Stovky nových případů měsíčně řeší teď dluhová poradna, v problémech se ocitají především starší lidé

Nahrávám video
Studio 6: Finanční potíže v době koronaviru
Zdroj: ČT24

Obavy z finanční tísně má většina Čechů a bezmála polovina lidí už o část svých příjmů přišla. Jak vyplývá z průzkumu Poradny při finanční tísni a České spořitelny, nejvíce tento propad zasáhl Čechy ve věku 54 a více let. Finanční problémy řeší většina domácností omezováním svých výdajů. Podle ředitele této poradny Davida Šmejkala jde nyní o stovky nových případů měsíčně.

„V poslední době se skutečně zvýšil počet klientů, kteří se na nás obracejí, a jsou to především telefoničtí klienti, protože samotná osobní návštěva je nyní velice problematická. Takže lidé volají a posílají e-maily a většinou se jejich problémy koncentrují na částečné, případně i větší ztráty přijmů a z toho vyplývající potíže se splácením jejich finančních závazků,“ uvedl Šmejkal. Měsíčně mají nyní kolem sedmi set nových klientů, se stávající koronavirovou krizí souvisí podle něho zhruba polovina.

Z hlediska rozdělení není velký rozdíl mezi muži a ženami. Většinou jde ale o starší lidi, kterým klesl přivýdělek či brigády, anebo byli zvyklí na přesčasy, upřesnil.

Exekuce jako takové ale aktuálně lidi, kteří se obracejí na poradnu s žádostí o radu, tolik netrápí. Podle Šmejkala je to způsobené tím, že si nyní dlužník v exekuci může vybrat ze svého účtu – pokud tam prostředky má, větší částku než obvykle, jak schválili zákonodárci. „A také jsou zastaveny dražby exekucí a samotné provádění exekucí, takže nelze zpeněžovat tímto způsobem majetek dlužníků,“ připomněl.

Případy se tak nyní podle něho spíše soustředí na standardní problémy se splácením. „Jak si správně utvořit kontakt se všemi věřiteli, jak je správně oslovit, aby bylo možné změnit splátkové kalendáře tak, aby se zase ustavila finanční rovnováha,“ vysvětlil.

Dodal také, že řešit finační problémy klasickou půjčkou nedoporučuje. „Upozorňujeme, že je to rizikové a může se stát, že se problémy ještě zvýší, protože když těžko někdo splácí teď, je otázka, zda v budoucnu bude lépe,“ zdůraznil s tím, že by se pak mohl lehce dostat do dluhové spirály. Je tak podle něho lepší se poradit s poradcem, kudy z problému ven.

Pokud se člověk do finanční tísně dostává, je podle Šmejkala nejdůležitější si představit svůj vlastní rozpočet a promítout si, jaké má konkrétní výdaje, a identifikovat ty zbytné, které lze přesunout na později nebo je oželet.

A zdůraznil, že ačkoliv je finanční smlouva náročná a dlouhá na čtení, je její součástí tabulka – a ta obsahuje přehled toho nejdůležitějšího, co v ní je a co z ní plyne. Tedy například výši úrokové sazby, RPSN (roční procentní sazbu nákladů) nebo třeba informaci o tom, kdy je splatnost. „Aby nebyla před výplatou,“ připomněl Šmejkal.

Její součástí je také ale třeba kontakt na finančního arbitra pro případ nedorozumění s poskytovatelem úvěru, je tam i celková splatnost a kolik celkově zaplatíme za úvěr. „To jsou všechno podstatné věci, které si ve smlouvě nemusíme vyhledávat, ale jsou v tabulce základních inrormací, které od věřitele dostaneme,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 5 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 6 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánovčera v 15:21

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...