Vitásková: Novela energetického zákona znamená konec zlevňování elektřiny

Praha - Šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková znovu kritizovala novelu energetického zákona, kterou navrhuje ministerstvo průmyslu. Zákon podle ní znemožní regulaci energetického trhu, což bude mít prý negativní dopad především na spotřebitele. Ministerstvo ale sdělilo, že se před týdnem s ERÚ dohodlo na úpravě problémových bodů, a proto nechápe, proč úřad nyní zveřejnil již vyřešený spor.

„Zákon popírá smysl existence regulátora a dává do rukou regulovaných subjektů zákonnou možnost regulaci znemožnit a vyjednat si individuální podmínky. Návrh novely vychází vstříc přirozenému monopolu, na ochranu spotřebitele má negativní dopad,“ prohlásila Vitásková.

Novela podle ní znamená ochromení nezávislosti regulace cen energií, k níž se ČR zavázala v EU. Dle návrhu novely musí úřad upřednostnit návratnost finančních zdrojů a finanční stability regulovaných subjektů na úkor zájmu spotřebitelů. Pokud se tedy energetické společnosti nebudou cítit dostatečně stabilní, obrátí se právě na regulační úřad a ten bude muset zvýšit ceny na úkor zákazníků. To podle Vitáskové de facto znamená konec zlevňování elektrické energie. „Navržená novela energetického zákona poškozuje ty, co za energie platí, a zvýhodňuje ty, kdo na energiích vydělávají,“ dodává mluvčí ERÚ Jiří Chvojka.

Novelu kritizuje i Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE), která sdružuje deset firem. Podle ní počítá úprava se změnou výpočtu odběru energií pro domácnosti a firmy – dosud platilo, že částka (dvě koruny za MWh elektřiny a koruna za Wh plynu) se hradila za odebraný počet MWh. Nový návrh počítá s tím, že peníze se budou platit za odběrné místo. „Malá domácnost bude platit stejný poplatek jako velká průmyslová firma, která bude mít například vlastní trafostanici, a tedy jen jedno odběrné místo. Domácnosti by tak měly vlastně převzít náklady, které dosud hradil průmysl,“ upozornil člen ANDE Břetislav Novosad.

Mluvčí MPO Filip Matys v reakci na kritiku ANDE již dříve uvedl, že každý zákazník, respektive každé odběrné místo, vyvolává přibližně stejné administrativní náklady související s činností ERÚ. Návrh je podle něj proto v tomto duchu koncipován.

Mládek: Podoba novely není definitivní

Šéf resortu Jan Mládek (ČSSD) řekl Českému rozhlasu Radiožurnálu, že se o novele ještě bude jednat v připomínkovém řízení. „Zdá se, že tento problém bude vyřešen během připomínkového řízení, protože v jednáních došlo k určitému posunu, aby nemohla být zpochybňována regulace. V tuto chvíli to není uzavřeno,“ zdůraznil Mládek.

Ministerstvo přitom během přípravy novely s ERÚ spolupracovalo. Energetický úřad měl více než 110 připomínek. Finálních jednání se ale nakonec úředníci neúčastnili a ministerstvo prý klíčovou část zákona připravilo bez ERÚ. Vitásková vyslovila podezření, že se tak stalo za „vydatné pomoci“ regulovaných subjektů a jejich poradenských firem.

Jan Mládek
Zdroj: Jaroslav Ožana/ČTK

Ministerstvo však sdělilo, že o novele 1. července jednali náměstek ministra Pavel Šolc a místopředseda ERÚ Otto Gold. „Došlo k dohodě nad drtivou většinou problematických bodů. Ministerstvo proto nechápe, proč tyto body byly dnes na tiskové konferenci prezentovány v původní, pro ERÚ problematické podobě,“ podivil se mluvčí ministerstva František Kotrba.

Už dříve úřad kritizoval pozměňovací návrhy k zákonu, které navrhoval poslanec Milan Urban (ČSSD). Ten chtěl, aby se stanovení výše poplatků za distribuci elektřiny a plynu nově stalo správním rozhodnutím. Firmy by se tak proti němu mohly odvolat a jít případně ke správnímu soudu. Navíc návrh určoval i to, že regulační úřad by nově řídila kolektivně pětičlenná rada. Vitásková to označila za pokus odstranit ji z funkce a ovládnout ERÚ zájmovými skupinami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Stát nevyužil příznivé podmínky ke stabilizaci veřejných financí, míní NKÚ

Ani v loňském roce se nepodařilo zásadně stabilizovat veřejné finance, zhodnotil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své výroční zprávě za rok 2025. Přestože rostly příjmy státního rozpočtu i celá ekonomika, výdaje rostly rychleji. Plánovaný schodek rozpočtu vláda dle úřadu výrazně překročila. Státní dluh dál narůstal a přiblížil se 3,7 bilionu korun. Vysoký podíl povinných výdajů navíc dlouhodobě zvyšuje zranitelnost veřejných financí a snižuje odolnost státu vůči budoucím krizím.
před 1 hhodinou

Energetická krize kvůli Íránu dopadá na Asii

Válka v Íránu dostává asijské státy do první linie energetické krize. Až devadesát procent ropy z Perského zálivu míří právě do Asie, přičemž největším odběratelem je Čína, která přijímá skoro čtyřicet procent. I tam rostou maloobchodní ceny, přestože země si v posledních letech vytvářela rozsáhlé strategické rezervy.
před 3 hhodinami

Vláda se bude zabývat možnými kroky kvůli růstu cen pohonných hmot

Růst cen pohonných hmot a kroky k jejich poklesu budou v pondělí hlavním tématem vlády Andreje Babiše (ANO). Na zasedání kabinetu přijdou i zástupci pěti hlavních společností na trhu s pohonnými hmotami. Babiš ve videu zveřejněném v neděli na síti X řekl, že jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je zastropování marže obchodníků. Ceny paliv rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu.
před 6 hhodinami

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 19 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 21 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 22 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
28. 3. 2026Aktualizováno28. 3. 2026

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
28. 3. 2026
Načítání...