Automobilka Hyundai v Nošovicích na Frýdecko-Místecku kvůli pandemii koronaviru zastaví od pondělí na dva týdny výrobu. Zaměstnanci budou doma se 70 procenty průměrného výdělku, potvrdil mluvčí automobilky Pavel Barvík. Zatím centrální banky zavádějí nová opatření na podporu ekonomik. Americký Fed tak spustil už třetí nouzový úvěrový program pro banky, australská RBA snížila hlavní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na minimum 0,25 procenta. Obě tak následují Evropskou centrální banku (ECB), která v noci na čtvrtek představila nový program nákupu dluhopisů.
„S rozšiřováním viru COVID-19 po celém světě včetně České republiky postupně přijímáme přísná preventivní opatření v souladu s pokyny vlády a dalších institucí. V rámci těchto kroků jsme se rozhodli dočasně pozastavit výrobu na dva týdny počínaje 23. březnem,“ řekl Barvík.
Uvedl, že automobilka se k zastavení výroby rozhodla v situaci, kdy uzavření hranic v Evropě způsobilo logistické problémy jak pro zaměstnance, tak pro dodavatele a poptávka po automobilech klesá. „Opětovné zahájení výroby je naplánováno na pondělí 6. dubna,“ řekl mluvčí. V automobilce pracuje přibližně 3300 lidí a dalších asi 8700 pracovníků zaměstnávají její subdodavatelé.
Odboráři žádali firmu, aby na 14 dní přerušila výrobu, už v pondělí. Uvedli, že zaměstnanci po uklidnění situace výpadek napracují. Firma uvnitř závodu zavedla další zpřísňující hygienická opatření, výroba ale pokračovala. Produkce byla v úterý přerušena kvůli problémům polských pracovníků na hranici, během dne se ale znovu rozjela.
Odstávku chystá i otrokovický výrobce pneumatik Continental Barum. Bude stát o víkendu a od 28.března do Velikonoc. Zaměstnává 5100 lidí.
Českomoravská konfederace odborových svazů odhaduje, že pokud koronavirová krize potrvá čtvrt roku, propadne se HDP Česka o pět až osm procent. „O práci by mohlo přijít až 450 tisíc lidí,“ řekl předseda ČMKOS Josef Středula. Odbory tak požadují po vládě rychlá opatření na podporu zaměstnanců, firem a živnostníků, aby se ekonomika udržela v chodu.
„Krize již nastala. Pokud někdo hovoří o udržení výroby, tak je to iluze. Jestliže někdo teď hovoří o rozpočtové odpovědnosti, tak žije v jiném století,“ uvedl Středula. Dodal, že Dánsko, Německo, Rakousko či USA počítají s masivní podporou svého hospodářství. „Při přepočtu amerických výdajů (na české podmínky) by přímé vládní investice měly činit minimálně 300 miliard korun,“ podotkl Středula. Zamýšlenou přímou vládní podporu sto miliard, o které se zmínil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO), označil za nedostatečnou.
Podle předpokladu expertů ČMKOS se česká ekonomika zastaví do dvou týdnů. Pokud by koronavirová krize trvala čtvrt roku, HDP by mohl klesnout o pět až osm procent. Procento představuje asi 60 miliard korun, jde tedy zhruba o 300 až 480 miliard korun. Zaniknout by mohlo 400 až 450 tisíc míst, a to nejvíc v obchodu a dopravě, ale také průmyslu. Skončit by mohlo na sto tisíc živnostníků, odhadují odbory.
Podle studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR se budou náklady na krizi v souvislosti s dopady šíření koronaviru pravděpodobně pohybovat ve stovkách miliard korun. Bude zásadní, zda se Česko z propadu ekonomiky dostane za dva měsíce, nebo až za tři čtvrtě roku. Ekonomiku bude možné začít přitom stimulovat až poté, kdy největší zdravotní rizika pominou. Propad ekonomiky přitom může být kdekoliv mezi deseti až 30 procenty a pro statisíce lidí v Česku to může znamenat výpadek všech příjmů.
„Známé ekonomické poučky o pobídkách neplatí, protože tuhle recesi sami chceme. Musíme omezit setkávání a fyzickou spolupráci, recese by měla být veliká. Zároveň ale může být výjimečně krátká. Zatím musíme ekonomiku hibernovat, a přitom uchovat co nejvíce životadárných pojítek mezi firmami a zaměstnanci v současném stavu,“ uvedl autor studie Filip Matějka z IDEA.
Německá ekonomika se propadne až o pět procent, odhaduje Deutche Bank
Zpomalí také německá ekonomika, kvůli koronaviru vykáže propad o čtyři až pět procent, uvedl ve svém aktualizovaném výhledu finanční ústav Deutsche Bank. U průmyslové výroby pak čeká největší německá banka teď propad až o deset procent. Poklesu hrubého domácího produktu (HDP) se letos podle analytiků banky nevyhnou ani Spojené státy a Japonsko.
