Deset let poté, co svět zabředl do velké finanční krize, už globální ekonomika slušně šlape. Firmy ale očekávají, že po růstu logicky přijde zase zpomalení. V rámci velkého průzkumu oslovila Česká televize tuzemské společnosti ze stovky rozličných podnikatelských oborů. Zatímco některé očekávají nástup krize během měsíců, jiné předvídají další dekádu bez krize. Jen málokterá je však proti ekonomické krizi imunní. Méně se obávají podniky fungující ve sféře zdravotnictví. Zato silný dopad na byznys často vnímají firmy navázané na stavebnictví, ale i služby, které je možné oželet jako první – třeba úklid domácnosti.
Jaká podnikatelská odvětví jsou vůči ekonomickým krizím v podobě recesí imunní a jaká zranitelná? Z rozsáhlé ankety, v níž se nakonec vyjádřilo osm desítek firem (přičemž některé si přejí zůstat v anonymitě), vyplynulo, že jenom malá část firem si tváří tvář krizi uchovává sebevědomí.
Nejoptimističtěji vyzněla Česká mincovna, jejíž podnikání zřejmě najde uplatnění v dobrých i špatných časech. „Když se nedaří ekonomice, zlato jde nahoru, logicky je tedy dobrou pojistkou pro ty, kteří investují či spoří do produktů závislých na aktuální kondici hospodářství, a to je výhodou pro nás. Naopak, když se ekonomice daří, tak lidé mají více financí a ukládají si na horší časy – investují do drahých kovů,“ uvedl Jaroslav Černý za výrobce pamětních mincí.
Další podniky už svoji imunitu vůči krizi vidí hůř, ale stále neočekávají až tak velký tlak. V anketě se mezi ně často zařadily firmy působící v oblasti zdravotní péče. „Výskyt nemocí nepodléhá hospodářskému cyklu,“ poznamenal jednatel společnosti Unicare Jan Hlaváč, podle nějž bude navíc soukromé zdravotnictví sloužit jako stále významnější doplněk státního systému s tím, jak se veřejné zdravotnictví potýká se strukturálními problémy typu stárnutí populace.
Společnost Procare, která spadá pod ambulantní a terénní sociální služby, potvrzuje, že zdravotnictví obecně je podle jejich zkušeností vůči hospodářské krizi relativně imunní. „Paradoxně je krize s následnou nezaměstnaností nebo dopadem na platy pro zdravotnictví do určité míry výhodná, protože například zdravotní sestry jsou rády za stabilní práci a mají menší tendence odcházet třeba na místa sekretářek. Ovšem platí to pro zdravotnictví hrazené z veřejného zdravotního pojištění. U zdravotní péče hrazené přímo se ekonomická krize částečně projevuje podobně jako v jiných odvětvích úbytkem klientů,“ přiblížil zástupce ředitelky Ferdinand Polák.
Další firma z příbuzného oboru Atoda také upozorňuje, že si zákazníci platí jejich služby jako určitý balíček nadstandardních služeb, mnohdy je hradí zaměstnavatelé. „Dá se očekávat, že v době krize budou zaměstnavatelé tyto benefity omezovat, stejně tak někteří zákazníci budou zvažovat, kde ušetřit,“ uvedla ředitelka Romana Hašová.
Je krize horší pro výrobu, nebo služby?
Imunitu v době krize pro své odvětví potvrzuje ještě nejmenovaný zástupce farmaceutických výrobců. Výrobce rentgenových přístrojů Eledus zase míní, že jsou jako výrobci strojů odolnější než poskytovatelé služeb.
Je fakt, že méně obav vyjádřily i strojírenské firmy z jiných oblastí byznysu. Například Agrostroj Pelhřimov v anketě odpověděl, že jejich výroba není díky rozrůznění aktivit silně náchylná k výkyvům. Podobně i nejmenovaný zástupce výrobců motorových vozidel sází na různorodost jak v rámci oboru, tak z hlediska množství zemí, kam prodává.
Z úplně jiného sektoru vykazují klidnější přístup také dva výrobci nápojů. Jeden nealkoholického – Kofola, a jeden alkoholického – Plzeňský Prazdroj.
