Třinecké železárny čeká těžký rok. Podnik si stěžuje hlavně na nízkou prodejní cenu oceli

Třinecké železárny loni mírně snížily objem výroby, meziročně o 83 tisíc tun na zhruba dva a půl milionu tun oceli. Podle vedení podniku byl důvodem pokles poptávky a tlak na snížení cen výrobků, kvůli čemuž železárny redukovaly i investice. Podnik chce letos navýšit objem produkce na 2,637 milionu tun oceli, investice ale budou oproti původním plánům nižší. Za loňský rok vykáží Třinecké železárny zisk, i ten však bude nižší než v roce 2018, kdy činil 3,33 miliardy korun.

„Investice jsme loni snížili o více než půl miliardy. Proinvestovali jsme nakonec 2,3 miliardy korun,“ řekl generální ředitel Třineckých železáren Jan Czudek . Letos hodlá podnik investovat 1,4 miliardy korun, výrazně méně, než měl v plánu.

Podle ředitele bude rok 2020 velmi obtížný. I když podnik počítá s vyšší výrobou surové oceli než v minulém roce, současný odhad ekonomického výsledku zejména s ohledem na prodejní ceny na trhu údajně není příznivý.  

Důvodem snížení výroby byl podle Czudka pokles poptávky. Nejistotu pak zvyšují i vysoké ceny základních surovin jako ruda a uhlí i obchodní válka USA s Čínou. Hutní firmy v Evropě navíc zvyšují své náklady i kvůli ekologickým závazkům. To jim ale údajně snižuje konkurenceschopnost vůči zemím jako Čína, která taková ekologická omezení nemá. 

Czudek: Ceny oceli jsou tristní

„První kvartál se jeví, že se v oblasti objemu lehce zlepšuje. V cenové olbasti zatím změnu nevidíme ani trochu, což je pro nás docela tristní. Naopak se výrazným způsobem zvyšují ceny vstupů,“ řekl Czudek.

V případě, že by cena vstupních surovin zůstala na nynější výši, Třinecké železárny by podle ředitele musely výrazně škrtat v plánovaných investicích podniku. Některé investice posouvá už teď. „Nejednalo se ale v žádném případě o investice, které by měly nějaký dopad do ekologických záležitostí, třeba snižování hluku, protože to si bereme jako absolutní priority,“ řekl.

Investice, které navýší výrobu

Největší investicí, kterou železárny letos zahájí, bude stavba nové loupací linky za 715 milionů korun. Firma díky ní navýší kapacitu výroby loupaných tyčí, o které je na trhu velký zájem.

„Další z investic, které bychom v letošním roce rádi zahájili, je ohřívač větru číslo 62. Je to zařízení pro přípravu vysokopecního větru o teplotě 1250 stupňů Celsia pro provoz vysoké pece číslo 6,“ řekl investiční ředitel podniku Radek Olszar.

Firma ohřívače větru postupně opravuje, aby mohla agregát provozovat i po roce 2030. Ohřívač větru přijde na 290 milionů korun.

Železárny také dokončí novou zušlechťovací linku č. 2 za 260 milionů korun. „V prvním kvartálu bychom na této nové lince měli zahájit výrobu a navýšíme výrobu o 22 kilotun. V současné době děláme zhruba 20 kilotun, ale požadavky jsou takové, že chceme navýšit výrobu tohoto materiálu o sto procent,“ sdělil Olszar. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 14 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 20 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 21 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...