Stoupající cena bylinek zdražuje čaje, alkohol, i další výrobky. Je málo sběračů, nepomáhá ani počasí

V Česku stoupá cena bylinek i výrobků z nich. Ovlivňuje ji nedostatek sběračů, brigádníků i počasí. Například Leros přiznává během posledního roku nárůst cen zhruba o 20 procent. Ořechovka nebo absint zdraží podle lihovaru Žufánek zhruba o deset procent.

„Roste cena kvalitního jalovce, a to kvůli nedostatku, způsobeném obrovským zájmem o gin, který ne a ne utichnout. Hodně zdražilo i exotické koření, v našem případě hojně využívaný kardamom, který jsme dříve nakupovali kolem 600 korun za kilo a dnes je kolem 1800 korun,“ popisuje Martin Žufánek z rodinného lihovaru Žufánek v Boršicích u Blatnice. „Zdražovat budeme muset hlavně Ořechovku a absint St. Antoine, a to zhruba o deset procent,“ pokračuje Žufánek.

„Některé byliny jsou hůře dostupné a oproti loňskému roku vzrostla jejich cena. K růstu cen některých exotických druhů došlo v řádu desítek procent, u lokálních druhů nebyl nárůst ceny takto vysoký,“ říká ředitel výrobního závodu Becherovky Tomáš Bryzgal.

O zdražování bylinek a jejich výrobků mluví třeba i velkoobchod Herbona. Firma Leros přiznává navýšení cen za poslední rok asi o dvacet procent. „Na výsledné ceně se projevuje nejen stoupající cena bylin, ale také například cena ekologického obalového materiálu nebo investic do moderního strojového vybavení. Cena našich výrobků tak za poslední rok vzrostla zhruba o dvacet procent,“ navazuje vedoucí nákupu bylin firmy Leros Jana Svobodová.

Chybí sběrači i brigádníci

Leros byliny částečně pěstuje a částečně vykupuje od pěstitelů nebo sběračů. „V oblasti výkupu bylin je letošní rok, stejně jako ten loňský, bohužel, poznamenán pandemií koronaviru, takže je sběračů méně než v předchozích letech. Brigádníky zaměstnáváme v oblastech, kde byliny pěstujeme, například v Rajecké dolině na Slovensku. Vzhledem k tomu, že sběr bylin není lehká práce, pracuje se na sluníčku a záda dostávají zabrat, brigádníky není jednoduché sehnat. Spolupracujeme však s řadou místních žen, které mají k půdě i k bylinám vztah a vrací se na sběr k nám každou sezonu,“ popisuje Svobodová z Leros.

„Zvedli jsme i výkupní ceny, abychom lidi motivovali, ale i tak je to letos bída,“ popisuje zkušenosti výkupny i vlastní zahrádky bylinek Vladimír Fröhlich z Písku. Podle něj je problém také v tom, že zdražují přepravní služby, které od lidí do výkupny bylinky dovážejí.

„Letos je to horší než loni, to byli lidé více doma a sbírali. Chybí nám hlavně jarní květy, ty musíme dovážet z ciziny,“ doplňuje jednatel velkoobchodu Herbona v Chebu Martin Šimon.

Nedostatek brigádníků mají i farmy. „Naši pěstitelé hodně zapojují rodinu a své přátele, brigádníci chybí,“ říká vedoucí marketingu firmy Sonnentor Kamila Šťastná. „Zapojovali jsme dobrovolníky, hlavně z ciziny, těch bylo loni velmi málo, letos budeme mít prvního,“ pokračuje Stanislav Svatoň z Ekostatku Vlkaneč.

Bylinky ohrožují i změny počasí

„Letos se bylinkám moc nedaří, a to kvůli hrozným změnám počasí. Střídá se slunce, zima, deště. Lípa a bez brzo odkvétají,“ popisuje Fröhlich z Písku. Sazenice bylinek lidem podle něj často pomrzly. „Na jaře byla zima, pak bylo chladněji, bylinek je tak míň. I proto je o ně větší zájem,“ pokračuje Jan Šulc z farmy u Pelhřimova.

„Problémy nám činí specifičtější byliny, jako například Těhozev březový, neboli Bucco, který roste v jižní Africe,“ popisuje Svobodová z Leros. Podle ní je stále větší poptávka také po BIO čajích, u nich je prý náročné sehnat odpovídající kvalitu a specifikaci. „Proto jsme se rozhodli v letošním roce certifikovat další BIO oblasti v České republice pro sběr i pěstování bylin v BIO kvalitě,“ uzavírá Svobodová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 12 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 13 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 19 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 20 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...