Podle vyjádření Kofoly nebyla při krizi před deseti lety výroba nealkoholických nápojů pod takovým tlakem jako jiná průmyslová odvětví. „Ale když lidé šetří, utrácejí méně. Poklesy byly spíše v jednotkách procent a navíc citelné až v roce 2010,“ dodal finanční ředitel Daniel Buryš. Mluvčí Prazdroje pak zmínila, že segment rychloobrátkového zboží a pivovarský obor obecně je ovlivňován spíše změnami životního stylu a vývojem chování spotřebitelů. „Ekonomická krize může ovlivnit náš obor výrazněji spíše změnou struktury poptávky po našich produktech ve prospěch těch balených,“ doplnila Jitka Němečková.
Právo a pořádek v horších časech
Menší náchylnost k výkyvům při krizi vyjádřili ještě zástupci hazardního, bezpečnostního a právního sektoru.
„Sázky obecně platí za odvětví, které je vůči ekonomické recesi spíše rezistentní. Nicméně standardní cykly se v chování spotřebitelů taktéž odrážejí, a to v kontextu konkrétních produktů a obchodních kanálů, které v daném čase s různou intenzitou vyhledává různá cílová skupina,“ uvedl ředitel Fortuny David Vaněk.
Společnost Top Security zmínila, že recese ovlivňuje spíš jednorázové zakázky například u společenských akcí, které poptávají zabezpečení. „Výpadek v zisku s přehledem vyrovnají menší náklady vynakládané na straně zaměstnanců – na trhu práce je více volných kvalifikovaných pracovníků, tudíž se snižují náklady s jejich náborem i s řešením důsledků nekvalitní práce méně kvalifikovaných pracovníků,“ přiblížil ředitel Pavel Mikšátko.
Právnická kancelář Havel & Partners pak tvrdí, že je pokles zájmu o určité služby zpravidla kompenzován poptávkou po jiných, typických pro daný stav ekonomického cyklu, například insolvence či řešení pohledávek.
Výhodou může být, pokud je předmětem podnikání exkluzivní zboží. Například Favorit, výrobce slavných kol, uvedl, že u prémiových produktů nehraje ekonomická krize velkou roli a je samotné tak příliš neovlivňuje. Podobně společnost Goldfinger Porcelán zmínila, že odvětví výroby porcelánu je pod vlivem hospodářského cyklu a závisí na koupěschopnosti obyvatelstva, ale oni sami se specializují na dražší výrobu, kde podle nich nejsou tak silné výkyvy.
Největší podíl firem, které se do ankety zapojily, každopádně předpokládá, že krize bude mít na jejich fungování průměrný dopad. Počítají se mezi ně nejmenovaní zástupci výrazných sektorů, jako je výroba elektřiny a plynu, poštovní činnost nebo stravování a pohostinství.
Výrobce oděvů Blažek poznamenal, že odvětví módy je bezesporu náchylné k výkyvům. „Předchozí krizi jsme přečkali zejména díky naší konzervativní finanční politice,“ dodal místopředseda představenstva Jan Vácha. Vedle nezůstává ani nábytkářství – podle společnosti TON v roce 2008 pocítila celosvětově krizi spousta výrobců z oboru. Průměrným způsobem krize ovlivňuje i některé potravinářské společnosti.
Stavebníci ve střehu
Řada dalších firem už ale přiznává, že v jejich oboru může krize způsobit větší nepříjemnosti. Mnohá z nich se vážou na stavebnictví. „Stavebnictví je odvětvím, které je velmi závislé na celkovém stavu ekonomiky, a tudíž velmi výrazně reaguje na výkyvy způsobené ekonomickou krizí. Ta vede k přirozenému poklesu investiční výstavby u soukromých investorů a následně i u těch veřejných. Jakmile začne v důsledku krize omezovat své investice i stát, krize stavebnictví se prohlubuje,“ poznamenala mluvčí koncernu Strabag Edita Novotná.
„Naše odvětví kopíruje ekonomický cyklus, ale s několikaletým zpožděním. Proto u velkého stavebnictví krize nadále trvá, zejména v oblasti cen. Je to tím, že veřejný sektor v krizi nepřipravoval projekty, na které by nyní mohl vypsat soutěž,“ uvedl mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha.
Nicméně podle Skansky je situace přece jenom lepší u dopravních staveb právě proto, že je závislá spíše na rozpočtové politice státu a připravenosti velkých projektů. „V krizi by naopak měl stát podporou velkých staveb přispívat k nastartování ekonomiky,“ poznamenal ředitel Michal Jurka.
