Vláda schválila kvůli rostoucím cenám energií vyšší dávky na bydlení

Kvůli zdražení energií vláda ve středu schválila navýšení částky pro výpočet příspěvku na bydlení. Podporu by nově mohli pobírat i podnájemníci. Pokud by náklady dál výrazně rostly, kabinet může rozhodnout o dalším navýšení podpory. Dodavatele elektřiny v Česku v loňském roce změnilo rekordní množství zákazníků, podle dat Operátora trhu s elektřinou (OTE) jich bylo přes sedm set tisíc – o čtvrt milionu víc než v předchozím roce. Rekordní byly i počty změn dodavatelů plynu. Důvodem bylo i to, že několik dodavatelů energií loni skončilo.

Příspěvky na bydlení by se mohly pro letošek zvýšit, na dávku by mohlo dosáhnout také víc lidí. Vláda na středečním zasedání schválila návrh novely, která navyšuje částky pro výpočet podpory. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Předlohu vláda posílá do sněmovny, projednat by ji chtěla zrychleně v legislativní nouzi.

„Rozhodli jsme o tom, že se adekvátně navýší příspěvek na bydlení a rozšíří, aby na něj dosáhlo víc lidí. V případě dramatických výkyvů na trhu s energiemi bude moci vláda zvýšit normativy,“ uvedl Fiala.

Podle novely by se takzvané normativní náklady, z nichž se příspěvek na bydlení vypočítává, mohly jednorázově zvednout podle počtu osob v domácnosti a typu bydlení zhruba o 1100 až 2100 korun. Do uznatelných nákladů stát počítá kromě platby za elektřinu a plyn také náklady na nájemné, hypotéku, vodu nebo vytápění. Na příspěvek na bydlení mají nyní nárok vlastníci bytu či trvale hlášení nájemníci, kterým na úhradu přiměřeného bydlení nestačí v Praze 35 procent příjmu a jinde 30 procent. Podporu by nově mohli pobírat i podnájemníci. Na vyšší dávky pro víc lidí by bylo podle ministerstva práce potřeba asi 2,6 až tři miliardy korun.

Zákon, který má pomoci lidem ohroženým vysokými cenami energií, teď poputuje z vlády do Poslanecké sněmovny. Ta ho bude schvalovat příští týden. Opozice návrh podporuje, tvrdí ale, že vládní boj s vysokými cenami elektřiny a plynu je nedostatečný. „To znamená snížení DPH na nulu. Opakovaně říkáme, to je pomoc, vyzvala jsem veřejně pana ministra financí, ať to udělá třeba na měsíc nebo dva, jako jsem to udělala já,“ řekla exministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Vláda ale s dalším snížením DPH z cen energií nepočítá.

Nahrávám video

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) počítá s tím, že by novelu mohly sněmovna i Senát schválit do konce měsíce. Norma by pak měla platit zpětně za období od 1. ledna. Podle šéfa resortu by tato pomoc měla být dostačující. „Všechny informace budeme v příštích třech týdnech intenzivně distribuovat k lidem, u kterých předpokládáme, že v té komplikované situaci jsou,“ řekl Jurečka. Neuvedl, jak by informování potřebných mělo vypadat.

Kabinet by mohl případně také rozhodnout o dalším navýšení, pokud by se odhadované průměrné náklady u energií proti loňsku změnily „významným způsobem“. O kolik by musely vzrůst, navrhovaný zákon neupřesňuje.

Skončilo několik dodavatelů

V posledních deseti letech se počet zákazníků, kteří v rámci jednoho roku vyměnili dodavatele elektřiny, pohyboval pod hranicí půl milionu – nejnižší zájem o změnu byl v roce 2015, kdy dodavatele vyměnilo 277 tisíc zákazníků, předloni šlo o 446 tisíc změněných smluv. V loňském roce došlo ale ke skokovému nárůstu, kdy k jinému dodavateli přešlo 713 tisíc lidí.

Rekordní počet změn prožívali i dodavatelé plynu. Smlouvu v roce 2021 měnilo skoro 385 tisíc odběratelů; naposled se k takovým přelivům Česko přiblížilo před deseti lety.

Největší počet změn se na trhu s elektřinou odehrál v listopadu, kdy k novému dodavateli přešlo 161 721 odběratelů, vyplývá z dat OTE, a statistika tak stínuje dění na českém energetickém trhu. V říjnu totiž oznámila ukončení dodávek elektřiny (i plynu) skupina Bohemia Energy, největší uskupení alternativních dodavatelů energií v zemi, která dodávala energie zhruba 900 tisícům klientů.

