Vítězem miliardového tendru Lesů ČR je skupina PETRA

Vítězem sedmimiliardového tendru státního podniku Lesy České republiky (LČR) na lesnické práce a prodej dřeva 2020+ pro léta 2020 až 2024 je předběžně těžařská skupina PETRA z Hodonína. Firma v tendru podala nejlepší cenovou nabídku na deset z 54 soutěžených jednotek, a má tak šanci získat až deset kontraktů, vyplývá z přehledu, který Lesy ČR zveřejnily na webu.

Skupinu PETRA tvoří kromě firmy PETRA také společnosti T.E.P. Holz a T.E.P.Z. z Ratíškovic na Hodonínsku. Skupina PETRA byla úspěšná již v loňském tendru 2019+, když ze 40 smluv získala šest kontraktů. Úspěšnější tehdy byla jen Jihozápadní dřevařská s 12 kontrakty.

Za skupinou PETRA se v tendru 2020+ s možným ziskem až pěti jednotek umístily Kloboucká lesní a firma UNILES, která patří do holdingu Agrofert. Po čtyřech cenově nejlepších podaných nabídkách mají společnosti RM FOREST lesní společnost, Stora Enso Wood Products Ždírec a firma LESCUS Cetkovice. Po třech jednotkách by mohly získat firmy LST, Jihozápadní dřevařská a Lesní společnost Ledeč nad Sázavou.

Zájem o práci pro Lesy ČR roste

Nabídky do tendru do středeční uzávěrky podalo 32 firem a alespoň jednu zakázku by mohlo získat 21 z nich. Celkem firmy podaly 213 nabídek, takže na každou z 54 jednotek připadá v průměru 3,94 nabídky. Zájem firem o práci pro Lesy ČR je tak vyšší než v minulých letech. Loni v tendru 2019+ činil průměr nabídek na jednotku 2,74.

V tendru 2020+ jde o těžbu 8,56 milionu metrů krychlových dříví, práce za 6,99 miliardy korun a roční zalesnění 2879 hektarů. Lesy ČR, kterým patří téměř polovina lesů v Česku, podané nabídky nyní vyhodnocují. Vítězné firmy by měly na dotčených jednotkách začít pracovat od ledna.

Tendr s 54 zakázkami podnik rozčlenil do tří typů podle toho, jak je dané území zasaženo kůrovcovou kalamitou. Nejvíce zájemců podalo nabídky na 23 takzvaných kalamitních jednotek, které pokrývají území nejvíce zasažené kůrovcem. Firmy budou na těchto jednotkách provádět těžbu a pěstební práce. Vytěžené dřevo si budou prodávat samy Lesy ČR.

Na devíti postkalamitních jednotkách budou firmy provádět pouze pěstební práce. Takzvaná klasická komplexní zakázka, kdy firmy dělají těžbu, pěstební práce i dřevo prodávají, se týká 22 jednotek. V tendru 2019+ se komplexní zakázka týkala všech jednotek.

Podle Jana Příhody z think tanku Czech forest byla tvorba cenových nabídek na kalamitní a postkalamitní jednotky pro firmy jednodušší, protože do kalkulací nemusely, na rozdíl od komplexní zakázky, zahrnovat ceny dřeva. „Problém prodeje dřeva a s ním spojená cenová rizika na sebe převzaly Lesy ČR,“ řekl Příhoda.

Dodal, že Lesy ČR u kalamitních jednotek nyní vědí, kolik firmám zaplatí, ale nevědí, za kolik prodají dřevo. Za poslední tři roky se ceny surového dřeva podle Příhody propadly zhruba o 50 procent.

Zavedení kalamitních jednotek, u nichž si prodej dřeva převezmou Lesy ČR, by podle státního podniku mělo zrychlit těžbu kůrovcem napadeného dříví. Pokud se dřevem při komplexní zakázce obchodují těžařské firmy, nemají podle Lesů ČR při odbytových problémech motivaci k rychlé těžbě dřeva. Vytěžené dřevo z kalamitních jednotek budou Lesy ČR prioritně prodávat na elektronických aukcích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 6 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 7 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánovčera v 15:21

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...