Ministerstvo financí oznámilo, že od 1. října obnovuje regulaci cen pohonných hmot. Marže obchodníků bude zastropována na 2,50 koruny na litr paliva. Ceny budou opět vyhlašovány na webu resortu. Vláda od 1. října rovněž sníží spotřební daň na naftu. Ta stejně jako na jaře klesne z původních 9,95 koruny za litr na 8,011. U benzinu zůstane daň beze změn. Kabinet rovněž uvalil mimořádnou sektorovou daň na rafinerie, uplatňovat se bude letos a příští rok. Reagoval tak na mimořádný růst rafinerských marží.
„Od 1. října obnovujeme osvědčenou regulaci cen pohonných hmot a zároveň na měsíc snižujeme spotřební daň z nafty na evropské minimum. Toto opatření bude působit výrazně protiinflačně, uleví firmám i domácnostem a udrží ceny paliv v Česku na nejpříznivějších úrovních v EU,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Schválená opatření budou platit zatím do konce října.
Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) se tak vrací k regulaci, kterou zavedla letos od dubna do července. Ministerstvo financí bude každý den stanovovat maximální ceny benzinu i nafty. Ty budou platit po celý následující den. Počítat je bude z klouzavého třídenního průměru velkoobchodních cen. Přičítat k nim bude i maximální marži obchodníků, kterou vláda zastropuje na 2,50 koruny za litr paliva.
Spolu s tím resort od října sníží část spotřební daně z motorové nafty a jejích směsí. Sazba daně klesne ze standardních 9,95 koruny za litr na 8,011, což podle ministerstva odpovídá nejnižší přípustné hodnotě podle evropských směrnic.
Spotřební daň se tak sníží o 1,939 koruny a po zohlednění DPH bude pokles ještě vyšší. „U nafty přistupujeme i k maximálnímu možnému snížení spotřební daně o 2,35 koruny za litr, které EU umožňuje,“ napsal později Babiš. Stát počítá, že to sníží příjmy do státního rozpočtu o přibližně 1,1 miliardy korun za měsíc.
Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 podle údajů společnosti CCS ve čtvrtek stál průměrně 45,55 koruny, litr dieselu byl za 49,13 koruny. Ceny benzinu jsou tak nyní nejvyšší od léta 2022, u nafty od března 2022.
Vláda uvalila i mimořádnou daň na rafinerie
Vláda zároveň uvalila mimořádnou daň na rafinerie, uplatňovat ji bude v letošním a příštím roce. Zdaňovat se bude zvýšená marže proti roku 2025. Daň se bude vztahovat na firmy, jejichž celkové příjmy dosahují alespoň dvou miliard korun ročně a současně mají příjmy z rafinerské činnosti alespoň ve výši padesát milionů korun ročně. Ministerstvo financí podle vyjádření na webu předpokládá, že fakticky půjde o jednoho poplatníka. Jediné dvě rafinerie v Česku – v Litvínově a Kralupech nad Vltavou – totiž vlastní společnost Orlen Unipetrol.
„Zákon nicméně není napsán pro konkrétní společnost. Stanovuje obecné podmínky a bude se vztahovat na každý současný nebo budoucí subjekt, který je splní. Konečné posouzení bude vycházet z konkrétních účetních údajů jednotlivých daňových subjektů,“ zdůraznilo ministerstvo.
Kabinet zavedením sektorové daně reaguje na nárůst rafinerských marží v důsledku narušení globálního trhu s ropou. Výnos daně má pomoci kompenzovat náklady opatření, kterými se kabinet snaží reagovat na zdražování pohonných hmot. Daň bude činit padesát procent z nárůstu hrubé marže oproti roku 2025. Podle ministerstva financí se vláda inspirovala podobnou daní uplatňovanou v Polsku. Inkaso daně za příjmy rafinerií uskutečněné v letošním roce by podle ministerstva mělo být zhruba 5,5 miliardy korun.
Rafinérské marže podle Orlenu Unipetrol odrážejí vývoj na trzích
Aktuální vysoké ceny pohonných hmot a rafinerské marže však podle Orlenu Unipetrol odrážejí vývoj na evropských a světových trzích, který byl v posledních letech mimořádně turbulentní. „Rafinerský byznys je cyklický a období vyšších marží střídají období s výrazně nižší ziskovostí,“ řekl mluvčí společnosti Pavel Kaidl. V této souvislosti připomněl čistou ztrátu firmy za loňský rok ve výši téměř šesti miliard korun, která ještě po zaúčtování opravných položek nakonec dosáhla rekordních skoro 47 miliard.
