Veřejné finance loni skončily v menším deficitu než o rok dřív, dluh stoupl na 44 procent HDP

Vládní instituce loni hospodařily s menším deficitem než v předchozích dvou letech, veřejný dluh nicméně stoupl, a to z 42 na 44,1 procenta. Vyplývá to z údajů, které zaslal Český statistický úřad Eurostatu. Deficitní bylo loni zejména hospodaření ústředních vládních institucí a také zdravotních pojišťoven.

V roce 2019 byly veřejné finance v sedmnáctimiliardovém přebytku, ale v posledních třech letech skončily vždy ve stamiliardovém deficitu. Loni ale na rozdíl od let 2020 a 2021 byl pod třemi sty miliardami, činil 247,5 miliardy. „Oproti předchozímu roku se vylepšilo o 63,1 miliardy korun,“ upřesnil Helena Houžvičková z Českého statistického úřadu.

Veřejný dluh se od roku 2019 zvýšil z 30 na 44,1 procenta hrubého domácího produktu, loni vzrostl z 42 na 44,1 procenta. Nominálně vyšplhal na necelé tři biliony korun. Většinu z něj tvoří emitované dluhopisy, ale přibylo také půjček. Statistici podotkli, že na hospodaření veřejných institucí měly loni vliv válka na Ukrajině a energetická krize.

Výše deficitu odráží hlavně výsledek hospodaření ústředních vládních institucí, což je kategorie, do které ČSÚ řadí ministerstva a další ústřední úřady a také veřejné vysoké školy, výzkumné instituce nebo Správu železnic. Ty měly 298miliardový deficit. K tomu skončily zdravotní pojišťovny v dvoumiliardovém deficitu. Místní vládní instituce, pod které patří samospráva, místní příspěvkové či některé neziskové organizace, byly naopak v přebytku 52,8 miliardy korun.

Výdaje loni vzrostly o 5,4 procenta, zejména stát vyplatil více sociálních dávek, vysoké byly také výdaje na hrubou tvorbu kapitálu a vydané úroky. Méně než předloni naopak zaplatil veřejný sektor v dotacích. Příjmy vzrostly o 6,9 procenta, a to zejména ze sociálních příspěvků a daní z výroby a dovozu.

Statistici zároveň upozornili na to, že revidovali deficit veřejných financí za předloňský rok o 0,9 miliardy korun kvůli aktualizaci údajů za daně a přijaté sociální příspěvky. V roce 2021 tak deficit veřejných financí v absolutní částce činil 310,6 miliardy korun.

ČSÚ vydal kromě notifikace veřejných financí za celý loňský rok, která je určena pro Eurostat, také výsledek posledního loňského čtvrtletí. Deficit dosáhl 103,8 miliardy korun, což bylo nejvíce za celý rok – na rozdíl od roku 2021, kdy byl nejvyšší deficit hned v prvním kvartálu. Ve schodku byly v posledních loňských třech měsících i místní instituce, a to 19,2 miliardy korun. Ústřední instituce měly deficit 67,2 miliardy.

„Největší podíl na tomto výsledku měly výdaje na sociální dávky. Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně stoupla o 2,1 procentních bodů a dosáhla výše 44,1 procenta HDP,“ upřesnila Helena Houžvičková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 12 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...