Vláda od července minimální mzdu nezvýší, uvedl Jurečka. Růst by mohla až na podzim

Nahrávám video
Události: Navyšování minimální mzdy
Zdroj: ČT24

Zástupci vlády jednali s odbory a zaměstnavateli. Rozdílný názor mají třeba na růst výdělků. Kabinet od července podle resortu práce minimální mzdu nezvýší. Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) ale připustil, že by se mohla zvednout během podzimu. Podle informací ČT o čtyři až pět stovek. V případě zvýšení platů státních zaměstnanců kvůli inflaci se koalice s odbory sejde příští týden, Jurečka čeká dohodu.

Na jednání tripartity přišli zástupci odborů a zaměstnavatelů s odlišnými názory na růst minimálního výdělku. Odbory žádaly jeho citelné zvýšení už od července. „Pokud chceme zachovat její skutečnou kupní sílu, tak musí být zvýšena o dva tisíce korun,“ prohlásil ohledně minimální mzdy šéf odborů Josef Středula.

„Cena minimální mzdy by se měla zvednout cirka o tisíc korun do konce roku,“ myslí si předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek.

Podle představ odborů by tak vzrostla na 17 200 až 18 200 korun měsíčně. S tím ale zástupci firem zásadně nesouhlasí. Minimální mzdu už letos vůbec zvyšovat nechtějí.

„Nedovedu si představit žádné zvýšení a je potřeba konečně se dohodnout na určitých parametrech, aby skončilo politické dohadování,“ řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

„Podniky mají skutečně velké starosti, aby byly konkurenceschopné, aby obstály,“ konstatoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.

Kabinet rozhodne nejdřív za dva měsíce

Ministr Jurečka má zatím větší pochopení pro argumenty zaměstnavatelů. Žádný růst od poloviny roku nenavrhne. „Nechceme tady něco, co bude znamenat třeba nárůst nezaměstnanosti v České republice. To by byl obrovský problém,“ dodal.

Ministr zároveň šéfovi největší odborové centrály řekl, že o minimální mzdě vláda rozhodne nejdřív za dva měsíce. „Budeme o tom jednat. Myslím, že by bylo dobré, aby ještě v letošním roce ke zvýšení minimální mzdy došlo,“ sdělil Jurečka.

Jeho ministerstvo zatím uvažuje o zvýšení minimálního zaměstnaneckého příjmu na 16 600 až 16 700 korun měsíčně. Bude o tom ale muset přesvědčit například ekonomické experty vládní ODS.

„Není dobré v tuhle chvíli zvyšovat minimální mzdu, když jsme viděli dynamiku zvyšování v předchozích letech a vidíme přehřátý trh práce,“ myslí si místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS).

Vláda do budoucna plánuje zvyšovat minimální mzdu automaticky, podle předem daného vzorce. Koalice se ale zatím nedohodla, jak přesně bude vypadat. „Bavíme se o tom vždycky, když se ekonomika nějakým způsobem pohne. Ušetřilo by to i spoustu práce,“ uvedl vicepremiér a šéf Pirátů Ivan Bartoš.

Odbory požadují po vládě nejen růst minimální mzdy, ale i zvýšení platů státních zaměstnanců. Lídři vládních stran budou s odbory o platech ve veřejné sféře jednat příští úterý. Odbory požadují úpravu platů od července. Devět svazů vstoupilo kvůli tomu do stávkové pohotovosti. Se členy vlády jednali zatím dvakrát, naposledy před dvěma týdny. Kabinet je připraven podle Jurečky platy upravit, ale méně než o inflaci. Nátlak odborů v době vyjednávání označil za nekorektní. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 7 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánovčera v 15:21

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...