Vysokoškolské koleje hlásí milionové ztráty. Studenti navíc vyčkávají s přihláškami na příští rok

Vysokoškolské koleje letos kvůli pandemii koronaviru přišly o miliony korun. Studenti navíc často váhají s rezervací pokojů na příští akademický rok. ČT to potvrdili zástupci oslovených škol. Koleje se příjmy snaží nahradit dotacemi i poskytováním levného ubytování pro turisty. Zájem je ale oproti minulým letům nízký.

Vysoká škola ekonomická (VŠE) od ledna do května přišla o 20 milionů korun, které běžně vybere od studentů za kolejné. „Pokud se od září obnoví prezenční výuka, předpokládáme za celý rok ztrátu asi 40 milionů korun oproti roku 2019. I loni jsme na tržbách ztratili zhruba 45 milionů korun,“ říká mluvčí školy Martina Mlynářová.

Podobně je na tom i Univerzita Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) v Ústí nad Labem. V roce 2019 na kolejném od ledna do května utržila 11,4 milionu korun, letos už jen 7,7 milionu. Je to propad i oproti loňskému roku, kdy studenti za koleje ve stejném období zaplatili kolem 10 milionů. Pro ČT to uvedl Tomáš Kraus ze Správy kolejí a menz.

„Peníze, které bychom jinak investovali do obnovy vybavení kolejí, teď jdou z větší částí do jejich provozu. Kdyby se situace nezlepšila do konce tohoto roku, mohli bychom mít vážné problémy a možná by nám musela pomoct univerzita,“ popisuje Kraus z UJEP.

Výpadky v příjmech kolejí neminuly ani největší vysoké školy, koleje Univerzity Karlovy přišly podle mluvčího Václava Hájka o výrazné částky. Totéž uvádí i zástupci Masarykovy univerzity v Brně „Měli jsme ztráty jako všichni, jsou přiměřené počtu ubytovaných studentů,“ dodává Pavel Žára z MU. Stejně jsou na tom i koleje Univerzity Palackého v Olomouci, které podle mluvčí Gabriely Sýkorové Dvorníkové za letní semestr nedosáhly ani 80 procent loňských tržeb.

Nejistota ohledně zájmu studentů na podzim

Vysokoškolské koleje nemají jistotu, že se jejich tržby v příštím akademickém roce vrátí do normálu. „V současné době je zájem o ubytování na kolejích nižší než v minulém období. Studenti čekají, jak se bude situace vyvíjet,“ tvrdí mluvčí Univerzity Karlovy Hájek.

„Obsazenost kolejí v příštím akademickém roce je teď velmi složité předpovědět. Zatím máme asi 2600 žádostí, což je zhruba stejně jako loni. To, jestli se u nás žadatelé skutečně ubytují, záleží i na situaci v zahraničí. Máme totiž vysoký podíl žadatelů z ciziny a nevíme, jaké budou mít podmínky vstupu do České republiky. Třeba jestli dostanou víza,“ doplňuje Martina Mlynářová z VŠE.

Koleje hledají nové zdroje příjmů

Koleje nyní hledají způsoby, jak výpadek příjmů pokrýt. UJEP by podle Krause ze Správy kolejí a menz UJEP měly částečně pomoct dotační programy od státu.

Většina kolejí chce ztráty dohnat i poskytováním levného ubytování turistům, chybí jim ale hosté ze zahraničí. „České vysoké učení technické na některých kolejích nabízí hostelové ubytování, zájem je ale nižší než obvykle. Většina našich návštěvníků je nyní z Česka,“ říká Jana Kosturská ze Správy účelových zařízení ČVUT.

Univerzita Hradec Králové letos turistům ubytování nabídne úplně poprvé. „Důvodem je i to, že přijdeme o další milion, protože se nekonají letní školy,“ uzavírá mluvčí Jakub Novák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 19 mminutami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 3 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...