V Petrohradu začíná vlivné ekonomické fórum. „Hostina během moru,“ píše BBC

Bez ohledu na válku, sankce a mezinárodní izolaci se v Petrohradu odehraje další ekonomické fórum, v jehož názvu se dokonce zachoval přívlastek „mezinárodní“. Ruská redakce BBC zkoumala, zda Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (PMEF) zůstalo hlavní společenskou událostí putinovského Ruska, anebo spíše jde o „hostinu během moru“.

Letos prezident Vladimir Putin poslal účastníkům PMEF zdravici nezvykle brzy – deset dní před zahájením. Mírumilovnost, obvykle příznačná v danou chvíli, končí ve zdravici ve chvíli, kdy Putin znovu začíná nadávat těm, které dříve označoval za „západní partnery“, a podruhé za sebou během pár dní obvinil Evropu a USA z vytvoření potravinové krize ve světě.

K potravinové tísni (způsobené ruským vpádem na Ukrajinu a omezením jejích zemědělských možností) podle ruského prezidenta vedly „mnohaleté chyby západních zemí v ekonomické politice“ a „nelegitimní sankce“. V Putinově perspektivě světu hrozí nedostatek potravin, protože USA za pandemie spustily „tiskařský stroj“ (na peníze) na pomoc ekonomice a Evropané příliš propadli zelené energetice a zřekli se dlouhodobých kontraktů na dodávky plynu.

Konfliktní „mírumilovné“ poselství šéfa Kremlu ovšem není podle BBC jedinou podivností fóra ročníku 2022, který se uskuteční na pozadí palby děl a tanků na Ukrajině.

Povinné prvky fóra

Povinným prvkem PMEF zlatých časů putinovské éry byl vždy představitel velmoci soupeřící s Ruskem. A ještě lépe několik z nich. V roce 2011 na fórum přijel čínský prezident Chu Ťin-tchao a španělský premiér José Luis Rodríguez Zapatero. V roce 2013 čestným hostem byla německá kancléřka Angela Merkelová a nizozemský premiér Mark Rutte. Ani anexe Krymu neovlivnila přání světových vůdců podebatovat za bílých nocí s Putinem; v roce 2015 na fórum přicestoval čínský prezident Si Ťin-pching (a opět v roce 2019) a řecký premiér Alexis Tsipras, v roce 2018 francouzský prezident Emmanuel Macron a japonský premiér Šinzó Abe.

Na „válečném“ fóru 2022 se představí hlavy samozvaných „republik“ v Doněcké a Luhanské oblasti (DNR a LNR) a také kazachstánský prezident Kasym-Žomart Tokajev. Země, ve které Rusko doufá po radikální roztržce se Západem, naopak vyšlou velmi skromné delegace: Indii zastoupí ministr zdravotnictví, Spojené arabské emiráty ministr zahraničního obchodu. V kuloárech PMEF ale bude možné narazit na představitele Talibanu, což je organizace zakázaná v Rusku jako teroristická: na fórum přijede afghánský chargé d'affaires z Moskvy.

Prezence v utajení

Dalším povinným prvkem PMEF vždy byla přítomnost šéfů největších světových společností; režim neoficiálně označoval fórum za „ruský Davos“. V různých dobách na PMEF přijížděli šéfové takových symbolů světového byznysu, jako je Coca-Cola, ExxonMobil, Total a Siemens. Rusové přicházeli poslechnout si vystoupení kryptomilionáře Vitalika Buterina či zakladatele Alibaby Jacka Maa.

Organizátor fóra 2022 ze zvyku informuje o hostech ze 127 zemí, včetně Velké Británie, Německa a USA. Ale bude těžší zjistit, kdo je kdo. Některé firmy v obavě ze sankcí žádaly maximálně utajit své zástupce na fóru, a proto žádají neuvádět název firmy na visačce, což samozřejmě protiřečí hlavnímu smyslu fóra, navazování kontaktů. 