Po Bohemia Energy skončily také další firmy. Dodávky ukončila Kolibřík energie s osmadvaceti tisíci klienty, A-PLUS Energie se 150 odběrnými místy, Ray Energy, která dodávala zhruba třem tisícům klientů, a Microenergy, která dodávala energie více než 760 zákazníkům. Činnost ukončila také společnost Energie pro Tebe, která dodávala plyn více než třem stovkám odběratelů, a Český Energetický Dodavatel, který měl více než sedm tisíc odběratelů. Plyn přestaly dodávat 2350 zákazníkům také Františkovy energie, skončil i dodavatel Svinos s 21 odběrnými místy.

Na obzoru zdražování

Podle dřívějších vyjádření analytiků si zákazníci, kteří museli změnit dodavatele, bez výjimky u nových dodavatelů významně pohoršili. Na trhu totiž podle nich není produkt, který by se jen trochu blížil podmínkám, na které byli zákazníci zvyklí u Bohemia Energy.

Se zdražováním elektřiny i plynu musí zákazníci počítat i v letošním roce, vyšší ceny totiž oznámila řada dodavatelů. Například Pražská teplárenská zvýšila ceny již od 1. prosince. Průměrná pražská domácnost zaplatí za teplo měsíčně o 250 až 350 korun více. ČEZ zdražil od 1. ledna dodávky elektřiny zhruba o třetinu. Zdražení se netýká zákazníků, kteří mají cenu smluvně fixovanou. Domácnosti si tak připlatí v průměru 250 korun měsíčně. Naopak Pražská energetika (PRE) od Nového roku ceny nenavýšila, poslední zvýšení cen se uskutečnilo k loňskému 1. září, navýšení bylo o sedm procent.

Plně liberalizovaný trh s elektřinou je v České republice od roku 2006, trh s plynem od roku 2007. Od té doby si mohou sami zákazníci vybírat svého dodavatele energií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 10 hhodinami

VideoSchodek bude stále obludně vysoký, míní exministr financí Kalousek

„I kdyby se schodek snížil o 40 miliard korun, bude stále obludně a nelogicky vysoký,“ komentuje bývalý ministr financí Miroslav Kalousek kroky Motoristů. Ti ve čtvrtek předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, mluví v nich o úspoře 20 miliard korun. Podle Kalouska je na jednání o snižování jednotlivých položek pozdě. „Rozpočet se přece nesestavuje tehdy, když leží na stole a když se o něm jedná,“ řekl v pořadu Interview ČT24, který moderoval Jiří Václavek.
před 12 hhodinami

Motoristé předložili Babišovi návrhy změn rozpočtu, nemají být jen kosmetické

Motoristé na čtvrteční schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, které by mohly zajistit pokles deficitu o 20 miliard korun. Žádnou dohodu zatím s hnutím ANO nenalezli, diskuse bude pokračovat v pondělí. Předseda Motoristů Petr Macinka po jednání řekl, že navrhovaný schodek 389 miliard korun je velmi vysoký a strana nechce jen jeho kosmetickou změnu o jednu či dvě miliardy. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) i Babiš za návrhem rozpočtu stojí.
před 15 hhodinami

Povodí Vltavy sníží odtok z Orlíku, řeky budou poprvé v historii dotovat Slapy

Povodí Vltavy se kvůli extrémnímu hydrologickému suchu připravuje na snižování odtoku z orlické přehrady. Kvůli nízkým přítokům a nedostatku srážek je hladina Orlíku zhruba 15 metrů pod běžnou úrovní. V pátek klesne na kótu 334,6 metru nad mořem a povodí začne využívat zásobní prostor slapské nádrže. Tato situace nastane poprvé v historii existence vodního díla Slapy, řekla mluvčí státního podniku Povodí Vltavy Pavlína Mertl.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Devět zemí regionu se v Praze dohodlo na spolupráci v AI

Devět zemí střední a východní Evropy bude spolupracovat ve využití umělé inteligence (AI) včetně budování AI gigafactory v regionu. Podepsaly v Praze deklaraci. Obsahuje dohodu o společném řešení politiky týkající se AI v Evropské unii, sdílení zkušeností mezi jednotlivými státy a propojení infrastruktury pro umělou inteligenci.
před 17 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Plán na obnovu přírody se zasekl. Ekologové připravili vlastní s desítkami opatření

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.