Náchylnost pak potvrzuje třeba ještě firma Lima okna, která vyrábí plastová okna pro bytovou výstavbu, společnost Trepart, která provádí i bourací práce, nebo nejmenovaný zástupce oboru výroby betonových, cementových a sádrových výrobků.
Propagace snadnou obětí
Vedle toho se do skupiny náchylnějších sektorů řadí i mnohé služby, které se dají v době krize označit jako zbytné. Například reklama. „Tisk a marketing je jedno z prvních odvětví, které pocítí útlum ve chvíli, kdy přijde recese, a je třeba rychle vykázat úspory. Je totiž velmi snadné přestat tisknout, to zvládne nařídit každý a nevyžaduje to velké schopnosti a znalosti. Úspory vidíte ihned a následky naopak až po delší době. Takže u nás především začátek krize pocítíme velmi rychle a velmi silně,“ zaznělo od Jana Švejdy, majitele firmy PrintPoint, která cílí na papírovou reklamu.
Podobně hovoří i polygrafická společnost Astron. „Kromě třeba výroby obalů to představuje oblast, kterou je jednoduché v rozpočtech omezit,“ uvedl ředitel Tomáš Novák. Útlum výdajů na reklamu pak pociťují i ve vydavatelství, jak potvrzuje Mladá fronta, ale třeba také v sektoru sportu.
Silnější dopad recese se projevuje také v nepříliš viditelné, ale stále více rozšířené oblasti úklidových služeb v domácnostech. „Naše odvětví je přímo závislé na vývoji ekonomiky, jelikož poskytujeme službu, která je nadstandardem životní úrovně, nikoli standardem či potřebou,“ přiblížila specializovaná firma, která si nepřála jmenovat.
Jedním z nejpostiženějších byznysů v případě krize jsou pak některé finanční služby. „Naše odvětví je na krizi velmi náchylné. Pokud se krize někde projeví nejvíce, pak jsou to zcela jistě kapitálové trhy,“ uvedl v odpovědi ředitel odboru komunikace Burzy cenných papírů Praha Jiří Kovařík.
Propad může nastat za měsíce, ale i za několik let
Oslovené firmy se každopádně různí v očekávání toho, kdy může udeřit hospodářský propad. Když odpovědi zprůměrujeme, zní předpověď nejpozději za zhruba čtyři roky. Některé útlum očekávají v blízké době.
„Některé signály – například z automobilového průmyslu – potvrzují, že nás citelné ochlazení ekonomiky čeká již letos na podzim nebo příští rok,“ poznamenal PR manažer výrobce trvanlivých potravin Hamé Petr Kopáček.
„Analyzujeme zrychlující tempo ekonomiky a odhadujeme zakolísání ekonomiky v řádech měsíců,“ uvedl jednatel lesnické firmy Kloboucká lesní Vojtěch Dorňák.
„Ochlazení poptávky již zaznamenáváme, mimo jiné i pod vlivem vysokých cen oceli. Bude pokračovat plynule, takže v příštím roce dojde k měkkému přistání z vystresované konjunktury roku 2017,“ uvedl zástupce velkoobchodu s hutním materiálem.
Od firem často zaznívá, že odhadnout krizi je problém a jde opravdu jen o odhady. Většinou však očekávají, že recese dorazí později, tedy až za několik let. „Další ekonomickou krizi očekáváme v horizontu jednoho až tří let,“ poznamenal mluvčí Metrostavu.
„Nemluvili bychom přímo o recesi, ale spíš bychom to nazvali zpomalením růstu či stagnací ekonomiky, jež lze dle našich předpokladů očekávat v horizontu asi dvou let,“ uvedla PR manažerka z Mladé fronty Pavlína Míčová.
Do pěti let vidí šanci na krizi Česká spořitelna, maloobchodní řetězec Coop, energetická skupina Seven Energy nebo výrobce porcelánu Thun. S delším horizontem pěti až deseti let počítá třeba výrobce hodinek Prim, společnost Aures Holdings, pod niž spadají prodejny AAA Auto a Mototechna, nebo textilka Juta. „Většina vyspělých ekonomik zatím není ve stavu, kdy by nerovnováhy ve finančním sektoru byly tak výrazné, aby nastartovaly novou krizi,“ uvedla ekonomická ředitelka textilky Marie Čermáková.
