve vzduchoprázdnu“. „Kdybych hlasoval na akademickém semináři, tak bych byl proti, ale kdybych byl poslanec vládní koalice a vzal v úvahu, že je 20. listopadu, tak bych hlasoval pro,“ prohlásil bývalý ministr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 16 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...