„Omezující opatření a (přechodné) uzavření továren dosáhly za pár dnů úrovně, která ukazuje na výrazně silnější propad v prvním pololetí, než se původně zdálo,“ poznamenal hlavní ekonom Deutsche Bank Stefan Schneider. Připomněl, že doposud počítal na letošní rok s poklesem HDP o jedno až dvě procenta.
Nový výhled je bez ohledu na oživení ve druhém pololetí, protože na rozdíl od globální finanční krize v roce 2009 bude tentokrát silně zasažen i sektor služeb.
Kvůli šíření nového typu koronaviru zastavují výrobu automobilky po celé Evropě, učinily tak například BMW, Fiat Chrysler, Ford Motor, Renault nebo Volkswagen. Mladoboleslavská Škoda Auto i automobilka Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA) tak učinily ve středu.
Ve čtvrtek také mluvčí TPCA Tomáš Paroubek oznámil, že zaměstnanci automobilky budou po dobu odstávky výroby kvůli pandemii koronaviru kompenzováni kombinací 85 procent platu a přesunutím směn na dobu po odstávce. Zaměstnanci tak za některé neodpracované naplánované směny dostanou 85 procent platu, část směn se jim může přesunout na dobu, kdy bude TPCA opět vyrábět. Zaměstnanci poté budou za tyto směny odměněni v plné výši.
Přerušení výroby v pondělí také oznámila slovenská továrna jihokorejské automobilky Kia Motors, která zaměstnává přes 3800 lidí, informoval ve čtvrtek její mluvčí Ján Žgravčák. Pozastavení produkce už tento týden ohlásily slovenské závody zbylých tří automobilek, které v zemi kompletují vozidla.
Letošní rok začal pro české výrobce přitom podle prezidenta Sdružení automobilového průmyslu Bohdana Wojnara velmi slibně, a to i přes výrazně klesající poptávku po nových vozech na asijských i evropských trzích. Výroba osobních aut v Česku za leden a únor meziročně vzrostla o 3,2 procenta na 239 205 vozů, kdy k růstu přispěla hlavně Škoda Auto se zvýšením produkce o 7,5 procenta na 161 207 vozů, vyplynulo z aktuálních údajů sdružení. Jenže tato čísla ještě neovlivnil koronavirus.
„Současná situace ale celému odvětví přinese značné ekonomické ztráty a velkou nejistotu. Budeme proto apelovat na vládu, aby podniky v odvětví, které dává práci statisícům lidí a tvoří téměř desetinu HDP Česka, efektivně podpořila tak, aby se český autoprůmysl co nejrychleji vrátil k růstu, a napomohl tak celému hospodářství zmírnit finanční ztráty způsobené opatřeními proti šíření koronaviru,“ uvedl Wojnar.
Čína vykáže nejslabší růst od 70. let
Deutsche Bank aktualizovala také výhled pro další velké ekonomiky. Spojené státy letos podle analytiků banky čeká pokles HDP o 0,8 procenta, zatímco v případě Japonska čekají analytici pokles o 1,7 procenta. Růst globální ekonomiky pak dosáhne asi dvou procent. Loni růst světové ekonomiky činil podle předběžných údajů 2,9 procenta. Eurozónu ale čeká letos propad o 3,4 procenta, domnívají se analytici banky.
Většina analytiků podle Reuters výrazně také snížila odhady vývoje hrubého domácího produktu Číny za první čtvrtletí i za celý letošní rok. Nyní čekají, že kvůli nemoci COVID-19 bude výkon druhé největší ekonomiky světa nejhorší od konce takzvané kulturní revoluce v roce 1976, napsal Reuters.
Jejich odhady meziročního poklesu se pohybují od 4,2 procenta po 16 procent. Své odhady prudce snížili po údajích o aktivitě za leden a únor. Předtím většina z nich počítala s růstem kolem HDP dvou procent, nejhorší odhady počítaly s poklesem o dvě procenta nebo se stagnací.
Za celý rok většina oslovených analytiků počítá s růstem, ten však podle nich bude výrazně pod loňskými 6,1 procenta. Pouze analytici společnosti Capital Economics očekávají pokles i za celý rok, a to o tři procenta. Nejoptimističtější prognóza analytiků Standard Chartered počítá s růstem o čtyři procenta.
Čínská ekonomika loni vzrostla o 6,1 procenta, což bylo nejpomaleji za 29 let. O rok dříve HDP Číny vykázal růst o 6,6 procenta.
Centrální banky zatím hledají miliardy na podporu ekonomik
Australská RBA už před dvěma týdny oznámila snížení úroků stejného rozsahu. Je to poprvé od července 1997, kdy RBA jednala o úrokových sazbách mimo pravidelné měsíční zasedání svého měnového výboru.
