Více zaměstnavatelů bude propouštět než nabírat, ukazuje průzkum Manpower

Čeští zaměstnavatelé plánují v prvním čtvrtletí příštího roku o něco víc propouštět zaměstnance než nabírat nové. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti Manpower mezi 590 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru v Česku.

Přijímat nové zaměstnance plánuje podle průzkumu osm procent zaměstnavatelů, naopak devět procent očekává snižování jejich počtu. Na 77 procent oslovených firem uvedlo, že během prvního čtvrtletí změnu nechystá. Čistý index trhu práce tak činí minus jedno procento. V předchozím čtvrtletí to bylo plus jedno procento.

„Na trhu práce se děje několik protichůdných tendencí. Vidíme masivní odchody lidí z gastronomie, úplně zamrzlý trh práce ve výrobě, ale také nábory v e-commerce a logistice, nedostatek lidí s technickým profilem a velmi omezenou schopnost trhu přesouvat velké počty lidí do jiných sektorů,“ uvedla generální ředitelka ManpowerGroup ČR a Slovensko Jaroslava Rezlerová.

Zaměstnavatelé ve třech ze čtyř kategorií očekávají v příštím čtvrtletí snižování počtu pracovních sil. Nejslabší náborové plány hlásí mikroorganizace s indexem minus sedm procent, následované malými organizacemi s indexem minus šest procent a středními organizacemi s indexem minus jedno procento. Zaměstnavatelé ve velkých organizacích vykazují index plus sedm procent.

Nejsilnější náborové plány evidují ostatní služby, tedy státní správa, zdravotnictví, vzdělávání a kultura, a doprava, skladování a komunikace s indexem plus osm procent. Nárůst počtu pracovních příležitostí očekávají i zpracovatelský průmysl (tři procenta), stavebnictví (dvě procenta) a finance, pojištění, nemovitosti a další služby podnikům (jedno procento). Proti tomu ubytování a stravování hlásí pesimistický výhled s indexem minus 28 procent.

Lidé uvolnění v této oblasti hledají podle Rezlerové práci nejčastěji ve službách, logistice a administrativě. Masivně reagují na pozice recepčních, administrativní podpory, obchodní pozice nebo na práci v zákaznickém servisu.

Vedle toho mnoho výrobních firem potřebuje nové zaměstnance, ale počet uchazečů jim proti době před pandemií ještě poklesl. Vládní program Antivirus sice zabránil propouštění, ale také zastavil přirozenou fluktuaci zaměstnanců, kteří nechtějí jít v této době do nejistoty.

Zaměstnavatelé v Čechách očekávají v příštím čtvrtletí příznivé náborové aktivity s indexem trhu práce plus čtyři procenta. Zaměstnavatelé v Praze ale očekávají utlumený trh práce s indexem minus dvě procenta. Morava hlásí oslabení náborových aktivit s indexem minus osm procent.

K původní výši náboru se už nevrátíme, říká 64 procent firem

Respondentům průzkumu byla položena otázka, kdy očekávají, že se jejich náborové aktivity vrátí k úrovni před pandemií. Na 23 procent firem řeklo, že se tak stane do 12 měsíců, z toho pět procent do tří měsíců. Na 64 procent firem tvrdí, že se k původní výši náboru nevrátí nikdy. Toto očekávání se proti minulému čtvrtletí zhoršilo, tehdy si jich to myslelo 54 procent.

Zaměstnavatelé ve 34 ze 43 zemí a oblastí plánují v nadcházejícím čtvrtletí zvyšovat počet pracovních sil. V sedmi očekávají snižování počtu pracovních sil a ve dvou stagnující trh práce. Nejsilnější trh práce očekávají na Tchaj-wanu, v USA, Austrálii a Brazílii, zatímco nejslabší náborové aktivity hlásí Panama, Švýcarsko, Rakousko a Hongkong.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 12 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 13 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 19 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 20 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...