Úřady práce zruší tři stovky míst. Některé menší pobočky omezí provoz, jiné nahradí schránka na formuláře

Na úřadech práce napříč republikou se od ledna zruší ve srovnání se začátkem letošního roku zhruba 330 míst. Některá malá pracoviště v krajích omezí svůj provoz, nebo se zavřou. K dispozici v místě budou schránky na žádosti a formuláře. Důvodem jsou úspory a méně peněz v rozpočtu na výdaje.

„Úřad práce v žádném případě neruší hromadně svá kontaktní pracoviště. V návaznosti na rozpočet na příští rok, kdy v resortu práce bude méně prostředků na věcné výdaje, ale musí přijmout určitá opatření,“ sdělila mluvčí úřadu práce Kateřina Beránková.

Úřady práce mají na starosti agendu zaměstnanosti a vyřizují také sociální dávky. Podle Beránkové úřad pečlivě posuzuje, jestli by případné omezení provozu či sloučení pracovišť neztížilo dostupnost služeb pro klienty.

„V současné době proto stále probíhají jednání se starosty o dalších krocích, například o možnosti vyčlenění prostor, kde by úřad práce mohl v omezeném režimu obsloužit klienty z daných měst a obcí. Případná omezení provozu či výjimečné zrušení se budou týkat malých pracovišť, kde působí maximálně tři zaměstnanci,“ upřesnila mluvčí.

Jako další možnost zmínila schránky, kam by lidé vhazovali své žádosti a formuláře. Zpracovávali by je pak úředníci z nejbližšího pracoviště.

Úspory, zdůvodnilo ministerstvo

Vláda o systemizaci rozhodla v polovině listopadu. Podle materiálu má zůstat od ledna 11 834 míst. Meziročně se má zrušit 317 služebních postů, z nich 103 je pro představené. Pracovních míst se má škrtnout 14, jedno z nich je vedoucí. Celkem tak proti letošnímu lednu má ubýt 104 pozic nadřízených a 227 postů řadových úředníků, tedy asi tři procenta.

Podle mluvčí ministerstva práce Barbary Hanousek Eckhardové změny navazují na rozpočet na příští rok a výsledkem systemizace má být úspora. Ministerstvo uvedlo, že se rušení týká 270 kmenových míst, z toho 175 neobsazených.

„Vzhledem k tomu, že se jedná o prostředky ze státního rozpočtu, je úřad povinen chovat se jako řádný hospodář. Zároveň se snaží učinit potřebné kroky tak, aby měly minimální dopad na klienty a poskytovaný komfort,“ sdělila Hanousek Eckhardová. Neupřesnila, o kolik se rozpočet snížil a kolik se má ušetřit.

Vývoj nezaměstnanosti
Zdroj: ČT24

Schránka místo úřadu

Zástupci krajských poboček se většinou nechtěli k situaci vyjadřovat a komentovat ji. Odkazovali pouze na mluvčí úřadu práce. Podle podkladů pro vládu se v krajských pobočkách v Praze a Brně ruší dva odbory dávek a místo nich se zřizují oddělení. Po republice se pak ruší 29 odborů. Nahrazují je oddělení, kde se sloučí agenda dávek a zaměstnanosti. Autoři materiálu proces označují za optimalizaci, při níž se ušetří peníze na platy, zlepší organizace práce a nastaví efektivní vytížení lidí.

Například v Plzeňském kraji se neruší žádné z víc než 20 pracovišť. Úřední hodiny se omezí v Boru u Tachova a v Manětíně na severu Plzeňska. Místo celého týdne bude prodloužená úřední doba v pondělí a ve středu. Posty ubudou ve všech větších pracovištích. Celkem se v kraji ruší 13 míst z asi 520. V Libereckém kraji přejdou z celotýdenního na dvoudenní provoz dvě pobočky z 18, a to ve Cvikově a Lomnici nad Popelkou.

V Ústeckém kraji v Benešově nad Ploučnicí budou lidé mít k dispozici schránku na žádosti a formuláře, agendu bude nově vyřizovat úřad v Děčíně. V Královéhradeckém kraji se podle zjištění po dohodě se samosprávou omezí provoz některých menších pracovišť.

V Pardubickém kraji skončí 12 zaměstnanců z celkem 500. Jejich odchod se provozu nedotkne a nemusí se rušit žádné pracoviště, řekl ředitel Úřadu práce v Pardubicích Petr Klimpl. „Nás se to nedotklo. U nás se žádné pracoviště neruší,“ řekl také ředitel krajské pobočky úřadu práce v Ostravě Petr Prokop.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 14 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 15 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 21 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 22 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...