Současně banka uvedla, že úroky dál snižovat nechce. Je ale připravena nakupovat vládní cenné papíry a cenné papíry vydané jednotlivými státy a teritorii. Nabídne také bankám tříletý finanční program, aby snížily náklady na financování a podpořily podniky.
Nový nástroj Fedu se zaměří na trh s krátkodobými úvěry. Podle prohlášení půjčí peníze bankám, které kupují finanční aktiva od fondů peněžního trhu. Fed doufá, že usnadněním nákupu komerčních cenných papírů, například dluhových úpisů vydávaných velkými firmami a bankami, podpoří poskytování půjček pro firmy. Ty se snaží získat hotovost, protože jim kvůli koronaviru prudce klesly příjmy.
Je to už třetí nouzový úvěrový program Fedu za dva dny. Cílem programu je přimět banky, aby nakupovaly majetek od podílových fondů a ty nemusely prodávat svá aktiva se slevou v případě, že domácnosti nebo firmy budou chtít vybrat své peníze. Podílové fondy jsou určeny domácnostem a firmám, které chtějí investovat své peníze s nízkým rizikem, a omezují své investice na vysoce kvalitní aktiva, jako jsou vládní dluhopisy a krátkodobé firemní úvěry. Nejsou ale pojištěny jako vklady u bank, uvedla agentura Reuters.
Fed také oznámil, že umožní centrálním bankám devíti zemí čerpat dolary. Chce udržet plynulost finančních toků v globální ekonomice, narušené krizí kolem koronaviru.
ECB zavádí kvůli koronaviru podpůrný program za 750 miliard eur
Ve snaze bojovat proti ekonomickým dopadům pandemie způsobené šířením nového koronaviru zavádí Evropská centrální banka (ECB) nový podpůrný program. Banka ve středu pozdě večer po neplánované schůzce Rady guvernérů oznámila, že začne nakupovat dluhopisy a další aktiva v objemu 750 miliard eur (20,9 bilionu korun). Program potrvá do konce roku a bude se vztahovat na dluhopisy státního i soukromého sektoru, stejně jako na dluhopisy řecké vlády.
„Mimořádné časy vyžadují mimořádná opatření,“ řekla po jednání šéfka ECB Christine Lagardeovou. „Co se týče našich závazků vůči euru, neexistují hranice. V rámci našeho mandátu jsme odhodláni využít plný potenciál našich nástrojů,“ citovala ji agentura Reuters.
Kvůli pandemii koronaviru, jejímž epicentrem je v současnosti Evropa, se ekonomická aktivita v zemích eurozóny i mimo ně prakticky zastavila. Mimo jiné prudce klesají akciové i další trhy. To může podle analytiků signalizovat příchod hluboké ekonomické recese srovnatelné s globální finanční krizí z roku 2008.
ECB je pod silným tlakem, aby snížila náklady na úvěry u zadlužených zemí nejvíce zasažených koronavirem, jako je například Itálie. Včetně nového programu tak ECB už slíbila, že letos natiskne nové peníze za 1,1 bilionu eur (30,6 bilionu korun). Nový program nákupů dluhopisů představuje zhruba šest procent hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny.
Nákupy dluhopisů budou pokračovat do doby, než skončí „krizová fáze“ epidemie, uvedla ECB v prohlášení. Poprvé ECB do nákupu zahrnuje i komerční cenné papíry nefinančních společností. Nákupy také budou poprvé zahrnovat dluh Řecka, který ECB nekupuje, protože země má nízký úvěrový rating. Podle řeckého ministra financí Christose Staikurase koupí ECB dluhopisy za 12 miliard eur.
ECB bude nadále nakupovat cenné papíry podle podílu jednotlivých zemí v bance, takzvaného kapitálového klíče. Upozornila nicméně, že bude flexibilní a že se může od tohoto pravidla odchýlit. To je považováno za jasné znamení toho, že nebude tolerovat zvyšování spreadu, tedy růst rozdílu mezi výnosy státních dluhopisů zemí eurozóny, jako tomu v posledních dnech bylo u dluhopisů Itálie a Řecka.
Vlády a centrální banky zemí po celém světě kvůli hrozící krizi přišly s velkými plány na podporu svých ekonomik. ECB minulý týden zavedla nová stimulační opatření proti negativním dopadům koronaviru, trhy tím však neuklidnila. ECB se stala terčem kritiky za to, že v porovnání s drastickými opatřeními, která podnikla centrální banka Spojených států (Fed), nedělá dostatečné kroky na podporu ekonomiky zemí platících eurem.
Tentokrát však představitelé eurozóny, kteří byli minulý týden kritičtí ke stimulačním opatřením ECB, banku podpořili a její nová opatření vítají. Jsou mezi nimi francouzský prezident Emmanuel Macron či ministři hospodářství Německa a Španělska.
