Superhrubá mzda je celoevropská anomálie a kabinet nadále počítá s jejím zrušením. V Událostech, komentářích to prohlásil poslanec za hnutí ANO Jan Volný, podle kterého je jen potřeba dojednat sanaci vzniklého finančního výpadku ve státním rozpočtu. Právě nejasnosti kolem ztráty pro státní kasu vedly vládní koalici v úterý k tomu, že debatu o zrušení superhrubé mzdy odložila.
„Superhrubá mzda je absolutní fenomén, nikde v Evropě ani ve světě neexistuje. Kde vezmeme peníze? To je věc, proč se to zastavilo. Musíme opatrně,“ řekl ve vysílání ČT24 poslanec Jan Volný (za ANO).
O superhrubé mzdě rokovaly špičky vládní koalice v úterý, jasné slovo ale odložily až na březen, kdy se má jednat o rozpočtu na příští rok. „Máme analýzu různých dopadů a podle některých informací dochází i k navýšení daní. To nechceme,“ vysvětlil premiér Andrej Babiš (ANO).
Jak doplnila ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO), po zrušení by se zavedla daň 19 procent oproti současným 20,1 procentům (u zaměstnanců). Šéfka státní kasy se ale současně obává, že OSVČ by daň vzrostla – z 15 na 19 procent. Celkový výpadek ve státním rozpočtu by se pak měl pohybovat mezi 25 a 33 miliardami, a to si nepřeje koaliční ČSSD, byť rušení podporuje.
Goláň: Hledat úspory mezi vládními výdaji
Podle senátora a ekonoma Tomáše Goláně (SEN 21), který byl rovněž hostem Událostí, komentářů, je konec superhrubé mzdy žádoucí i představitelý. „Zrušení je možné, hospodářský růst přinesl mnohem větší výběr daní,“ prohlásil.
Goláň ale kabinet současně kritizoval: „Slibem nezarmoutíš, slíbit se dá cokoliv, ale systém vůbec není připravený,“ řekl s tím, že vláda neví, kde peníze vzít. Řešení on sám spatřuje v úsporách uvnitř vládních výdajů. „Na výdajové stránce bych hledal místo a nehledal bych, jak díru zalepit vyšším výběrem jiných daní.“
To nyní odmítá i vládní hnutí. „Bráníme se přemýšlet o sektorových a korporátních daních,“ řekl Volný. „Pokud se udrží tento hospodářský růst, je to dostatečný zdroj na to, abychom prostředky dali dohromady. Je potřeba dál pracovat na tom, aby se lépe vybíraly daně a abychom uměli naplnit zdrojovou část rozpočtu,“ uvedl poslanec za hnutí ANO.
- Takzvanou superhrubou mzdu zavedla v rámci daňové reformy vláda Mirka Topolánka v roce 2008. Vychází z hrubé mzdy zaměstnance, ke které je přičteno 34 procent, tvořených odvody zdravotního a sociálního pojištění zaměstnavatele, a používá se k výpočtu daně z příjmu fyzických osob.
- Od svého zaměstnavatele dostanou zaměstnanci na účet čistou mzdu, která se od té hrubé výrazně liší, a to až o desítky procent. Pokud je hrubá mzda například 30 tisíc korun, 4,5 % z ní tvoří zdravotní pojištění a 6,5 % sociální pojištění, které platí zaměstnanec.
- Ze superhrubé mzdy, která je ve výši 134 % hrubé mzdy, se pak spočítá 15 % a po odečtení slevy na poplatníka se určí daň z příjmu fyzických osob. Od hrubé mzdy se odečte zdravotní a sociální pojištění i daň a výsledkem je čistá mzda, tedy částka, která přijde zaměstnanci na účet. V případě hrubé mzdy 30 000 korun dělá 22 740 korun.