„Aktuální krátkodobé období vyšších rafinerských marží tedy nelze vytrhávat z dlouhodobého kontextu, kdy se petrochemický sektor potýká i s obdobími výrazně nižší rentability. Prostředky generované v době příznivějších tržních podmínek slouží k financování rozsáhlých investic do údržby, modernizace technologií, snižování emisí, zachování energetické bezpečnosti a finančně extrémně náročné transformace směrem k nízkoemisní energetice,“ podotkl Kaidl. Skupina Orlen Unipetrol je největší rafinerskou a petrochemickou společností v Česku. Je součástí skupiny Orlen se sídlem v Polsku.
Vládní opatření vychází z podobné logiky jako daň z neočekávaných zisků (windfall tax), kterou stát v letech 2023 až 2025 uplatňoval zejména na energetické společnosti v reakci na prudké zdražení energií. Celkově firmy odvedly státu zhruba 114 miliard korun, což byl jen zlomek původně očekávaného objemu. Největší podíl z toho připadl na polostátní energetickou společnost ČEZ, která každý rok odvedla více než třicet miliard.
Schillerová v pondělí sdělila, že se nyní zdaňuje část rafinerské marže, která nevznikla díky vyšší efektivitě nebo investicím, ale v důsledku bezprecedentní situace na světových trzích.
Reakce opozice
Na kroky kabinetu už reagovali i zástupci opozičních stran. Předseda ODS Martin Kupka připomněl, že právě jeho strana navrhovala snížení spotřební daně na naftu i benzin. Další opatření označil za sporná. Regulace maximální ceny paliv podle něho nemusí fungovat a může naopak přinést nárůst cen na některých čerpacích stanicích. Návrh na zdanění rafinerií podle něj zase může přinést mimo jiné problémy právního charakteru.
Člen rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jan Papajanovský (STAN) míní, že vládní opatření nepřicházejí včas. „Ale jsme rádi, že se alespoň k nějakým krokům vláda Andreje Babiše odhodlala,“ doplnil. Na zastropování cen a snížení spotřební daně je podle soudu STAN vidět chyba vlády. „Jde cestou jednoduchých a plošných řešení, kdy pomáhá i lidem, kteří tu pomoc objektivně nepotřebují, na úkor státního rozpočtu,“ uvedl a dodal, že Starostové by přistoupili spíše k cíleným řešením.
„Tohle ‚řešení‘ vysokých cen paliv jsme tady už měli před půl rokem, stálo to čtyři miliardy a jsme zase tam, kde jsme byli. Dokud vláda nezačne brát vážně snížení závislosti Česka na fosilních palivech, nikdy se dopředu nepohneme,“ napsal k regulaci maximálních cen paliv a snížení spotřební daně na naftu předseda Pirátů Zdeněk Hřib.
„Já rozumím tomu, že jsou tady vysoké ceny, že chtějí (vláda) podpořit domácnosti. Ale nerozumím tomu, proč se už na jaře, když to (ceny) bylo vysoké, nezačali bavit na evropské úrovni o tom, že je potřeba zatlačit na (amerického prezidenta) Donalda Trumpa, aby přestal vést zbytečnou válku, která pohonné hmoty zdražuje. Já nevyčítám vládě, že by za to mohla ona, ale vyčítám jí nečinnost přes celé prázdniny, kdy se teď zase musíme vracet k opatřením, která tady byla na jaře,“ sdělil první místopředseda KDU-ČSL Benjamin Činčila.
„Přesně před čtrnácti dny Andrej Babiš tvrdil, že vláda marže pumpařům nezastropuje, protože jsou nízké a jejich zastropování by ceny pohonných hmot neovlivnilo. A tak nikoho nemůže překvapit, že receptem vlády na vysoké ceny pohonných hmot je právě zastropování marží prodejců paliv,“ zhodnotil krok kabinetu šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel.
Automobiloví dopravci návrat regulace cen paliv vítají
Návrat regulace cen paliv vítají automobiloví dopravci. S rostoucí cenou nafty mají problémy tisíce dopravců, kterým se nedaří zvýšené náklady přenést zcela na zákazníky, sdělil generální tajemník Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř.
