Český systém nemocenského pojištění, z něhož se platí nemocenská, ošetřovné či mateřská, se dostal do nejhlubšího propadu od začátku svého fungování v roce 1993. Výdaje letos v prvním pololetí přesáhly příjmy zhruba o třináct miliard korun. Důvodem je hlavně koronavirová epidemie a nynější krize, vyplývá z údajů ministerstva práce a České správy sociálního zabezpečení. Soustava se do deficitu propadla už loni, a to po deseti letech. Naposledy byla v minusu za minulé krize.
Podle zprávy ministerstva o vyplácených dávkách se letos v prvním půlroce na nemocenské dávky vydalo asi 30 miliard korun. Na pojistném se vybralo 17,03 miliardy. Loni za stejnou dobu firmy a živnostníci poslali do systému 18,35 miliardy. Vyplatilo se 19,81 miliardy.
Nemocenské pojištění mají zaměstnanci povinně, neodvádějí ale žádné pojistné. Hradí ho za ně zaměstnavatel. Osoby samostatně výdělečně činné pojistné platí dobrovolně. Sazba odvodů se snižovala, dávek ale přibývalo a výdaje rostly.
Z nemocenského pojištění se vyplácí mateřská a vyrovnávací příspěvek v mateřství, nemocenská a ošetřovné. V posledních letech se zavedlo dlouhodobé ošetřovné a otcovská.
Nemocenské dávky při delší nemoci se zvýšily. Loni od července se také zrušila karenční doba. Ministerstvo práce už dřív oznámilo, že od té doby vzrostl za první rok průměrný měsíční počet lidí na nemocenské o 17 procent. S růstem výdělků se zvyšují i vyplácené dávky. Valorizují se navíc částky pro jejich výpočet. Letos pak hrála roli hlavně koronavirová nákaza.
Velký vliv měla opatření proti pandemii
Školy se zavřely 11. března, do konce června plně výuku už neobnovily. Ošetřovné se vyplácelo po celou dobu na školáky do 13 let, od dubna se zvýšilo ze 60 na 80 procent základu výdělku. Uzavřeny byly restaurace, služby i většina obchodů, mimo provoz zůstaly některé podniky. Systém tak přišel o příjmy z odvodů.
V prvním pololetí se na nemocenské vyplatilo ve srovnání se stejným loňským obdobím o čtvrtinu peněz víc, na ošetřovném zhruba 7,5krát víc a na dlouhodobém ošetřovném o třetinu víc. Stejné zůstaly výdaje na otcovskou. O pět procent víc putovalo na mateřské. O zhruba pětinu nižší je částka na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Ta činí ale jen 3,5 milionu z třicetimilardových výdajů.
Už první dva měsíce roku, tedy ještě před nástupem koronavirové nákazy, výdaje převýšily příjmy o 1,32 miliardy korun. Do konce března se deficit zvýšil o další miliardu, činil 2,33 miliardy. Na 12,97 miliardy se pak dostal do konce června. V minusu skončil systém ale už loni v době konjunktury. Schodek činil 3,03 miliardy. Propad byl vyšší než za minulé krize v roce 2009, kdy výdaje převýšily příjmy o 2,74 miliardy korun.
K propadu nedošlo poprvé
V červených číslech skončilo nemocenské pojištění od roku 1993, tedy od vzniku Česka, podle údajů ministerstva celkem sedmkrát. Do roku 1999 byly v systému přebytky. Další čtyři roky peníze chyběly. Od roku 2004 do roku 2008 zůstávaly v nemocenském pojištění miliardy korun.
Nejvíc příjmy převýšily výdaje před nástupem recese v roce 2008, a to zhruba o 14,8 miliardy. Po ročním propadu se pak soustava vrátila do plusu, ve kterém zůstala díky vysoké zaměstnanosti a navyšování výdělků devět let až do loňska.
Vliv na stav nemocenského pojištění má i sazba odvodů. V první polovině devadesátých let činila 4,8 procenta z výdělku – zaměstnavatel platil 3,6 procenta a zaměstnanec 1,2 procenta. OSVČ hradily 4,8 procenta. Od roku 1996 do roku 2008 se celková sazba dostala na 4,4 procenta.
Se zavedením karenční doby klesla na 2,3 procenta. Odvody přestali platit zaměstnanci, hradí je už jen zaměstnavatelé a živnostníci. Od loňského července po zrušení karence posílají 2,1 procenta.
Nemocenské dávky se vyplácejí podle zákona. Propad tak musí dorovnávat stát. Vláda prosadila pro letošek půlbilionový schodek rozpočtu.
