Špičky koalice jednaly o superhrubé mzdě a bonusu pro penzisty. Závěry zveřejní v pátek

Nahrávám video

Ve čtvrtek večer se na Úřadu vlády sešly špičky koalice. Hlavním tématem bylo zrušení superhrubé mzdy. Nyní se platí jednotná patnáctiprocentní daň. Počítá se ale z hrubé mzdy navýšené o odvody na sociální pojištění. Nově by se kalkulovala pouze z hrubé mzdy. Jak bude daň vysoká, není jasné. Tématem schůzky měla být i výplata mimořádného příspěvku důchodcům. Výsledek jednání, které skončilo kolem půl deváté, politici nesdělili. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že v pátek se ve 14 hodin uskuteční tisková konference.

Zrušení superhrubé mzdy mělo v programu už několik předchozích kabinetů – stejně jako ten současný. První návrhy probírala koalice už loni na jaře. Na ničem se ale nedohodla. Jedním z hlavních argumentů proti změně byl výpadek příjmů do rozpočtu.

Třeba zaměstnanec se mzdou třicet šest tisíc hrubého by si v případě zrušení superhrubé mzdy polepšil téměř o devatenáct set. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ale upozorňuje, že by to znamenalo výpadek příjmů státního rozpočtu ve výši desítek miliard. I proto sociální demokraté navrhují progresivní zdanění. Vyšší mzda by totiž znamenala vyšší daň. Mluví se o dvou až třech sazbách.

Mzda
Zdroj: ČT24

„Za nás platí to, že jsme připraveni se dohodnout na nějaké formě zrušení superhrubé mzdy, s tím souhlasíme. Detaily musíme odladit s panem premiérem. Až se na něčem dohodneme, tak to oznámíme,“ vyjádřil se před čtvrteční schůzkou vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček. 

„Více pásem je komplikace, já bych byl spíš za dvě pásma, to znamená, že máme solidární přirážku, to je těch 15 plus 7, to se dá říct, že je progresivní daň. Tu bych neměnil,“ vyjádřil se k návrhu sociálních demokratů premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. 

Ministryně financí počítá s tím, že návrhy spojené se zrušením superhrubé mzdy přidá ve sněmovně jako pozměňovací návrh k daňovému balíčku.

Výhrady opozice a odborů

Superhrubou mzdu chce zrušit také část opozice, její návrh už leží ve sněmovně. Na rozdíl od vládního plánu počítá ale s jednou sazbou. „Ten, kdo víc vydělává, zaplatí víc peněz, logicky, ale stejnou sazbou. Určitě odmítáme progresivní zdanění, je to typický levicový názor,“ uvedl například 1. místopředseda ODS Zbyněk Stanjura.

„Pro nás by bylo přijatelnější, kdyby vláda udělala nějaké jednorázové rychlé opatření. Například kdyby se zvýšila sleva na poplatníka,“ tvrdí zase místopředsedkyně hnutí STAN Věra Kovářová. 

Výhrady mají k plánu i odbory. Pokud by s nižšími daněmi končilo víc peněz u lidí, směřovaly by ve výsledku nižší částky státu. „Doporučujeme zvýšení odpočítatelné položky od základu daně pro zaměstnance. Otázka superhrubé mzdy ať se skutečně odloží, protože dopady jsou opravdu značné,“ řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. 

„Že bychom se hrnuli k podpoře zrušení superhrubé mzdy, to neplatí. Mimo jiné také proto, že  to bude znamenat dodatečný náklad pro podnikatele,“ poznamenal zase prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.  

Nahrávám video

Otázka mimořádného příspěvku pro důchodce

Politici by se na čtvrteční schůzce měli zabývat také mimořádným příspěvkem pro důchodce – a to jak pro starobní, tak invalidní či příjemce vdovských a vdoveckých dávek. 

Ve hře je několik variant. Mluví se o čtyřech až šesti tisících. Na dávku by přitom měly nárok asi tři miliony lidí. V rozpočtu by to podle Aleny Schillerové znamenalo výdaj 12 až 17 miliard.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) už dřív připustila, že by stát mohl peníze vyplácet až příští rok a postupně. Každý důchodce by dostal zhruba pětistovku měsíčně nad rámec zákonné valorizace, která vychází v průměru na 840 korun.

„Vzhledem k tomu, že nám od jara roste inflace, zejména u těch základních potravin velmi vysoce, a spotřební koš seniorů je inflačně velmi zatížen, je tam více něž 5 procent, tak pevně doufám, že co nejdříve dospějeme na úrovni koalice ke kompromisu,“ uvedla na začátku týdne Maláčová.

Příspěvek
Zdroj: ČT24

Vostrá: Koaliční špičky se zřejmě mohly dohodnout na výši příspěvku pro důchodce

Závěry čtvrtečního jednání oznámí zástupci vlády v pátek odpoledne. Předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) se domnívá, že se na schůzce zřejmě premiér Babiš s Hamáčkem dohodli na výši příspěvku pro seniory. Uvedla to ve čtvrtečních Událostech, komentářích.

„Pokud šlo pouze o to doladit částku – jestli ministerstvo financí říká čtyři, jeden partner říká šest – tak si zcela selským rozumem myslím, že to nakonec bude pět tisíc,“ poznamenala Vostrá.

„Co se týká zrušení superhrubé mzdy… to bych řekla, že přece jenom bude ještě možná zahaleno tmou, tam si nejsem jistá, že nám řeknou, s čím vláda půjde,“ dodala poslankyně.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 14 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 16 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 21 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 22 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...