„Drahá nafta se projevuje v ceně všeho, u většiny výrobků proběhne několik přeprav materiálu, polotovarů a finálních výrobků, než doputují k zákazníkům. Nižší daň není dárkem pro dopravce, ale tlumí růst inflace,“ podotkl Hromíř. Palivové doložky, které umožňují dopravcům promítnout změny cen paliva do ceny přepravy, podle Hromíře nemají ve velké míře k dispozici zejména menší dopravci a nefungují u ad-hoc přeprav.
Snížená spotřební daň funguje také například v Rumunsku, ve Španělsku a rozhodlo se pro ni také Německo. „Hrozilo vážné ohrožení konkurenceschopnosti našich autodopravců a jejich následné vytlačení z evropského trhu,“ doplnil Hromíř.
Cena nafty se ve čtvrtek přiblížila k částce padesát korun za litr, kterou mluvčí sdružení Martin Felix již dříve označil za hranici, která by pro významnou část dopravců představovala problém. Pohonné hmoty tvoří zhruba třetinu nákladů dopravců.
K opatřením se vyjádřili i petrolejáři. Ti se zastropováním cen pohonných hmot souhlasí, podle nich ale mají marže pumpařů jen malý efekt na jejich výslednou cenu. Úpravu spotřební daně považují za vhodné opatření. Zároveň ale poukazují na to, že je tato cesta pro stát velmi drahá. Jako řešení nabízejí zavedení takzvané profesionální nafty, tedy zvýhodnění profesionálních dopravců paliv.
Analytici: snížená spotřební daň pomůže, růst cen nezastaví
Vládní opatření komentovali i analytici. Hlavní ekonom Portu Jan Berka připomněl, že vláda přistupuje k opatřením poté, co obdobné kroky začaly přijímat další evropské země, především Německo. „Snížení spotřební daně je jedním z nejrychlejších opatření, jehož dopad by se měl do cen pohonných hmot promítnout prakticky okamžitě. Jde však o plošné opatření, které pomůže i těm, pro něž vyšší ceny pohonných hmot nepředstavují výraznější finanční zátěž,“ poznamenal a připomněl, že opatření bude mít dopad i na státní rozpočet.
Nejvýraznější efekt na současné vysoké ceny bude mít podle analytika XTB Jiřího Tylečka snížení spotřební daně u nafty. „Jde o administrativně jednoduchou formu úlevy, její nevýhodou je ale neadresnost: stejnou podporu dostane domácnost, dopravce i zahraniční řidič projíždějící Českem. Navíc domácnosti a firmy využívající benzin budou znevýhodněné plnou cenou,“ vysvětlil.
Naopak u regulace marží obchodníků žádný dramatický dopad na ceny neočekává. „Maloobchodní marže se nyní pohybují zhruba kolem dvou korun za litr, zatímco nový limit bude 2,50 koruny. Regulace tak může pomoci hlavně u nejdražších čerpacích stanic, typicky na dálnicích. Stát navíc samotnou příčinu vysokých cen odstranit nedokáže – může pouze tlumit jejich dopad na domácí ekonomiku,“ podotkl Tyleček.
Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jaromíra Šindela není přijetí regulace cen překvapením. Snížení spotřební daně může současný prudký růst cen dočasně zmírnit a nastavená regulace omezuje maloobchodní marži. Samotné vysoké velkoobchodní ceny pohonných hmot to ale podle něj neřeší.
„Současná situace zároveň znovu ukazuje strukturální zranitelnost evropského trhu s motorovou naftou. Evropská unie je u nafty čistým dovozcem a její dovozní náročnost v Česku stoupá. Jednoduchým řešením přitom není ani rychlé rozšiřování rafinerských kapacit. Jde o kapitálově náročné investice s dlouhou dobou návratnosti, zatímco přetrvávání vysokých cen pohonných hmot je závislé na nejasné době trvání geopolitických šoků,“ popsal Šindel.
Mimořádnou daň z rafinerských marží analytici označují jako poměrně specifické opatření. „Ekonomicky to dává v současných podmínkách určitou logiku, důležité ale bude, aby šlo skutečně o dočasné opatření navázané na mimořádnou situaci na trhu,“ upozornil Tyleček. Podle Berky ovšem daň situaci spotřebitelů nijak neřeší. „Naopak to, co potřebujeme, je větší kapacita rafinerií, od čehož se dodatečná daň vzdaluje,“ domnívá se.
