Truchlíme nad ekonomikou, abychom netruchlili nad mrtvými, myslí si Tomáš Sedláček

Nahrávám video

Ekonomika by po citelném propadu z roku 2020 měla letos růst. Makroekonomické výhledy, které porovnává ministerstvo financí, odhadují v průměru něco přes tři procenta. Klesnout by naopak měla inflace, která by se mohla přiblížit cíli České národní banky –⁠ tedy dvěma procentům. O výhledech na následující rok hovořil v pořadu Události, komentáře ekonom Tomáš Sedláček.

Ekonom a vysokoškolský pedagog Tomáš Sedláček nedávno napsal, že vidí čtyři důvody k optimismu na tento rok. Jedním z nich je, že covid ukázal možnost pracovat méně a nebýt u všeho fyzicky přítomní. Především ale doufá, že tento rok bude takzvaným rokem fénixe.

„Horší rok než ten minulý už si ani nemůžeme představit. Dusili jsme se všemi možnými způsoby. Floydovo zvolání: Nemůžu dýchat! by se dalo použít bohužel i na ekonomiku. Ale myslím, že negativní ekonomické zprávy tady máme taky trochu z psychologického důvodu, aby se nám truchlilo lépe nad ekonomikou než nad samotnými mrtvými. V naší víře bývá rčení, že největší tma je před rozbřeskem, že před živou vodou se dává voda mrtvá, tak doufejme, že teď už i díky vakcíně uvidíme světlo na konci tunelu a že se odrazíme od toho dna a ekonomika se dá do kupy,“ uvedl. 

Dle Sedláčka očekává většina respektovaných institucí na rok 2021 prudkou trajektorii růstu. Analytici slibují růst více než 3 procenta, to ale ekonom za prudký růst nepovažuje.

„Ono už jenom statisticky, když vám něco klesne z úrovně, na kterou se to potom vrátí, tak z čistě matematického hlediska nárůst vypadá větší než propad, protože ten růst se počítá z nižšího základu. Tři procenta určitě k ničemu závratnému nepatří, ten rok se určitě ještě dlouho bude dávat dohromady, dlouho se budeme vzpamatovávat z toho, jak moc jsme se zadlužili,“ řekl. Je ale rád, že před ekonomikou od začátku upřednostňujeme skutečné zdraví a vzájemnou solidaritu.

Problém vznikl dávno před pandemií

Ekonom je přesvědčen, že během pandemie centrální banky zemí od začátku dělaly, co mohly. Inflace zatím byla nízká, zároveň celá zeměkoule zažívá i přerod do kryptoměn. Myslí si, že hříchy neděláme teď, ale dělali jsme je předtím.

„Teď jsme si tak trochu vyčerpali antibiotikum, které jsme si měli nechat na reálné onemocnění. Ale větší hříchy než monetární se děly po fiskální stránce. Země se zadlužovaly i v letech dobrých. Ještě před začátkem pandemie jsme se nacházeli v rekordním dluhu, ne tedy Česká republika, my jsme na tom relativně dobře, ale západní svět je rekordně předlužený a teď nám ty peníze trochu chybí. Na druhou stranu, jestli někdy byl legitimní důvod se zadlužovat, tak to bylo právě loni,“ řekl.

Už na jaře se ukázalo, že nemusíme u všeho být v práci fyzicky přítomni, že se dá více skloubit práce a rodina. Sedláček si myslí, že koronavirová krize ekonomikou otřese tak, že zbytečnosti odpadnou. Jednou z nich je dle jeho slov středověký model, nebo poststředověký industriální model, že každé ráno se roztrhne rodina, aby někdo mohl „držet bič nad svými podřízenými“. Teď hledáme nový manažerský model tak, aby lidé byli motivováni sami a mohli pracovat z domova.

„My jsme i neefektivně využívali kanceláře, které jsme využívali jen několik desítek procent denně, doma jsme taky byli jenom po večerech a ty byty byly prázdné. Takže tady je jedna naděje, že se to přenese na digitální svět, ostatně tak to mnohé vlády mají v prohlášeních už desetiletí,“ uvedl na závěr. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 15 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 16 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 21 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 22 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...