Rusko loni hospodařilo s rozpočtovým deficitem 3,3 bilionu rublů (1,06 bilionu korun), což je zhruba 2,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Řekl to v úterý ministr financí Anton Siluanov. Na vině jsou podle západních médií náklady na válku na Ukrajině. Rusko původně plánovalo přebytkový rozpočet, navzdory deficitu jsou ale jeho veřejné finance stále ve velmi dobré formě, uvedla agentura Bloomberg. Ta však zároveň také zmínila pro Moskvu nepřiznivý vývoj cen ruské uralské ropy.
Ruská vojska zahájila invazi na Ukrajinu loni 24. února. Předtím země předpokládala, že za celý rok bude mít rozpočtový přebytek kolem jednoho procenta HDP. Ještě v září prezident Vladimir Putin předpovídal, že celoroční hospodaření zůstane v přebytku, který tehdy odhadl téměř na půl procenta HDP.
Deficit za prosinec dosáhl podle propočtů Bloombergu rekordních 3,9 bilionu rublů (1,26 bilionu Kč). V té době už byl znát vliv západních sankcí spojených s nákupem ruské ropy, což pro ruskou státní pokladnu ve výsledku znamenalo výrazně nižší příjmy. Loni od ledna do konce listopadu byl rozpočet ještě v přebytku.
Dopady invaze na ruský rozpočet
„Ty indikátory nejsou špatné,“ řekl předseda ruské vlády Michail Mišustin. Ani on ani Siluanov se ale nezmínili o vlivu invaze na rozpočet. Předběžné údaje naznačují, že celkové výdaje loni byly více než o třetinu vyšší, než uváděly prognózy zveřejněné před invazí na Ukrajinu. Vládní výdaje v Rusku podléhají značným sezonním výkyvům, prudce narůstají zpravidla před koncem roku.
Moskva byla v loňském roce nucena sáhnout do svého rozsáhlého státního fondu, do kterého ukládá peníze z prodeje nerostných surovin a který má na horší časy. Hodně peněz si také vypůjčila v domácích aukcích dluhopisů, neboť vynakládá větší částky na obranu a bezpečnost, uvedla agentura Reuters.
Koncem prosince Siluanov připustil, že strop na ruskou ropu by letos mohl deficit rozpočtu ještě zvýšit. K zavedení stropu ve výši 60 dolarů za barel loni v prosinci přistoupily Evropská unie a země G7 plus Austrálie , které Rusko za jeho invazi na Ukrajinu trestají sérií ekonomických i politických sankcí.
Ruské veřejné finance jsou v dobrém stavu
Příjmy z prodeje ropy, zemního plynu a dalších komodit v prvním pololetí pomohly zmírnit vliv rostoucích výdajů. Tento trend se ale teď obrací, protože cena ruské ropy se po zavedení stropu výrazně snížila. Kreml už začal redukovat či oddalovat výdaje nesouvisející s válkou na Ukrajině, vláda kromě toho jedná také o zvýšení daní pro některé velké firmy, aby pokryla výpadek v příjmech.
Navzdory dopadům války jsou ale ruské veřejné finance zatím i nadále ve skvělé formě, uvádí Bloomberg. Země za to vděčí přísné fiskální politice, kterou uplatňovala mnoho let před invazí. Deficit na letošní rok je odhadován na dvě procenta HDP, zhruba v souladu s loňským deficitem.
Země v západní Evropě dlouhodobě hospodaří s výrazně vyššími rozpočtovými deficity. Například vládní deficit EU za rok 2021 činil 4,6 procenta HDP, kromě Dánska a Lucemburska hospodařily s deficitem všechny členské země EU.
Uralská ropa se prodávala za velmi nízkou cenu
Nepříjemným momentem pro ekonomiku Ruska je pak nízká cena jejího důležitého exportního produktu – ruské uralské ropy. Minulý pátek se obchodovala za zhruba 38 dolarů, uvedla agentura Bloomberg. Odvolala se na údaje Argus Media, která monitoruje cenu v baltském přístavu Primorsk. Bloomberg dodal, že severomořská ropa Brent se ve stejném dnu obchodovala za přibližně 78 dolarů.
Experti nyní uvažují, jak mohou Rusové na tuto situaci reagovat. Na jedné straně potřebují všechny příjmy, které lze získat na financování války na Ukrajině. Přílišný pokles by však mohl Moskvu přimět k reakci omezením produkce, což v minulosti nevylučovala.
Klíčovým hnacím motorem poklesu ceny byl pravděpodobně ztracený evropský trh, soudí Bloomberg. Dal totiž Rusko na milost nepatrnému okruhu velkých odběratelů, především Číně a Indii. Agentura zároveň dodala, že ropa ESPO (pojmenovaná po ropovodu z východní Sibiře) se prodávala za 68 dolarů, tedy nad stanoveným stropem.
Agentura Reuters zároveň připomněla, že ruský prezident Vladimir Putin v prosinci podepsal dekret, který zakazuje dodávky ruské ropy a ropných produktů do zemí uplatňujících cenový strop na ruskou ropu. V případě exportu ropy vstoupí zákaz v platnost na začátku února a bude platit pět měsíců. U ropných produktů by ruská vláda mohla stanovit pozdější začátek platnosti zákazu, uvedla agentura.