Bojovné nálady ve světovém obchodě novou příčinou neklidu
Firmy pak většinou nejčastěji očekávají příchod krize z několika málo možných směrů. Často se obzvlášť z hlediska českého prostředí objevuje již zmíněný automobilový průmysl, který je pro výkon tuzemského průmyslu důležitým prvkem. Mezi dalšími ale zaznívá i finanční a bankovní sektor spolu s trhem nemovitostí a hypoték.
„Následující ekonomická krize dle našeho názoru bude opět hypoteční, stejně jako poslední ekonomická krize, která začala v roce 2007 v USA a postupně přerostla ve světovou finanční krizi. I u nás totiž momentálně mapujeme masivní zadluženost mladší generace díky hypotečním úvěrům. Také ještě nelze úplně vyloučit krach na některé významné světové burze, která poté bude mít negativní dopad na světovou ekonomiku,“ podotkl obchodní manažer logistické firmy GTL Robert Karanikos.
Řada společností ale poukazuje i na současné rostoucí napětí v globálním obchodě, které způsobuje zavádění vzájemných cel, s kterými v březnu začal americký prezident Donald Trump.
„Jsem přesvědčen, že první vlna krize bude v Česku způsobena výrazným růstem mezd bez zásadního růstu produktivity práce. Tím se sníží konkurenceschopnost naší otevřené ekonomiky založené na exportu výrobků s nižší přidanou hodnotou a povede k ochlazení. Druhou příčinou budou zásahy do volného světového trhu v podobě cel a dalších restrikcí,“ prohlásil ředitel neziskové organizace Sue Ryder Matěj Lejsal.
„Domnívám se, že z prostředí bank a přehřáté oblasti úvěrování. Obchodní válka mezi dvěma největšími ekonomikami světa může mít také dopad na volný obchod, což může být příčinou globálních problémů,“ řekl jednatel Metalkovu Evžen Reitschläger.
Krizi nic nezastaví
I když pak drtivá většina firem soudí, že se nedá nástupu krize zabránit, úplně obrácený výsledek dostáváme na otázku, jestli se dá na krizi připravit. Mnohé vidí jako jednu z cest diverzifikaci podnikání, aby jejich příjmy nezávisely na jediném zdroji.
- ANO uvedlo 79,5 % odpovídajících firem.
- NE uvedlo 20,5 % odpovídajících firem.
„Na krizi se dá připravit zejména rozložením investic i zaměřením firmy na různé druhy činností, byť v jednom oboru,“ zmínil Michal Macek vlastnící společnost Evropa realitní kancelář.
„Měříme riziko skrz ekonomický cyklus, vytváříme kapitálový polštář. Dokážeme simulovat dopady krize a vytváříme stresové scénáře, které nám umožňují identifikovat slabá místa,“ sdělil mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.
„Připravit se určitě jde, zejména snížením zadlužení firmy a zvýšením produktivity,“ poznamenal jednatel Kloboučnické lesní.
„Dá se určitě zmírnit, předchozí krizi jsme přečkali zejména díky naší konzervativní finanční politice, tedy jinými slovy jde o to mít dostatečně silný vlastní kapitál pro případy ekonomické nestability,“ zmínil představitel firmy Blažek.
„Smysl vidíme v investicích do technologií, nových přístupů ve výrobě, investice do výzkumu a vývoje, který přináší v našem oboru konkrétně ovoce v podobě nových typů ocelí, zlepšování jejich vlastností. Obranou před dopady ekonomické krize je také důsledná segmentace trhu,“ uvedla mluvčí Třineckých železáren Petra Macková Jurásková.
„Pořizujeme nové technologie, zlepšujeme systémy, snažíme se dělat zakázky s vyšší přidanou hodnotou. Stále rozšiřujeme už tak velké portfolio zákazníků a snažíme se také udržovat platy a počet zaměstnanců na uzdě. Přesto by nás dramatický propad zakázek největších zákazníků výrazně ovlivnil. Neobáváme se ale, že by to mělo mít fatální důsledky na existenci firmy,“ popsal majitel PrintPointu.
Úplně se ale na krizi připravit nedokáže asi žádná firma, už proto, že jak vyplynulo z průzkumu, nepanuje ani shoda, z jakého směru příčina krize přijde, natož aby bylo jasné, s jakou intenzitou udeří.
„Poučení z předchozích let samozřejmě je, ale vždy dokáže přijít něco nového – lidé jsou v tomto směru velmi vynalézaví a současně nepoučitelní,“ podotkl Kovařík z pražské burzy.