Exkluzivnost „ruského Davosu“ vždy zdůrazňovala zábavní část programu. V centru Petrohradu se každý rok konal koncert se vstupem zdarma a s tribunou pro VIP hosty. V nejlepších letech tu hráli Scorpions, Roger Waters, Duran Duran a Sting. Letos obyvatele Petrohradu a návštěvníky budou bavit „hvězdy ruského rozhlasu“. Kromě koncertu se hosté mohli bavit na spoustě večírků. Letos tu měla vystupovat skupina Bi-2, ale zrušili ji poté, co odmítla hrát na pozadí s písmenem Z, což je hlavní symbol války, anebo, jak říkají v Rusku, „speciální operace“.

Sankcemi zavalená „země možností“

Podnikatelský program PMEF vždy jen částečně odrážel realitu v ruské ekonomice: dominovaly klady a výrazy jako „tvůrčí klastr“. V programu 2022 názvy některých zasedání vypadají prazvláštně. Například jedno se má nazývat „Jak získat vízum do země možností“, pod čímž se rozumí Rusko.

„Jaké možnosti nyní mají v Rusku talentovaní zahraniční specialisté? Skutečně mohou v dnešních podmínkách cizinci získat občanství v zemi možností?“ praví se ve vysvětlení, o co půjde, a v seznamu řečníků je avizována mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

Na dalším zasedání, věnovaném fake news, kromě Zacharovové vystoupí komici Vovan a Lexus. K dalším bodům fóra patří „diktatura neoliberalismu očima ruských krajanů“ či „Vyrobeno v Rusku: spotřebitelské a podnikatelské vlastenectví ve službě nahrazení dovozu“.

Snídaně u Sberbank

Poprvé od začátku války se sejdou ekonomičtí členové vlády k víceméně svobodné debatě – nejprve na speciálním ekonomickém zasedání, pak na snídani Sberbanky, kde si dříve prorežimní liberálové typu Germana Grefa či Alexeje Kudrina dovolovali volnomyšlenkářství. Není jasné, zda je to přípustné i nyní, kdy někdejší „liberál“ Dmitrij Medvěděv se přerodil div ne v největšího „jestřába“.

Kromě abstraktního a maximálně pozitivního programu, který se pečlivě vyhýbá dokonce i výrazu „speciální operace“, se nezměnila tužba státních firem a regionů šokovat svými stánky. Jejich cena opět vzrostla. Z těch, kdo netají cenu svých ambicí, bezprecedentní štědrost předvedla Baškirskaja sodovaja kompanija, která se před rokem vrátila do vlastnictví státu. Svůj stánek na PMEF zařídila za bezmála 400 milionů rublů (asi 166 milionů Kč).

Gazprom od roku 2019 staví na každém PMEF „prezentační kancelář“ šéfa společnosti Alexeje Millera s veřejnou a neveřejnou zónou. V roce 2019 stála okolo 90 milionů, letos zdražila na 114 milionů rublů (47 milionů Kč).

Slepota vůči moru, míní sociolog

PMEF je v nynější situaci „způsob, jak normalizovat válečný stav, ve kterém Rusko bude ještě dlouhou dobu“, míní sociolog Konstantin Gaaze. Hostina během moru je metaforou zběsilého, zoufalého veselí, jehož intenzita je podmíněna pochopením, že okolo je mor a smrt. Smrt ale neobchází hosty PMEF, a proto ji podle sociologa lze spíše označit za pokus o slepotu vůči moru během morové epidemie.

Pro „důležité lidi“ z ruské elity je účast na fóru povinná. „Válka rozbila hranice starých politických táborů, které beztak rychle chátraly po ústavní reformě. Proto PMEF je také důvod vyjádřit solidaritu s kolegy z vládnoucí třídy či jejího servisu a zapomenout na dřívější spory. A je to taky příležitost předvést okázalou loajalitu,“ říká Gaaze.

Nikoliv náhodou zůstává v názvu fóra „mezinárodní“. Kreml chce předvést, že i přes částečnou izolaci v žádné izolaci není. „A to mají dokázat třeba vůdci DNR a LNR,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 11 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...